Pěstitelé chmele očekávají průměrnou úrodu

 Odhady letošní úrody chmele v České republice se pohybují kolem dlouhodobého průměru, což by bylo 6400 tun. Pěstitelé chmele se však obávají vysokých teplot v nadcházejících dnech, které mohou zastavit zrání. Uvedl to dnes na tradičním Chmelařském dni ve Stekníku předseda představenstva Chmelařství, družstvo Žatec Zdeněk Rosa. Loni sklidili pěstitelé 6494 tun, což byl meziroční pokles o 500 tun.

Hodnoty hořkých látek jsou průměrné

Hodnoty hořkých látek jsou podle výsledků prvních testů průměrné. Chmelaři počítají s tím, že nyní hodnoty porostou. Zatím je stav porostů dobrý, ale obavy mají pěstitelé chmele z očekávaných veder. "Chmel není stavěný na vedra nad 35 stupňů Celsia. Může ukončit vegetaci. My potřebujeme, aby se utvořily hlávky a bylo v nich dostatek lupulinu, aby i pivaři byli spokojení," řekl předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda. Dozrávání hlávek posilují srážky. Deště v minulých dnech zrání prospěly. Velkým problémem jsou choroby a škůdci chmele v souvislosti s omezeními v používání účinné ochrany. "V případě některých škůdců už nemáme povoleno nic," uvedl Rosa. Aktuálně řeší pěstitelé výskyt svilušky chmelové. Čím je vyšší teplota, tím je její vývoj rychlejší. Na sklizeň přijedou brigádníci hlavně z Rumunska a Bulharska. Řada chmelařů navázala kontakty s cizinci, kterým pak platí přímo, a ne přes agentury. Připravena je také technika a sklady, odborníci postavili několik nových česacích strojů. Chmel letos roste v Česku na 4815 hektarech, což je o půl procenta menší plocha než loni. Ve srovnání s rokem 2018 je to pokles o 200 hektarů. Největší oblast je Žatecká, kde je 3690 hektarů chmelnic, Úštěcká má 500 hektarů a Tršická 622 hektarů. Nejrozšířenější odrůdou je stále Žatecký poloraný červeňák. Podle pěstitelů zůstane i do budoucna plocha chmelnic stabilní, protože poptávka po jemném chmelu je vytrvalá i přes pokles spotřeby piva. Na prodej veškeré produkce mají chmelaři uzavřeny dlouhodobé smlouvy. "Sklizeň se na ceně piva neprojeví," uvedl Rosa. Náklady na chmel tvoří podle něj méně než procentní podíl z celkové ceny piva. Pokles spotřeby piva se nicméně celosvětově projevuje. Ve světě chmelnice podle Rosy zabírají nyní 53 000 hektarů, meziročně je to pokles o 2500 hektarů, a ve srovnání s rokem 2021 dokonce o 10 000 hektarů. Problémy s odbytem mají v Německu a USA.*