Pěstování Bt-kukuřice typu MON810

Na produkčních plochách se v České republice již od roku 2005 pěstuje geneticky modifikovaná kukuřice odolná vůči zavíječi kukuřičnému, tzv. Bt-kukuřice typu MON810. Ačkoliv technologie pěstování Bt-kukuřice přináší pěstitelům zdokumentované výhody, její uplatnění na českých polích není bezproblémové. To dokazuje i letošní pokles celkových ploch této plodiny u nás.

Oproti jiným členským státům EU, jako je např. Francie, Německo, Rakousko či Maďarsko, však i nadále v ČR zůstává pěstiteli možnost volby Bt-kukuřice jako alternativy v ochraně proti zmiňovanému škůdci.
Bt-kukuřice MON810 je prozatím jedinou geneticky modifikovanou plodinou, která se smí v EU pěstovat na produkčních plochách.
Už pátý rok ji využívají také čeští zemědělci jako alternativu v boji proti ekonomicky škodlivému zavíječi kukuřičnému.
Bt-kukuřice typu MON810 si na základě příslušné genetické modifikace vytváří svůj vlastní rostlinný insekticid, který účinně působí na housenky zavíječe kukuřičného. Porost Bt-kukuřice tedy není třeba ošetřovat během vegetace proti zavíječi jinými metodami, ať už chemické či biologické povahy, čímž dochází kromě úspory těchto prostředků také ke snížení potřeby mechanizace a celkovému zjednodušení ochrany (mj. není nutno provádět monitoring škůdce).

Plochy, pěstitelé a výnosy

Osivo Bt-kukuřice bylo v ČR poprvé uvedeno do praxe v roce 2005, kdy pěstitelé oseli plochu o celkové velikosti 150 ha (zaevidováno 270 ha včetně obsevu). Po tři následující roky docházelo k nárůstu ploch až na 8380 ha v roce 2008; v letošním roce ovšem poprvé celkové plochy Bt-kukuřice poklesly (viz graf 1).
Také počet pěstitelů se snížil z loňských 171 na letošních 125.
Podle dostupných informací je hlavním důvodem poklesu problematický odbyt pro tento typ kukuřice, kterou je nutno oddělovat od klasické produkce a označovat jako geneticky modifikovaný organismus (GMO).
Zmenšení ploch Bt-kukuřice také může souviset s celkovým poklesem ploch kukuřice na zrno v letošním roce (podle údajů ČSÚ) z asi 108 tis. ha v roce 2008 na 92 tis. ha v roce 2009.
Na základě dosavadních zkušeností je Bt-kukuřice přínosem zejména pro primární produkci, kdy dochází, v případě lokálního škodlivého výskytu zavíječe kukuřičného, k významnému snížení napadení rostlin plísněmi, čímž je zároveň získáváno kvalitnější krmivo pro hospodářská zvířata.
Díky výrazně nižšímu poškození porostu jsou následně také zaznamenávány i vyšší výnosy ve srovnání s klasickými hybridy (viz graf 2).
V prvních třech sledovaných letech pěstování Bt-kukuřice více než 60 % oslovených pěstitelů (2005 – 61 %, 2006 – 67 % a 2007 – 65 %) zaznamenalo navýšení výnosu oproti tradičním odrůdám kukuřice.
Někteří z pěstitelů však pozorovali snížení výnosu Bt-kukuřice oproti klasickým hybridům (v roce 2005 a 2006 po jednom pěstiteli), ve zvýšené míře tomu bylo v roce 2007 (osm pěstitelů). V průměru dochází k navýšení výnosu Bt-kukuřice o 7 – 10 %.
Na druhé straně pěstitelé Bt-kukuřice musí počítat s nevýhodami, které nová technologie přináší, a jež dnes vyplývají zejména z odmítavého přístupu evropského spotřebitele k produktům GM rostlin. Jak již bylo výše uvedeno, produkty těchto rostlin je nutné oddělovat od ostatních produktů a specificky označovat jako GMO, čímž se pro spotřebitele logicky stávají zvláštní až podezřelé. Povinnost specifického označování souvisí s principem předběžné opatrnosti, který je v EU na produkty GM plodin aplikován. Vzhledem k tomu, že prozatím nebyla vědecky prokázána žádná konkrétní škodlivost produktů GM plodin, lze za tímto přístupem hledat spíše aktuální socioekonomické aspekty v Evropě.

