Plochy chmelnic se proti loňsku mírně zmenšily, je to ale dlouhodobější trend

Plochy chmelnic v Česku se proti loňsku mírně zmenšily. Zatímco loni v srpnu zaujímaly 4845 hektarů, letos ke konci dubna to bylo 4816 hektarů. Mírný úbytek chmelnic ale trvá delší dobu, před třemi lety se chmel pěstoval na 4927 hektarech, vyplývá z informací Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Dominantní odrůdou zůstává Žatecký poloraný červeňák, který se aktuálně pěstuje na 3954 hektarech, což je o 26 hektarů méně než loni v srpnu. Nejvíce chmele se pěstuje v Žatecké oblasti, kde je osázeno 3691 hektarů, výměra chmelnic se tam meziročně snížila o 22 hektarů. Naopak mírně vzrostla na 503 hektarů v Úštěcké oblasti, v Tršické se zmenšila na 622 hektarů.
Mezi odrůdami největší nárůst plochy zaznamenal Sládek, který je aktuálně na 462 hektarech, což je o 12 hektarů více. Odrůda Premiant se pěstuje na 188 hektarech a jeho plocha je o 12 hektarů menší.

Výsadba nových chmelni

Pěstitelé každoročně vysazují nové chmelnice, rostliny vydrží zhruba 20 až 25 let. Současné nové výsadby jsou na 226 hektarech, což je téměř pět procent celkových ploch. Proti loňsku se jejich plocha zvětšila o 30 hektarů.
Loni se v Česku sklidilo 6494 tun chmele, což byla průměrná úroda, meziročně byla o 500 tun nižší. Naopak v roce 2022 byla nejhorší za deset let.

Dopady klimatické změny

Producenti chmele se potýkají s negativními dopady klimatické změny. Pěstování chmele bude podle vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR v Česku náročnější, ale jinde ve světě ještě obtížnější, proto stojí za to jej v Česku podle nich udržet.*