Pěstitele trápí nízké ceny obilí

Zemědělci podle Agrární komory ČR (AK) měli k 3. srpnu pod střechou více než třetinu z celkem 1,436 milionu hektarů obilovin a 83 procent polí s řepkou, kterou oseli přes 354 tisíc hektarů. Průměrný hektarový výnos u obilovin je zatím 5,29 tuny, vloni to bylo 5,2 tuny z hektaru. Díky zlepšenému počasí ve sklizni pokročili, ve srovnání s loňskem zatím mírně zaostávají. Více než to je ale trápí nízké ceny.

Prezident AK Jan Veleba potvrdil, že ceny obilovin jsou velmi nízké. Meziročně klesly zhruba o polovinu, u řepky o 40 procent. Komora před týdnem informovala, že nákupní organizace nabízejí, převážně zálohově, za potravinářskou pšenici 2600 až 3000 korun za tunu a za krmnou 2200 až 2300 korun. Za ječmen ozimý jsou pak ochotni údajně zaplatit 1800 až 2200 korun a za řepku 5000 až 6500 korun. Předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský upřesnil, že ceny ozimého ječmene se pohybují v průměru kolem 1700 až 1800 korun za tunu, krmné pšenice kolem 2300 korun a potravinářské pšenice 2700 až 2900 korun za tunu. Veleba považuje za negativní fakt, že se do výkupních cen automaticky zahrnují náklady na dopravu obilí do Hamburku. „Pokud se však obilí nevyveze, je třeba tyto náklady odečíst,“ konstatoval s tím, že připravují v této oblasti jednání.
Podle výkonného ředitele Českomoravského sdružení organizací ZZN Jiřího Zedníka je však potřeba při diskusi o cenách vzít v úvahu, že se u nás letos zřejmě sklidí nejméně 7,5 milionu tun obilí, včetně kukuřice, přitom celková spotřeba obilovin u nás je přibližně pět milionů tun. „Z toho jednoznačně vyplývá, že bude nutné vyvést znovu asi 2,5 milionu tun, což je třetina z celkové sklizně. Proto se současné nákupní ceny obilí nastavují podle poptávky ze zahraničí, zejména z Německa, Rakouska a Polska. Z tohoto vyplývá, že se současné nákupní ceny u krmného obilí pohybují mezi 2000 až 2200 korun za tunu a u potravinářské pšenice v rozmezí 2600 až 2800 korun za tunu. Protože značná část obilí se vyváží z EU, zejména na Severoafrický a Asijský trh, mají Středoevropské státy nevýhodu ve větší přepravní vzdálenosti do přístavů. Náklady na přepravu do přístavu se pohybují kolem 600 až 800 Kč/t a to se samozřejmě promítá i do cen za obilí, což je velice negativní pro naše farmáře,“ konstatoval Zedník
Situace v krajích
Předseda představenstva Krajské agrární komory Ústeckého kraje František Loudát potvrdil, že ceny jsou velmi bídné. Za ozimý ječmen se v oblasti nabízí 1900 až 2000 korun za tunu, krmnou pšenici 2250 korun za tunu a potravinářská za 2650 korun za tunu. Řepka se vykupuje za 5300 až 5500 korun. Odbyt obilí z letošní sklizně bude dost složitý. Na Ústecku jim navíc vyvstal problém se zastavením provozu trmického lihovaru, kam místní zemědělci dodávali velkou část obilí. Ředitel Okresní agrární komory v Olomouci Miloš Porč uvedl, že například na Olomoucku se řepka vykupuje za 5500 korun za tunu, zatímco loni se cena vyšplhala až k devíti tisícům korun. Nízké ceny jsou i u kvalitní potravinářské pšenice, kdy obchodníci nabízejí 2850 až 2900 Kč za tunu. „Chce se po nás, abychom prodávali pšenici pod cenou. Aby to nebyla ostuda pro české zemědělství a měli jsme alespoň pokryté náklady, potřebujeme u kvalitní pšenice cenu alespoň 3500 korun za tunu,“ řekl předseda ZD Dub nad Moravou Jan Spáčilík. Problémy budou mít zemědělci i s cenami krmného obilí. Část potravinářských obilnin bude určena na zkrmení a vzhledem k úbytku chovaných hospodářských zvířat, zejména prasat a skotu, klesá i poptávka po krmném obilí.