Princip předběžné opatrnosti

V zemědělské praxi se aplikace principu předběžné opatrnosti projevuje tím, že s GM plodinou je nutné i po schválení a prohlášení za stejně bezpečnou jako její konveční forma nakládat odděleně od ostatní produkce a sledovat dále v celém výrobním řetězci.
To vyžaduje v prvním kroku vzájemnou spolupráci pěstitelů tak, aby byla zajištěna souběžná existence (= koexistence) všech dostupných produkčních systémů, a aby se produkty z těchto systémů nemísily nad určitou stanovenou mez tolerance (v EU je stanovena mez 0,9 % nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1829/2003/ES o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech).
V souvislosti s koexistencí plodin či plodinových systémů v našem zemědělství je potřeba zdůraznit, že se nejedná o pravidla, která by měla zajistit bezpečnost produktů nebo redukovat zdravotní rizika a rizika pro životní prostředí při pěstování – tyto otázky musejí být vyřešeny již v procesu schvalování GMO.

Povinnosti a právní předpisy

S ohledem na zajištění koexistence různých produkčních systémů existují v ČR pro pěstitele GM plodin zákonné povinnosti, které vycházejí z doporučení Evropské komise č. 556 z roku 2003. Stěžejními právními předpisy v ČR pro oblast pěstování GM plodin a následného využívání jejich produktů jsou:
- zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, 
- prováděcí vyhláška č. 89/2006 Sb., o bližších podmínkách pěstování geneticky modifikované odrůdy,
- zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů (zejména novela č. 346/2005 Sb.), a to konkrétně § 11 (označování produktů GMO) a § 23 (ohlašování lokalit s pěstovanou GM plodinou),
- nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1829/2003, o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech,
- nařízení Evropského parlamentu a Rady číslo 1830/2003, o zpětné dohledatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a zpětné dohledatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES.
Na základě výše uvedených předpisů musí pěstitelé GM plodin dodržovat stanovené povinnosti. Každý pěstitel GM plodiny v ČR je mj. povinen ohlásit s předstihem záměr pěstovat GM plodinu tak, aby tyto informace byly dostupné sousednímu pěstiteli, a následně pak ohlašuje i její skutečné vysetí, mj. i příslušným orgánům státní správy (ministerstvu zemědělství a ministerstvu životního prostředí).
Opatření koexistence dále reagují na přirozenou vlastnost rostlin rozšiřovat svůj genetický materiál do okolí, a tak jsou stanoveny určité plodinově specifické minimální vzdálenosti, které pěstitel GM plodiny musí dodržet vůči porostu s touž plodinou, jež není geneticky modifikována. Minimální odstupné vzdálenosti mohou být nahrazeny obsevem – bariérou kolem GM plodiny – tvořeným stejnou, ale nemodifikovanou plodinou.
Pěstitel také musí vést evidenci týkající se veškerého nakládání s GM plodinou a jejím produktem a tuto evidenci uchovat minimálně po dobu pěti let. Stěžejním opatřením koexistence je označení sklizeného produktu jako GMO v případě, že se tento produkt dále uvádí do výrobního řetězce a není spotřebován pěstitelem přímo v podniku (např. ke krmení hospodářských zvířat nebo k výrobě bioplynu či bioetanolu).

Zjednodušení administrativy

V polovině letošního roku byla v Poslanecké sněmovně a následně Senátem schválena novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, s některými změnami pro pěstitele GM plodin. Pokud novelu zákona schválí i prezident ČR, čeká na pěstitele GM plodin od příštího roku zjednodušená administrativa.
Novela zákona o zemědělství přináší redukci ohlašování ministerstvu zemědělství, kdy je zrušena povinnost písemně ohlašovat záměr pěstovat GM plodinu před zasetím. Ovšem ohlašovací povinnost před zasetím (k 1.3. příslušného kalendářního roku) zůstává vůči sousedním pěstitelům, kteří i nadále budou informování o záměrech vysetí GM plodiny. Novela zákona dále ruší ustanovení, které požadovalo (z důvodu provádění úředních kontrol) vyznačování obvodu porostu GM plodiny v případě, kdy nebyla zaseta na celém pozemku. Toto ustanovení se v praxi ukázalo nadbytečným.

Ing. Marie Křístková, Ph.D.
Ministerstvo zemědělství ČR odbor rostlinných komodit