Památník sedlákům ze Lhotky

Ve Lhotce na Žďársku byl v sobotu odhalen památník připomínající sedláky vyhnané z jejich hospodářství při komunistické kolektivizaci zemědělství. Lhotka patřila k nejpostiženějším obcím. V letech 1951 a 1952 bylo násilně vystěhováno šest z celkem 15 stavení ve vesnici. Jména všech postižených rolnických rodin ze Lhotky jsou černě napsána na mramorové desce, kterou nese asi dvoutunový kámen.

Památník připomíná bezpráví na sedlácích možná jako první na Vysočině. Odhalen byl k 60. výročí počátku perzekucí a nuceného stěhování zemědělských obyvatel, takzvaných kulaků. "Deska patří všem rolníkům, na nichž bylo způsobeno stejné příkoří," podotkl Karel Dvořák, starosta obce Ruda, pod niž dnes Lhotka spadá. V Rudě přišlo o domov pět selských rodin.
Ze Lhotky bylo vystěhováno šest největších sedláků, jimž patřilo kolem 25 hektarů polí. Jejich majetek byl zabaven. Veškerý majetek byl zkonfiskován i sedmé rodině v obci. Pozemky připadly státnímu statku. Do prázdných domů byly nastěhovány jiné rodiny, které musely násilně opustit své zemědělské majetky jinde v republice.
Na podzim roku 1951 byli obyvatelé Lhotky odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody kvůli tomu, že neplnili předepsané zemědělské dodávky. Na jaře pak byli propuštěni a na podzim 1952 vystěhováni na základě nálezu trestní komise tehdejšího městského národního výboru ve Velkém Meziříčí. Někteří lidé se podle Dvořáka po letech do Lhotky vrátili, i když si svůj dům museli znovu koupit. Jiným se vrátit nepodařilo, protože jejich stavení už byla prodána.
Vznik památníku inicioval kvůli letošnímu výročí událostí jeden z potomků vyhnaných sedláků. Na vybudování pomníku se kromě obce Ruda podílel i sousední Tasov. Součástí slavnosti byla mše u kaple a výstava dobových dokumentů.