Počátkem srpna u nás sklidili pěstitelé podle informací MZe asi čtvrtinu z 1,43 milionu hektarů obilí s dosavadním průměrným výnosem 4,57 tuny z hektaru a necelou polovinu ploch řepky s výnosem 3,13 tuny, což je o devět procent více než loni. Podle odborníků však zřejmě s postupující sklizní průměrné výnosy klesnou.
Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba soudí, že dokonce minulého týdne má být sklizeno téměř 40 procent obilovin a přes 60 procent ozimé řepky. Na odhady celkových výnosů je však podle něj ještě brzy. „Zatím je výnos v podstatě stejný jako průměrný výnos v minulém roce, ale myslím, že půjde s pokračující sklizní dolů, tak jak budou nastupovat žně v místech méně úrodných, jako například na Liberecku nebo Karlovarsku. Sám jsem se přesvědčil počátkem srpna na Vyškovsku, že jsou obiloviny silně podeschlé, takže tam počítají kvůli tomu s výnosem až o 20 procent nižší. Osobně se domnívám, že celkový průměrný výnos bude minimálně o deset procent.nižší, ale moudřejší budeme až v polovině sklizně,“ říká Veleba.
Za překvapení označil dosavadní výnos u ozimé řepky. Jak však řekl, Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin očekává, že po vyčištění a vyskladnění výnos u této plodiny o něco klesne. Minulý týden žně poněkud zbrzdil déšť, nicméně jejich průběh zatím významně neovlivnil. „Pokud by ovšem deště pokračovaly, mohou být u potravinářské pšenice problémy s kvalitativními parametry,“ dodal.
První zásadnější stanovisko ke žním a doporučení pěstitelům vydá agrární komora až tento týden po zasedání své komoditní rady pro obilí, které proběhne ve čtvrtek 10. srpna. Veleba nicméně konstatoval, že se letos „zcela netypicky“ v době žní u nás zastavil trh s obilím. „Zatím se řeší pouze zelené úvěry, ale jinak pěstitelé vyčkávají a zatím neakceptují cenu, kterou jim odběratelé nabízejí,“ řekl. Důvodem je podle něj mimo jiné očekávání vyšší poptávky z Polska, kde by měla být výrazně nižší úroda, a je předpoklad, že „část peněz, kterými polská vláda kompenzuje tamějším pěstitelům letošní sucho, by mohla jít právě na nákup obilí ze sousedních států,“ domnívá se prezident
Nižší výnosy potvrzují také pěstitelé na jižní Moravě, kteří letos doplatili na dlouhou zimu, dvoje povodně a několik posledních suchých týdnů. „Už teď je jasné, že výnosy z obilí budou o pětinu nižší než loni. Firmy navíc trápí nízké výkupní ceny. Lepší bude jenom sklizeň řepky, které letošní počasí tolik neuškodilo,“ říká předseda jihomoravské agrární komory Božik Severin. Ani tady zatím s prodejem své produkce nespěchají. Za tunu potravinářské pšenice by nyní na domácím trhu dostali asi 2700 korun, za krmnou 2400 korun. „V Polsku nabízejí 3200 korun,“ srovnal Severin. Právě na tuto hranici běžnou v Evropě chtějí pěstitelé dojít. „Není to nic přehnaného v souvislosti s náklady, které máme,“ konstatuje předseda.
Nejdál byla počátkem srpna sklizeň na Břeclavsku, kde na polích zůstala asi pětina obilí a zhruba procento řepky. Nejvíc práce mají před sebou podniky na Blanensku, kde byly sklizeny jen čtyři procenta ploch. Výnosy v regionu proti loňsku klesly v průměru o 20 procent. "Když se dívám na ty výsledky, tak mi připadá, že není rok 2006, ale 50. léta, kdy byly podobné výnosy jako letos," uvedl Severin.
Na Třebíčsku sklidili počátkem minulého týdne obilí na více než 11 procentech ploch, ale v ostatních čtyřech okresech Vysočiny byly žně teprve na počátku. Ředitel třebíčské agrární komory Karel Coufal zatím výsledky hodnotí jako průměrné. „Je otázka, co udělají deště. Kvůli suchu obilí rychle dozrávalo. Deště by nyní k lepšímu výnosu nepomohly, naopak by mohly poškodit zrna,“ řekl.
V Jihočeském kraji minulý týden končila sklizeň ozimého ječmene a podle ředitelky jihočeské krajské agrární komory Hany Hricové budou i tady letošní výnosy citelně nižší než v loňském roce. Pod střechou byla zhruba polovina úrody řepky, pokročila i sklizeň ozimé pšenice, jíž bylo na začátku týdne ve skladech zhruba deset procent. Ozimý ječmen již sklidili na Táborsku a Českokrumlovsku. Příliš spokojeni ale nebudou s výnosem, který v obou regionech dosáhl 2,6 tuny z hektaru. „Nižší výnos hlásí i Písecko. Průměr snižuje oblast kolem Milevska, kde kvůli vyzimování nepřežilo hodně rostlin,“ uvedla Hricová. Tradičně nejdále jsou se sklizní zemědělci na Českobudějovicku. Pomaleji kvůli hornatému terénu pokračují žně na Jindřichohradecku, Českokrumlovsku a Prachaticku.
