Platby na plochu nejsou řešením

Od vstupu České republiky do EU podnik drží v slušné ziskovosti rostlinná výroba. Ta dotuje z dlouhodobého pohledu živočišnou produkci i ovocnářství. V poslední době se u živočišné produkce situace postupně vylepšila, a to nejen kvůli dotacím, ale díky investicím, kdy se podstatně zvýšila produktivita práce a lepší jsou i naturální výsledky. Uvedl to Karel Vlček, předseda Zemědělského družstva Dolany, které zvítězilo v soutěži Zemědělec roku, pořádané vydavatelstvím Profi Press, v Královéhradeckém kraji.

Ekonomický výsledek rostlinné výroby podniku se podle Vlčka sice v posledním roce o něco zhoršil, ale o co se snížil, přinesla naopak živočišná výroba. „Ale to, co nás trápí, je ekonomika ovocnářské výroby,“ prohlásil s tím, že systém plateb SAPS je nešťastné řešení, které nás staví v porovnání s EU-15 do pozice, likvidující u nás některé výroby. „Ten problém platí ke vztahu k živočišné výrobě, kdy se stavy zvířat výrazně omezily a řada podniků, která konala čistě racionálně ekonomicky, zrušila úplně živočišnou produkci i speciální výroby. Ty jsou totiž náročnější jak na technologické vybavení, tak na lidskou sílu,“ poznamenal Vlček. Zemědělské družstvo Dolany je podle něj zaměřené na klasickou rostlinnou a živočišnou výrobu a pěstování ovoce. Hospodaří na východě Čech v nižší části okresu Náchod na výměře 4512 hektarů, z toho je 3880 hektarů orné půdy, 295 hektarů ovocných sadů a 387 hektarů luk a pastvin. Pozemky se nacházejí v oblasti s nadmořskou výškou od 260 do 500 metrů. V rámci rostlinné výroby družstvo pěstuje asi 1900 hektarů obilnin, 550 hektarů řepky olejky, 400 hektarů cukrové řepy, 50 hektarů hrachu, 510 hektarů kukuřice pro živočišnou výrobu a bioplynovou stanici a na zbývající výměře orné půdy pícniny pro živočišnou výrobu. Velkou část produkce rostlinné produkce dodává pro potravinářské účely, a to především obiloviny a cukrovku. Některé produkty nacházejí uplatnění v technickém využití, zejména řepka a část cukrovky. Předseda družstva podotkl, že v Evropě a ve světě výrazně klesla cena cukru i cena ropy. To znamená, že výroba bioetanolu není tak výhodná jako dříve. „Co se týká cukerního pořádku, výměru cukrovky jsme nemuseli snižovat, protože historicky dodáváme do cukrovaru České Meziříčí, spadajícího do skupiny Tereos TTD,“ řekl. Vzhledem k současnému vývoji však počítají, že letos výměra této plodiny klesne. „Větší část výroby přitom máme pokrytou kvótou a menší část tvoří cukrovka na biolíh,“ informoval a doplnil, že ekonomika pěstování cukrovky se za podmínek nastavených pro letošní rok dostává na hranici rentability. Přitom jde o plodinu pěstitelsky jistě náročnější než obiloviny nebo řepka. „Loňským rokem skončila oddělená platba za cukr a teď má být nahrazena určitou částkou v rámci plateb na citlivé komodity. Zatímco oddělená platba na cukr se ale pohybovala řádově v rozmezí 350 až 400 korun na tunu, nově to bude asi 100 korun na tunu, takže je to velký rozdíl,“ vysvětlil. Dosud však tato podpora není notifikovaná Bruselem.    

Trvalá součást podniku

Živočišnou výrobu byl podle Vlčka podnik nucen zredukovat, ale toto odvětví považuje za trvalou součást podniku. Nyní se zaměřuje na chov skotu a výkrm brojlerových kuřat. Z ekonomických důvodů před lety ukončil chov prasat.

