Pěstitelům brambor na Vysočině i jinde pomohly srpnové deště, počítat lze s průměrnou sklizní, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Podle něj se nebude opakovat situace z loňska, kdy se kvůli suchu urodilo asi o pětinu méně brambor než obvykle. Počasí zatím přeje i sklízení brambor, na Vysočině už jsou vybrané přibližně z poloviny.
Z Vysočiny je asi třetina českých brambor. Do poloviny léta bylo na polích znát sucho. "Srpnové deště ve většině případů, neříkám ve všech, velmi pomohly," řekl Králíček. Podotkl, že v některých regionech může být situace horší, ale budou i oblasti, kde bude úroda brambor lepší než průměrná. "Nebude se opakovat propad, který byl v minulém roce, na druhé straně, nebudou padat žádné rekordy," shrnul předseda očekávání svazu. Sklizeň brambor v Česku je podle Králíčka od zahájení koncem května plynulá a jejich ceny nesráží dovoz. Loňské zásoby už byly vyprodané a farmářské ceny nových brambor v zahraničí převyšovaly ceny českých pěstitelů. "Takže prakticky celé léto byl domácí trh zásobovaný domácí produkcí, dovozy byly okrajová záležitost," uvedl předseda. Teď jsou podle něj farmářské ceny v Česku srovnatelné s cizinou, například s Německem.
U větších dodávek se farmářské ceny v ČR pohybují mezi 4,50 až pěti korunami za kilogram. "Myslím, že cena by se vzhledem k situaci, která je v Evropě, mohla řádově udržet i do dalších týdnů," řekl Králíček. Při drobném prodeji ze dvora farem se ceny za kilogram drží okolo 12 korun.
Situace na trhu je zatím dobrá i pro bramboráře na Vysočině, kteří pěstují déle zrající odrůdy brambor sklízené od konce srpna. Rané brambory v Polabí už jsou podle Králíčka prakticky sklizené. "Zboží z Polabí tak netlačí na Vysočinu, jak to někdy bývalo," uvedl. Brambory by také měly být v dobré kvalitě.
Na Vysočině podle Českého statistického úřadu letos brambory zabraly 7721 hektarů a v ČR 22 890 hektarů, prakticky stejně jako vloni. Brambory určené na jídlo podle svazu letos vyrostly na 14 167 hektarech polí a na dalších 5940 hektarech je měli zahrádkáři. Na zbylých bramborových polích zemědělci pěstovali odrůdy určené na výrobu škrobu nebo sadbu.*
