Příchod silných mrazů nebo holomrazů na konci února by mohl způsobit škody na zemědělských porostech. Vegetace se totiž vlivem déletrvajícího teplého počasí probudila, čímž klesá její odolnost vůči zimě. Týká se to například, obilovin, stromů, nebo řepky.
Podle předsedy Zemědělského svazu Miroslava Jirovského by porosty silným mrazem prořídly, což by vedlo ke škodám na výnosech rostlinné produkce. Dosavadní předpovědi však podle něj zatím velkým mrazem nehrozí. "Přízemní mrazíky pět nebo šest stupňů Celsia, o kterých se hovoří, nejsou tak tragické," dodal. Také Jan Miller z Asociace soukromého zemědělství soudí, že náhlý příchod dlouhotrvajících silných mrazů by mohl zemědělské porosty poškodit. Někteří zemědělci již podle něj začali sít a hnojit. Přihnojení přitom například u řepky nastartuje růst rostliny. "Pokud mrazy budou jeden, dva, tři dni, tak si myslím, že to nebude katastrofální," dodal Miller.
Teplé počasí by se mohlo negativně odrazit také na letošní úrodě meruněk. Pokud by po něm přišly mrazy do deseti stupňů pod nulou, mohly by být poškozeny vyrašené květní pupeny těchto ovocných stromů. "Jestliže bude únor teplotně normální, nic se zřejmě nestane," uvedl tajemník Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík s tím, že meruňky jsou ovocem s nejkratším obdobím vegetačního klidu. Protože zima přišla již koncem listopadu, je toto období již u nich už končí. Jádroviny, jako jabloně a hrušně, mají období vegetačního klidu delší a současná tepla na ně nemají žádný vliv.
