Rozhovor s Václavem Vackem, soukromým zemědělcem z Vilémovic, Vysočina
Bramboráři mají za sebou složitý rok a ani současné cenové vyhlídky nedávají důvod k optimismu. Jak se to odrazí na pěstování brambor na Vysočině?
Loňský rok byl jedním z nejhorších za posledních patnáct let pro pěstování brambor a množení sadby. Spojila se nadúroda a vstup do Evropské unie s nevýhodně vyjednanými podmínkami a výsledek byl katastrofální. Problémy asi nejvíce dolehly na množitele, kteří neměli odbyt na sadbu, protože pěstitelé si na letošní výsadbu často nechávali drobnější hlízy ze své produkce. Značnou část sadbových brambor, jejichž výroba je velmi drahá, tak museli producenti prodat jako konzum, čili za podstatně nižší ceny. Sám pěstuji brambory dlouhodobě na výměře kolem třiceti hektarů, z toho je pět hektarů průmyslových, tři hektary konzumních a ostatní je sadba. U ní jsem měl ztrátu z hektaru 90 tisíc korun, přitom jako sadbové brambory jsem prodal jen zhruba polovinu produkce. V letošním roce množitelé většinou kopírovali loňskou výměru, protože měli nakoupený výchozí materiál z dovozu, osevní postupy byly dané. V příštím roce ale nastane razantní pokles množitelských ploch na Vysočině, ze současných asi pěti tisíc hektarů možná i na polovinu.
Co by množitele mohlo zastavit před tak výrazným útlumem?
Ke snížení ploch pro pěstování sadbových brambor určitě dojde, protože současná situace je neudržitelná. Na rozdíl od zemí evropské patnáctky tady neexistují pravidla hry a naši obchodní partneři toho zneužívají. Řešením by byly smluvní vztahy mezi přihlašovateli, kteří dovážejí výchozí materiál, a námi množiteli, jak to funguje třeba v Německu nebo Nizozemsku. Tam se uzavírají smlouvy na množství a cenu, která je pro pěstitele sadby rentabilní. Vejde se do ní i případná ztráta, pokud sadbové brambory nad rozsah zakázky prodávají za nižší cenu.
Snažíte se na takových vztazích domluvit s firmami, které vám prodávají množitelský materiál?
Jako množitelé jsme vyprovokovali schůzku, která se uskutečnila koncem června v Jihlavě. Pozvali jsme všechny přihlašovatele a dovozce brambor a také představitele ministerstva zemědělství, ÚKZÚZ a Státní rostlinolékařské správy. Akce, jíž se zúčastnilo 65 pěstitelů brambor z Vysočiny, se uskutečnila pod záštitou kraje. Bohužel přihlašovatelů přijelo málo a téměř nediskutovali, s výjimkou zástupců firmy Medipo Agras, která je i členem komise pro brambory při agrární komoře v Havlíčkově Brodě a snaží se problémy řešit.
Dospěli jste tedy k něčemu?
Z diskuse vzešla spousta podnětů, na nichž se bude dál pracovat. Ministr zemědělství Petr Zgarba v Jihlavě prohlásil, že bramborám na Vysočině je třeba pomoci a učinit veškeré možné kroky k jejich udržení. Naším úkolem je vydefinovat podporu na brambory v rámci národních plateb, která by byla přijatelná pro Brusel. Množitelé a přihlašovatelé by měli dál diskutovat o pevných smlouvách na odběr sadby.
Pokud se v dohledné době nedomluvíte, o kolik příští rok snížíte výměru sadbových brambor a čím je nahradíte?
Třicetiprocentní ztrátu u brambor, se kterou pro mě skončila uplynulá sezóna, jsem za celou dobu hospodaření neměl. U sadby mi nezbude, než jít na poloviční plochu, když na ni nebude odbyt. Snižovat se totiž bude i rozsah pěstování konzumních brambor – letošní ceny nás jen utvrdí v tom, že máme přestat. A co můžu dát na uvolněné hektary? Řepku a obilí. I když je ho nadbytek, co jiného se dá dělat.
