Pěstitelé chmele letos očekávají meziroční propad výnosů až o čtvrtinu. Loni sklidili rekordních 7831 tun chmel a, výnos dosáhl 1,38 tuny z hektaru. Letos to bude 1,02 až 1,06 tuny z hektaru. Uvedl to tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Zdeněk Rosa
Podle jeho slov zničilo část úrody již květnové krupobití, a dále porosty negativně ovlivnilo tropické počasí v červenci. Kvalita chmele by ale přesto měla být slušná, což se však pozná až po sklizni, dodal. Kroupy letos poničily až tisíc hektarů chmelnic zejména na Rakovnicku, z toho 300 hektarů intenzivně.
První pěstitelé začnou podle Rosy sklízet úrodu 20. srpna, většina podniků ale s několika denním zpožděním až 25. srpna. V současné době chmelaři připravují česací stroje a strhávače. Při sklizni jim pomohou tradičně studenti vysokých škol z Ostravy, Olomouce a Brna. Ukrajinci už nejezdí, výrazně ubylo i brigádníků ze Slovenska.
Pěstitelé letos chmele pěstují na 5447 hektarech ploch, což je meziročně o 225 hektarů méně. "Méně ploch chmelem než letos bylo u nás jen před 135 lety. V roce 1871 obhospodařovali pěstitelé v Čechách 5300 hektarů chmelnic, od té doby se jejich plochy rozšiřovaly. Zlom nastal v polovině 90. let minulého století. Nejvyšší stav jsme zaznamenali v roce 1993, kdy bylo 10 547 hektarů chmelnic. Od té doby plochy poklesly o 48 procent," uvedl Rosa.
Odborníci upozorňují na to, že řadu let se v Čechách pěstování chmele pohybuje na hranici rentability nebo pod ní a nevznikají dostatečné rezervy na nové investice. Do pěstování chmele se navíc promítají zvýšené náklady za energie, výkupní cena se však v podstatě nemění. Zemědělci by mohli od obchodníků získat za tunu chmele 140 tisíc korun. "Pozitivní je úbytek celosvětových zásob chmele, negativně se naopak projevuje silná koruna vůči euru. Stále však platí, že cena pokrývá při dobré sklizni jen náklady, pěstitelům chybějí peníze na reprodukci a investice," doplnil Rosa.
Výměrou chmelnic je Česká republiky na třetím místě za Německem a USA. Z celkové produkce je 80 až 85 procent českého chmele určeno na vývoz. Největším odběratelem je Japonsko. Loni se chmel v celém světě pěstoval na 50 tisících hektarů, letos je to o asi o tisíc hektarů méně.