Základní stádo skotu čítá asi 820 kusů dojnic holštýnského plemene. Z toho 500 dojnic je ustájeno na farmě ve Svinišťanech, kde mají k dispozici volnou stáj stlanou separátem a moderní dojírnu 2x16 od firmy De Laval. Zbývajících 320 kusů dojnic je ustájeno na farmě ve Slatině nad Úpou, kde byla v roce 2008 zprovozněna nová produkční stáj pro chov dojnic vybavená šesti robotickými dojícími stáními. Technologie dojících robotů je podle Vlčka zásadně jiná v celém řízení a organizování stáda a přináší řadu výhod zejména pro ustájená zvířata. Vedle produkční stáje byla na tomto středisku postavena i nová reprodukční stáj, kde jsou krávy na sucho a vysokobřezí jalovice. Obě střediska jsou průběžně modernizovaná a udržovaná. Průměrná dodávka mléka na ustájenou krávu a den představuje 27 litrů. „ U robotické stáje jsme začínali na startovací čáře užitkovosti výrazně nižší vzhledem k tomu, že základ stáda tvořily dojnice převedené ze starých vazných stájí. Během pěti let máme z hlediska užitkovosti již obě farmy vyrovnané,“ podotkl. V minulém roce byla dobrá cena mléka a přes pokles v posledních měsících je příznivá i nyní a jsme za to rádi. „Konečně v roce 2014 byla živočišná výroba ziskové odvětví, které přinášelo přiměřený zisk,“ doplnil předseda. Nejistotu pro toto odvětví přináší zrušení mléčných kvót. Proto se v rámci podnikatelských úvah družstvo v současné době obává investic do rozšíření této výroby i přesto, že v rámci nového programovacího období budou dotačně podporovány. Mléko družstvo prodává přes Mlékařské odbytové družstvo Podorlicko, jehož je členem. Býčky družstvo většinou prodává jako mléčná telata, část jako zástavové býčky z teletníku. 

Vedle chovu skotu se družstvo zabývá i výkrmem brojlerových kuřat. Jeho kapacita představuje sto tisíc kusů na jeden zástav. Roční výroba jatečných kuřat je přibližně 1200 tun, část kuřat družstvo prodává firmě Vodňanská drůbež a část do Polska. „Odvětví výkrmu kuřat procházelo z hlediska ekonomiky vývojem, kdy jsme se z dlouhodobého hlediska pohybovali ve výsledku kolem nuly, nebo jen symbolicky v zisku. Poslední dva roky se zdá, že se živočišná výroba dostala do lepší pozice, a to platí i pro kuřata. „Co se týká naturálních výsledků chovu, jsme hodnoceni velmi dobře,“ shrnul Vlček. 

Ovocnářství je prodělečné               

Zemědělské družstvo Dolany patří k největším pěstitelům jablek v České republice. Ovocnářskou výrobu provozuje na 295 hektarech intenzivních ovocných sadů.  Nejvýznamnějším druhem ovoce jsou jabloně na výměře 213 hektarů, dále družstvo pěstuje višně na 46 hektarech, hrušně na 29 hektarech, slivoně na čtyřech hektarech a okrajově i broskve a třešně. Již řadu let je družstvo držitelem ochranné známky SISPO pro integrované systémy pěstování ovoce šetrné k životnímu prostředí. Před léty jsme zvolili cestu intenzifikace, kdy jsme na rozdíl od jiných pěstitelů v ČR zlikvidovali velkou část starých sadů a vysázeli sady nově. Dnes máme většinu výsadeb v technologii štíhlých vřeten se závlahou, kde výnosový potenciál je vyšší,“ vysvětlil. Posledních 45 hektarů výsadeb jabloní je provedeno s novým typem opěrných konstrukcí včetně protikroupových sítí.

