Největšími světovými producenty slunečnice jsou Rusko, Ukrajina, Argentina a USA, v Evropě pak Francie, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko. Ve sklizňovém roce 2009 se souhrnná evropská produkce odhaduje na 6,5 milionu tun. Odhad světové produkce činí 31,5 milionu tun z plochy 23,42 milionu hektarů. Předpoklad průmyslového zpracování slunečnice je 28,7 milionu tun a ostatního užití 3,4 milionu tun.
Historie pěstování slunečnice je velmi dlouhá a je spojena s indiánskými kmeny v Novém Mexiku, kterým původní divoké rostliny sloužily jako potravina, stavební materiál i lék.
Z oblasti svého původu v Severní Americe se slunečnice dostala do Evropy někdy v 16. století. Prvotně se začala pěstovat jako okrasná rostlina v jižních evropských státech, následně se v 17 století rozšířila do celé Evropy. Její význam jako užitkové olejnaté rostliny, ze které se lisoval olej, lze zaznamenat až v 18. století. V roce 1716 byl v Anglii udělen patent na mačkání oleje ze slunečnicového semene za studena.
Zásluha za významné rozšíření slunečnice jako zemědělské plodiny na přelomu 17. a 18. století se přisuzuje Petru I. Velikému. Na počátku 19. století se v Rusku slunečnice pěstovala na rozloze větší než dva miliony akrů (809 370 ha). V té době lze zaznamenat dva různé užitkové směry, pro které byla pěstována – první pro přímou lidskou spotřebu a druhý pro lisování oleje.
Úspěšný šlechtitelský program z Krasnodaru z poloviny 20. století vedl ke zvýšení výnosu a především olejnatosti a udělal ze slunečnice atraktivní zemědělskou plodinu, která se k pěstování vrátila zpět do Ameriky.
Šlechtitelské materiály pocházející z Ruska daly základ úspěšnému šlechtění v dalších zemích světa. Snaha nahradit živočišné tuky s vysokým obsahem cholesterolu tuky rostlinnými vedla ke zvýšení poptávky po slunečnicovém oleji a v podstatě byla podnětem pro rozšíření pěstování slunečnice v evropských a dalších zemích světa.
Poptávka po slunečnicovém oleji podpořila i šlechtění nových typů slunečnice, od kterých jsou požadovány různé vlastnosti mastných kyselin, nebo zvláštní vlastnosti rostlin pro pěstování, např. nižší vzrůst, určitá velikost a postavení úboru aj.
Důležitou vlastností, která musí být sledována, je odolnost proti nepříznivým vlivům okolního prostředí i odolnost proti chorobám a škůdcům.
Uplatnění na trhu
Na území České republiky došlo k většímu rozšíření slunečnice na počátku devadesátých let 20. století v době, kdy byly hledány nové netradiční komerčně využitelné plodiny. Tehdy se zde pěstovalo okolo 11 tis. hektarů.
V průběhu devadesátých let osevní plocha plynule rostla až na 28 tis. hektarů s určitým výkyvem v roce 1997, kdy se přechodně vrátila na 11 tis. hektarů. V dalších letech osevní plocha kolísala s tím, že nejvyšší rozlohy 48,8 tis. hektarů dosáhla v roce 2003. V posledních třech letech se pěstitelská plocha slunečnice ustálila na rozloze okolo 25 tis. hektarů (tab. 1).
Rozloha osevních ploch úzce souvisí s uplatněním slunečnicového semene na trhu a s cenami, kterých lze dosáhnout (tab. 2). Pro celý objem slunečnicového semene vyprodukovaného v České republice není odbyt v domácím zpracovatelském průmyslu, a proto značná část, jedná se asi o polovinu, musí být exportována.
Nejvýznamnějšími obchodními partnery českého zahraničního obchodu při vývozu slunečnicového semene v posledních letech jsou Německo, Nizozemsko, Slovensko a Rakousko.
