V ozdravování chovů skotu od infekční bovinní rinotracheitidy (IBR) v České republice jsme zaznamenali významný úspěch – první kraj je prostý této nákazy – je to Plzeňský kraj. Do dvou až tří let by mohla být celá naše republika této nákazy prostá a ČR by mohla být uznána za zemi prostou této nákazy, což by bylo přínosné i pro obchodování v rámci Evropské unie. Informoval o tom mluvčí Státní veterinární správy ČR Josef Duben.
Ozdravování od IBR v České republice podle Dubna dospělo do fáze, že jsou tři čtvrtiny chovných (reprodukčně využívaných) stád skotu prosté této nákazy. Od IBR lze chov opravdu ozdravit, dokázali to mnozí chovatelé, kterým se podařilo za šest roků ozdravit i silně zamořená stáda. Vyžaduje to zodpovědně sestavit ozdravovací program a důsledně podle něj postupovat. Ukázalo se, že lze zabránit zavlečení (opětného zavlečení) původce IBR do stáda i přes nepříznivá specifika, která tento herpetický virus má. To dokazují nejen jednotliví chovatelé, ale například i okresy Domažlice a Klatovy, v nichž byla již na začátku ozdravování všechna hospodářství prostá. A nyní je prostý nákazy IBR celý Plzeňský kraj.
Situace, kdy jsou na území jednoho státu hospodářství prostá a na druhé straně hospodářství, která ještě neukončila ozdravování, je pro chovatele obou skupin nepříznivá. Do určité míry jsme totiž omezeni i v zahraničním obchodu. Pro země nákazy prosté jsme stále nákazově rizikovou zemí. Cesta je jediná – co nejdříve dokončit ozdravení, prohlásil Duben.
Jak dále uvedl, zahájení ozdravování od IBR podpořilo Ministerstvo zemědělství již před devíti lety. O postupu ozdravování, který byl zvolen, rozhodli sami chovatelé. Chovatelské svazy v počátcích ozdravování velice pomohly organizováním seminářů a školení pro chovatele. Všem, kteří zahajovali ozdravování, byl vysvětlen smysl, principy a metody procesu, jeho organizační i finanční náročnost. V prvních letech ozdravování velice pomohly při jednání s chovateli agentury Ministerstva zemědělství. Společný postup je třeba zachovat i v závěru ozdravování, aby partnery chovatelů nezůstali pouze veterinární lékaři. Chovatelé, zejména ti, kterým se v ozdravování nedaří, se občas uchýlí ke zpochybňování potřeby ozdravovat (respektive ozdravování dokončit), zpochybňují přínos pro své stádo, pochybují o účelnosti dosud vynaložených finančních prostředků.
Těmto tendencím je nutné čelit, neboť Evropa nezvolila trend soužití s nákazami a pouhé tlumení příznaků nákaz a omezování jejich negativního vlivu na produkci. Evropa od nákaz ozdravuje, což je postup českému chovatelství blízký. Je nutné bojovat s původcem nákaz a ne pouze s jejich negativními důsledky. To je sice postup nesmírně náročný, ale z dlouhodobého pohledu správný i finančně výhodný. Proces ozdravování je pro chovatele zátěží v mnoha směrech, avšak zbývající hospodářství, která dosud ozdravování od IBR nedokončila, jsou v jeho závěrečné fázi. Je tedy možné dokončit ozdravování od IBR v dohledné době, připouští Duben.
Z našich bezprostředních sousedů jsou na tom dobře z hlediska nákazy IBR podle mluvčího dobře v Rakousku, které je IBR prosté, a z Německa je to například spolková země Bavorsko.*
