Palas: Loňský rok byl jeden z nejhorších za celé desetiletí

Rozhovor týdne s Jaroslavem Palasem, ministrem zemědělství ČR

Jak hodnotíte uplynulý rok 2003 a co mohou očekávat naši zemědělci a zemědělské podniky v roce letošním?
Loňský rok byl jeden z nejhorších za celé desetiletí. Za hospodářský rok – ode žní ke žním, kdy došlo k zaorávkám, k propadu cen a kdy bylo enormní sucho, však dostali zemědělci k rozpočtové kapitole, která původně činila 14,4 miliardy korun, navíc 3,68 miliardy, což pomohlo určitým způsobem alespoň zmírnit vážné dopady. V letošním přelomovém roce, kdy vstupuje Česká republika do Evropské unie, skončí jedna etapa a prvního května začne etapa další. My jsme měli po celou dobu přístupových jednání snahu vyjednat maximum možného a jsem přesvědčen, že jsme vyjednali takové podmínky, které umožňují našemu zemědělství včlenit se do rodiny evropských zemědělců tak, aby byli konkurenceschopní. Kromě vyjednaných podmínek máme ale také komparativní výhody, například máme větší celky, na kterých hospodaří naše podniky, nebo nižší nájemné u půdy. To jsou momentálně východy, které je potřeba využít.
Tím, že jsme vyjednali podmínky, které byly definovány určitým rámcem finančních prostředků, který doplňují finanční prostředky z národních zdrojů, znamená to, že proti 14,4 miliardám vloni půjde do resortu bez mála 25 miliard korun. Myslím, že relativní zvýšení rozpočtu o 68 procent je nejvyšší zvýšení ze všech resortů. Těžko se proto argumentuje při snaze získat pro resort další peníze, když vidím, že například zdravotnictví dostane pouze zhruba 88 procent částky, kterou získalo loni. Přesto ale musím říct, že nejsem spokojen protože nebylo do této chvíle dořešeno kofinancování Horizontálního plánu rozvoje venkova a operačního programu. Tyto záležitosti ale budeme v lednu a únoru řešit s ministrem financí a předsedou rozpočtového výboru tak, abychom deklarovali, že tyto prostředky z vládní rezervy máme a že jsem připraveni kofinancovat evropské peníze v celém rámci, který jsme dohodli.
Co přinese letošní rok tuzemskému zpracovatelskému průmyslu?
Také naše zpracovatele čekají nové podmínky. Domnívám se, že zpracovatelský průmysl bude mít poněkud komplikovanější situaci než zemědělská prvovýroba, protože náš potravinářský průmysl je do jisté míry charakterizován přebytkem kapacit. Přestože jsme udělali určité kroky, aby byl připraven na vstup do Evropské unie, tak přebytek zpracovatelských kapacit je evidentní a to, že zpracovatelé v řadě případů nejedou na plný výkon, bude po vstupu určitě handycapem. Domnívám se, že zavedení dotačního titulu 13, jehož prostřednictvím jsme v průběhu dvou let dali potravinářům zhruba 602 milionů korun, což vyprovokovalo investice v objemu zhruba tři miliardy korun, bylo správným krokem a že se i náš potravinářský průmysl začlení do struktury toho evropského bez výraznějších problémů.
Samozřejmě že vstup do unie bude znamenat postupnou adaptaci, zvykání si na nový systém. Ale například to, jak si naši zemědělci i potravináři poradili se předvstupním programem Sapard, kdy z něj čerpali prostředky nejlépe, ze všech kandidátských zemí, mě utvrzuje v přesvědčení, že se velmi rychle adaptují na nové podmínky, a že v Evropské unii obstojí.
Co soudíte o změnách společné zemědělské politiky Evropské unie a jak se dotknou zemědělství u nás?
My jsme přijali a akceptujeme návrh evropské unie ve vztahu k novému financování společné zemědělské politiky a jsme přesvědčeni, že je potřeba klást větší důraz na inovační procesy, kvalitu potravin, životní prostředí nebo rozvoj venkova. To nejsou hesla, ale to jsou věci, do kterých je třeba vkládat prostředky daňových poplatníků. To, že unie počítá s oddělením přímých plateb od produkce ve vztahu ke zmíněným záležitostem, pokládám za správný směr a naše koncepce agrární politiky se tomu musí přizpůsobit a musí kopírovat tuto evropskou koncepci. Myslím, že koncepce naší agrární politiky, kterou diskutujeme na přelomu roku, tomu odpovídá a je potřeba, aby naše zemědělství nebylo jen zemědělstvím, které produkuje potraviny, ale aby to bylo zemědělství evropského typu s jeho multifunkčními prvky. Pak to ale také znamená, že musí splňovat to, o čem jsem hovořil - rozvoj venkova, ekologii, inovační procesy, kvalitu pro potraviny
Naše zemědělství, které má jinou strukturu, než zemědělství například bavorské, rakouské nebo polské, má úžasnou šanci vybudovat určitou nadstavbu, které říkáme dodatková nebo doplňková výroba. Řada našich zemědělských podniků už takovou nástavbu buduje a je na nás, abychom tyto aktivity v zájmu vyšší stability zemědělských podniků podporovali. Je jedno, zda jde o podniky malé střední nebo velké, protože každý z nich může rozvinout další nezemědělskou výrobu, která k jeho stabilitě přispěje. Proto je potřeba do budoucna vytvořit programy, kterými tomu pomůžeme.Nebráníme se tomu, aby se do těchto věcí zapojily kraje, naopak to vítáme. Hlavní roli ale při tvorbě těchto programů musí sehrát ministerstvo zemědělství. Musí je nejen připravit, ale musí také tento proces nastartovat a do určité míry zafinancovat. V současné době diskutujeme o tom, že by se právě rozvojové programy venkova staly jedním z pilířů naší agrární politiky. V průběhu letošního roku bychom chtěli takové programy vymodelovat a postavit je před zemědělce.
Jak se díváte na postavení zemědělců hospodařících v méně příznivých oblastech, nezhorší se letos jejich situace?
Do oblastí LFA jsme dávali něco přes tři miliardy korun ročně z národního rozpočtu a jestliže z fondů Evropské unie do těchto oblastí půjde výrazně více, tak nemohou prodělat. Problém je jiný. Nový systém je nastaven poněkud jinak než v minulosti. Ty podniky, které hospodaří pouze na trvalých travních porostech s určitým zatížením dobytka a nemají ornou půdu, v loňském roce obdržely v dubnu zálohu 60 procent dotací a v říjnu až v listopadu zbytek. Nyní dostanou většinu finančních prostředků až na podzim. Poruší se tím tedy letos finanční tok a my musíme říci, co s tím. Jestli ty podniky nechat, aby se sami domluvily s leasingovými společnostmi a dodavateli, aby jim přesunuly platby na podzim, a nebo aby si prostě vzaly překlenovací úvěr, což je u zemědělských podniků někdy velmi složité. V této chvíli jsou různé možnosti, jak pomoci tomu systému. Můžeme například odložit splátky Pozemkovému fondu na závěr roku, ale budeme hledat i další cesty, abychom ten letošní přechodový rok společně překlenuli a aby podniky přešly na nový systém plynule a bez závažných otřesů.
Do nového roku chci popřát našim zemědělcům především dobrou úrodu a dobré ceny a samozřejmě také hodně zdraví a spokojenosti. A zároveň chci znovu připomenout, že pro naše zemědělství začíná nová etapa, která, a o tom jsem přesvědčen, přinese našemu agrárního sektoru mnoho dobrého.