Podle Evropské komise nic nebrání tomu, aby se prvního ledna příštího roku z evropské pětadvacítky stala sedmadvacítka. Evropská unie tak podle původního plánu přijme Bulharsko a Rumunsko, a to přesto, že do detailu nesplňují všechny její představy.
Plánované přijetí Bulharska a Rumunska je v historii Evropského společenství pátým rozšířením. Patrně půjde na dlouhý čas — nejméně do doby, než unie přijme společnou ústavu, o rozšíření poslední. Jím se unie rozroste o 30 milionů obyvatel, takže na jejím území bude žít zhruba půl miliardy lidí.
Podle předsedy komise José Barrosa není možné bez vyřešení ústavních otázek přijmout po Rumunsku a Bulharsku další členy: "Nemůžeme se do nekonečna rozšiřovat, aniž bychom reformovali naše instituce," vysvětlil. Další diskuse o ústavě se poté, co její současnou verzi některé země odmítly, očekává někdy v roce 2008. Za vraty unie Však již nyní netrpělivě přešlapují další žadatelé, zejména Chorvaté a Turci.
Nováčci nejsou bez problémů
Dva nováčci, které Brusel přijme od prvního ledna příštího roku, jsou zatím patrně nejchudšími zeměmi, jaké kdy na bránu unie zaklepaly. Jejich hrubý domácí produkt na obyvatele činí asi třetinu průměru evropské pětadvacítky a průměrná mzda se pohybuje kolem 200 eur (tedy kolem asi šesti tisíc korun). Potýkají se s problémy, které ve větší či menší míře znají všechny země bývalého sovětského boku. Je to hlavně korupce, málo funkční soudnictví a organizovaný zločin.
Komise v květnu 2006 dospěla k závěru, že „by Bulharsko a Rumunsko měly být ke dni 1. ledna 2007 připraveny na členství v EU za předpokladu, že budou věnovat pozornost nedořešeným otázkám". Obě země se od této doby značně snažily, aby dosáhly dostatečného souladu s platnými normami unie.