Ve špatné situaci jsou zejména zemědělci, kteří již dříve nezareagovali na takzvané termínované nákupy, které některé obchodní organizace nabízejí. Přesto Agrární komora v Olomouci nedoporučuje pěstitelům, aby s prodejem vyčkávali. „Je to takové manažerské riziko předsedy družstva, jestli obilí prodá teď, nebo bude čekat na vývoj cen. Nikdo totiž neví, zda ceny nebudou dál klesat,“ doplnil Porč. Ředitelka Agrární komory Chrudim Vanda Rektorisová uvedla, že letos mají navíc 450 tisíc tun krmného obilí.
Propad na burze S pokračující sklizní klesaly ceny u většiny komodit i na Plodinové burze Brno. Největší propad, až o 660 korun za tunu, zaznamenali makléři u řepky. Cena žita a kukuřice se oproti předchozí burzovní seanci před dvěma týdny naopak mírně zvýšila. Generální sekretář burzy Karel Zezula vysvětlil, že nevyrovnanost cenových hladin souvisí se změnou počasí při sklizních. Pokles ceny je patrný opět zejména u krmných obilovin. U krmného ječmene se cena snížila o 155 korun za tunu, krmná pšenice zlevnila asi o stokorunu. Sklizeň ale ještě není zdaleka ukončena, počasí je navíc nestálé, a je tak velmi obtížné stanovovat prognózu budoucích cen obilovin, řekl Zezula.
Podle Zedníka jsou nízké ceny obilí dány celosvětovou situací na trhu s obilím, do které se promítla rekordní sklizeň obilí v Rusku a na Ukrajině, vysoká sklizeň a zásoby obilí v Evropské unie. „Odpovědět na otázku, zdali ceny porostou se v současné době seriozně nedá. Vše bude záležet na situaci po sklizni. Rusko a Ukrajina hlásí, že sklizeň bude výrazně nižší než loni, avšak mají stále dost obilovin na zásobách. Významnou roli hrají ještě další státy, zejména USA, Kanada a Austrálie,“ upřesnil Zedník..
Trh zatím stojí
Podle Veleby trh zatím většinou stojí a zemědělci vyčkávají s prodejem. Také Loudát konstatoval, že rolníci v Ústeckém kraji zatím obiloviny neprodávají, ale využívají možnosti skladování. „Kdo má ale zelený úvěr, tak je tlačen k tomu, aby prodával za nynější nízké ceny,“ podotkl. Vedení Agrární komory se totiž nedávno dohodlo s vedoucími představiteli společnosti Agrofert Holding, největšího skladovatele v zemi, že zemědělci mohou v jejích sýpkách uskladnit obilí až do 30. června 2010 s tím, že se mohou rozhodnout k prodeji v okamžiku, kdy pro ně bude tržní cena výhodná. Agrofert podle odhadů zhruba 40 procent skladovacích kapacit obilí v zemi. Pokud však má zemědělec u Agrofertu závazek po splatnosti, tak ho musí zaplatit nejpozději dokonce října nebo prodat komodity do konce října za aktuální ceny minimálně v hodnotě závazku.Agrofert umožní i prodat obiloviny do intervenčního nákupu na Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) ve vlastním skladě, pokud bude tento sklad určen pro skladování intervenčního nákupu. Intervenční nákup začne 1. listopadu 2009 za cenu 101,31 euro za tunu, což například u ječmene může činit po odečtení skladovacích a manipulačních nákladů navýšení o zhruba 450 korun za tunu proti současné ceně, informovala komora.
Veleba připomněl, že komora chce monitorovat nabídky obchodníků. Ti již podle něj sami začínají kontaktovat zemědělce a nabízet trochu lepší ceny. „Jsou tady mírné náznaky tendence ke zvyšování cen řepky i potravinářské pšenice,“ prozradil Veleba.
Jedním z důvodů nízkých cen obilí jsou podle Veleby klesající stavy hospodářských zvířat, zejména prasat. Ty se v České republice meziročně snížily o pětinu a v současné době jsou nejnižší od období po druhé světové válce. Veleba míní, že chybějící poptávka po krmném obilí sráží jeho ceny. „Letos se kromě dopadů krize také poprvé naplno začíná projevovat strukturální nerovnováha v zemědělství. Jsou již kraje bez vepřového masa. Například Liberecký kraj vyprodukoval pouze pět tun masa, Karlovarský 80 tun masa,“ dodal Veleba.