Přestože domácí výroba slunečnice plně pokrývá potřebu zpracovatelského průmyslu, dochází každoročně k dovozu především ze Slovenska, kde se zahajuje sklizeň slunečnice časněji a dobré klimatické podmínky pro pěstování svědčí kvalitě. Z dalších dovozců můžeme jmenovat Ukrajinu, Čínu a Nizozemsko (tab. 3 a 4).
V marketingovém roce 2007/
2008 v České republice produkční plocha slunečnice prudce poklesla oproti předchozímu roku, kdy činila 47,1 tis. hektarů, na pouhých 24,4 tis. hektarů a celková produkce dosáhla 52 tis. tun oproti 101 tis. tun v předchozím roce.
Prudký meziroční pokles ploch slunečnice byl v tomto roce reakcí na nízké ceny, které získávali pěstitelé za vyprodukované semeno. Cena z důvodu vysoké nabídky klesla v marketingovém roce 2006/2007 v průměru na 5927 Kč/t.
Vývoz slunečnicového semene dosáhl v roce 2006/2007 celkem 63,8 tis. tun, ale deklarovaná vývozní hodnota činila v průměru pouze 6614 Kč/t, přestože cena c. i. f. Rotterdam dosáhla po přepočtu podle kurzu ČNB 8465 Kč/t.
Se zvyšující se poptávkou po olejnatých semenech v marketingovém roce 2007/2008 na zahraničních trzích a sníženou nabídkou z domácí produkce, prudce rostla v České republice cena slunečnicového semene, která v průměru roku dosáhla 9256 Kč/t.
Nejvyšší průměrné měsíční ceny v České republice bylo dosaženo v březnu 2008 a podle údajů ČSÚ činila 11 100 Kč/t. Více než 50% cenový nárůst neovlivnil pěstitele slunečnice v České republice a ti oseli pro sklizeň v roce 2008 celkem 24,5 tis. hektarů, tj. pouze o 42 hektarů více než v roce předchozím.
Při hektarovém výnosu 2,49 tuny dosáhla celková produkce slunečnicového semene 60,9 tis. tun. Průměrná cena pro pěstitele v marketingovém roce 2008/ 2009 činila 7426 Kč/t.
Ceny slunečnicového semene
Bilance výroby a užití slunečnicového semene v České republice poskytuje celkový pohled na vývoj v delší časové řadě. Ukazuje značné výkyvy v produkčních plochách a s tím související velké výkyvy v produkci. Domácí spotřebě slunečnicového semene pak odpovídá dovoz i vývoz (tab. 5).
Perspektiva pěstování
Přestože současný ohromný propad cen slunečnice na trhu tomu nenasvědčuje, dá se předpokládat, že pěstování slunečnice je i v České republice perspektivní a má budoucnost. S postupnými klimatickými změnami, které s sebou přináší oteplování planety, se bude pěstování této plodiny přesouvat do vláhově jistějších oblastí, a proto bude mít i slunečnice v našich teplejších oblastech svoje opodstatnění.
Vzhledem k tomu, že v osevním postupu je třeba zachovat druhovou rozmanitost při střídání plodin, jeví se slunečnice jako vhodná zlepšující plodina. Je třeba jen doufat, že se slunečnice opět při očekávaném růstu cen stane rentabilní komoditou.
Klíčové informace
- Podle struktury ploch osevů bylo pro sklizňový rok 2009 v České republice oseto slunečnicí 25,6 tis. hektarů, tj. o 1153 hektarů více než v roce předešlém.
- Podle odhadu ČSÚ ke 14. 10. 2009 by produkce měla přesáhnout 62 tis. tun.
- Průměrná cena slunečnicového semene v posledním marketingovém roce výrazně poklesla a podle zjištění ČSÚ v říjnu 2009 dosáhla 5138 Kč/t.
- Průměrné hodnoty dosažené za rok 2009, uváděné v tabulce 2, neodrážejí ještě tak hluboký propad.
Ing. Jitka Potměšilová
Ministerstvo zemědělství ČR
odbor rostlinných komodit