Pro skladování a tržní úpravu ovoce má družstvo vybudované i potřebné technické zázemí. Z celkové skladovací kapacity 5000 tun je 4000 tun s řízenou ULO atmosférou a zbytek chlazené sklady. Družstvo vlastní i třídící a balící zařízení. „Pěstování ovoce je u nás technologicky porovnatelné s ovocnářskými provozy EU-15. Pořád je to ale odvětví, které musíme dotovat z jiných oblastí. Je to dané zejména tím, že ovocnářství je silně závislé na klimatických vlivech a jeho zranitelnost je obrovská. „Vloni jsme byli poměrně hodně zasaženi jarními mrazy a také kroupami,“ řekl. Předtím byl zase nadměrně vlhký rok, který způsobil rovněž výrazný propad úrody. Extrémní výkyvy počasí mají dopad i na kvalitu produkce daleko více než v klasické rostlinné výrobě. Nové pěstitelské technologie jsou drahé a návratnost mají jen při určité stabilitě výnosů kvalitní konzumní produkce. Problematické je po řadě špatných let i pojištění ovoce, které by pěstitelům rizika vlivu počasí za přijatelných podmínek eliminovalo. Pak to je i otázka prodejních cen, které jsou pro pěstitele dlouhodobě nízké, doplnil. „Při našem objemu produkce jsme v prodeji závislí na dodávkách do obchodních řetězců, kde je trvalý tlak na nízkou cenu při vysokých požadavcích na kvalitu.“ Loňská sklizňová sezóna začala pro zdejší pěstitele špatně již letním ovocem. „Z toho děláme zejména višně a zájem o ně spadnul natolik, že jsme z plánovaného množství sklidili deset procent a ve srovnání s předchozími lety jsme byli na polovině až čtvrtině ceny,“ sdělil. Na nízké úrovni se pohybovala i cena švestek. Co se týká jablek, v západní Evropě zůstala poměrně velká zásoba z předchozího roku. Do ČR se tak v létě a na podzim tlačila jablka ze zahraničí za výprodejové ceny, nepochybně pod úrovní výrobních nákladů, poznamenal.

Cena konzumních jablek pro pěstitele je meziročně v průměru o dvě až tři koruny nižší. Problém českého ovocnářství tkví i v tom, že míra podpory speciálních výrob v ČR proti jiným zemím je velmi nízká. „Tady se musíme trvale porovnávat, zejména při naší poloze blízko Polska, s polskou konkurencí. Dnes se Polsko v ovocnářství díky zahraničnímu kapitálu rozvinulo a není to zdaleka o malovýrobních plochách, ale jsou tam moderní provozy, jak pěstitelů, tak v oblasti skladovacích kapacit,“ připomněl. Zatímco se v ČR vyrábí 150 tisíc tun jablek, tak v Polsku to je 2,5 až tři miliony tun. Navíc se u nás projevuje i vliv toho, jak se jim daří, nebo nedaří vyvážet ovoce do Ruska. ZD Dolany je zakládajícím členem odbytového družstva CZ Fruit Praha a veškeré ovoce prodává prostřednictvím této odbytové organizace. Je jedním z rozhodujících prodejních pracovišť tohoto odbytového družstva. Na balená jablka má uděleno oprávnění používat značku kvality Klasa.

Kromě zemědělské výroby družstvo provozuje pilu na pořez kulatiny. Roční pořez je asi 3300 metrů krychlových kulatiny, prodej asi 2000 metrů krychlových řeziva. V návaznosti na zemědělskou výrobu provozuje družstvo i fotovoltaickou elektrárnu a bioplynovou stanici. Fotovoltaika byla instalována výhradně na střechách skladů ovoce a dalších objektů závodu ovocnářství v České Skalici a její instalovaný výkon je 454 kWp. Bioplynová stanice o elektrickém výkonu 800 kW byla uvedena do provozu v roce 2012. Zpracovává kejdu, cukrovarnické řízky a produkty rostlinné výroby. Odpadní teplo je využíváno pro sušení různých substrátů v průběhu roku. Podnik zaměstnává asi 210 pracovníků.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down