Zprůhlednění, přiblížení občanům a zjednodušení — to jsou hlavní záměry Evropské komise týkající se politik Evropské unie, její legislativy i celé bruselské administrativy. Transparentnost v agrární oblasti neznamená pro komisařku pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerovou Boelovou jen zlepšení kontroly
Ta ostatně na tom v poslední době není tak špatně. Komisařka to doložila vyjádřením Dvoru auditorů EU, který konstatoval, že Integrovaný administrativní a kontrolní systém IASC je účinnou zbraní proti neoprávněnému vyplácení zemědělských dotací. Transparentnost pro ni, jak vysvětlila, znamená, že občané unie budou přesně vědět, za co a jak se peníze vybrané z jejich daní utratily. Je také nutné stále vysvětlovat občanům členských států společnou zemědělskou politiku (SZP) a její dnešní principy. Většina lidí v EU tuší, že existuje SZP, ale mnoho z nich o ní nic neví. Podle komisařky stále převládá mýtus o tom, že SZP je drahou mašinou na produkci potravin, která polyká peníze a zároveň devastuje krajinu. Přežívání této představy je podle Fischerové Boleové nutno zabránit jednak trpělivým vysvětlováním, na co se peníze používají, jednak se veřejnost musí dozvědět, kdo kolik dostává. Jak komisařka uvedla, v současné době již občané 13 členských států mají přístup k informacím o příjemcích zemědělských podpor. "Myslíme si, že členské státy jsou oprávněny publikovat například na webových stránkách seznam všech příjemců podpor z fondů a politik řízených komisí a členskými státy. To zahrnuje i výdaje v rámci SZP: přímé platby, tržní opatření i rozvoj venkova," konstatovala komisařka. Stranou nezůstane ani komise. Ta chce připravit centrální webový portál, na němž bude seznam všech příjemců fondů řízených pouze komisí. Časem se portál propojí s webovými stránkami členských států s informacemi toků fondů společně řízených, tedy i peněz SZP. Portál nevznikne samozřejmě přes noc, protože bude muset poskytovat velké množství informací. Komisařka připomněla, že od roku 2007 do roku 2013 půjde téměř 70 miliard z rozpočtu unie na rozvoj venkova, který ale nezahrnuje jen zemědělství.
Fischerová Boelová také konstatovala, že existuje řada velkých podniků, které dostávají v rámci SZP mnoho finančních prostředků. Na druhé straně jsou v unii tisíce malých hospodářství, jejichž podpory jsou tak nízké, že jsou menší než náklady spojené s jejich administrací. "S ohledem na obě tyto kategorie příjemců — velmi velké a velmi malé — se chci pečlivě podívat, jak zapadají do nových principů SZP. Jsou efektivními a dostatečnými prostředky odměňujícími farmáře za veřejné zboží? Mají jednotné platby v těchto okrajových případech stejný efekt jako jinde? A jestliže odpověď na tyto otázky bude ne, zavedeme spodní a horní hranice pro jednotné platby, které mohou farmáři dostávat? Tento problém by se měl vyřešit při kontrole SZP v roce 2008," uzavřela komisařka.
