26.03.2024 | 10:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Pěstitelé kvůli klesajícímu prodeji i změnám klimatu vysadí méně vinic

Pokles spotřeby vína, obavy ze zavedení daně z tichého vína i klimatických změn vedou vinaře v Česku k opatrnosti. Vysazují méně vinic a méně jich i obnovují. V průzkumu mezi svými členy to zjistila Vinařská unie, která sdružuje 30 největších producentů vína v Česku. Informovala o tom v tiskové zprávě.

Vinaři se potýkají s klesající spotřebou tichých vín

"Potýkáme se s klesající spotřebou tichých vín, rostoucími požadavky na ekologizaci vinic i nejistotou ohledně spotřební daně, kvůli kterým nevíme, co nás čeká. Náš obor je přitom extrémně citlivý na změny a vyžaduje pečlivé plánování na řadu let dopředu. Například u výsadby nových vinic, kdy vinař sklidí první hrozny po čtyřech letech, je v současnosti riziko tak vysoké, že ho většina vinařů nemůže podstoupit,“ uvedl prezident unie Ondřej Beránek. Od vstupu do Evropské unie platil v České republice zákaz rozšiřování vinic. Opatření mělo vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly nové velké plochy vinic s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Od roku 2016 se v Česku poprvé mohly rozšířit vinohrady o jedno procento, což se od té doby každoročně opakuje. Povolení k výsadbě poskytuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) a platí tři roky. V posledních dvou letech ale zůstala stanovená kvóta nevyčerpaná. "Letos vinice nevysazujeme ani neprovádíme restrukturalizaci vinic, jen jsme vinice klučili a čekáme, jak dopadne boj o zavedení spotřební daně,“ uvedl ředitel Zámeckého vinařství Bzenec Bořek Svoboda. Plánování výsadeb ovlivňuje i pokles na trhu tichých vín a klimatické změny. Právě kvůli proměnám klimatických podmínek každoročně stoupá zájem o takzvané PIWI odrůdy. „Jsou méně citlivé na houbové choroby, což znamená, že vyžadují méně ošetření, a tudíž mají i menší dopady na životní prostředí. Dále mají stabilně vyšší hektarový výnos, který pomáhá zvyšovat efektivitu vinohradnictví,“ říká Libor Výleta, ředitel vinohradnictví skupiny Bohemia Sekt. Obhospodařovaná plocha vinic v České republice loni stoupla na 17 735 hektarů, ústav registroval 13 263 pěstitelů. Vinařskou obcí s největším počtem vinic zůstávají Velké Bílovice se 777 hektary, Valtice s 576 hektary a Mikulov s 517 hektary. Ve vinařské oblasti Čechy je největší vinařskou obcí Mělník se 110 hektary. Pro rok 2024 je určena kvóta pro výsadbu nových vinic 178,3 hektaru, vinohradníci mohli o povolení žádat do konce února.*

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down