Menu
e-shop
Plzeňský region má po jižních Čechách druhou největší výměru lesních pozemků a také trvalých travních porostů mezi kraji. Významný podíl má i orná půda, s jejíž rozlohou je kraj pátý. Její plocha dlouhodobě klesá ve prospěch travních porostů a lesů. Z hlediska využití pozemků v kraji jde o relativně vyváženou krajinu, kde je vysoký podíl zalesněných ploch, řekla Lenka Křížová, vedoucí informačních služeb pobočky Českého statistického úřadu v Plzni.
"Celková výměra kraje činila k loňskému 31. prosinci 7649 kilometrů čtverečních, téměř polovinu tvoří půda zemědělská (49,2 procenta). Jde o půdu ornou, zahrady, ovocné sady, chmelnice, vinice a trvalé travní porosty," uvedla. Nezemědělská půda, tedy lesní pozemky, vodní, zastavěné a ostatní plochy se na rozloze regionu podílejí 50,8 procenta.
Největší plocha orné půdy ze všech krajů je ve středních Čechách, kde je na 532 600 hektarech. Pátý Plzeňský kraj ji má na rozloze 247 200 hektarů. "Nejvíce rozsáhlá území lesů (382 000 ha) a trvalých travních porostů (175 000 ha) jsou v Jihočeském kraji. V našem regionu se nachází druhá největší výměra lesů (309 700 ha) i trvalých travních porostů (114 500 ha)," uvedla vedoucí.
Dvě třetiny zemědělského fondu v Plzeňském kraji tvoří orná půda. "Stěžejní plochy, kde se pravidelně pěstují různé plodiny, jsou v okolí Boru, Plzně, Horšovského Týna, Klatov a Manětína. Za posledních deset let se podíl orné půdy v kraji snížil o 1,5 procentního bodu, tedy o 6319 hektarů ve prospěch hlavně travních porostů, ale i zahrad," uvedla Křížová. Za poslední rok klesla plocha orné půdy o 347 hektarů. Rozloha travních porostů vzrostla téměř o 4000 hektarů, jejich podíl přesáhl 30 procent zemědělské půdy. Kromě nich se na poklesu orné půdy podílelo i zalesňování.
Výměra lesů tvořila z nezemědělské půdy 80 procent, za deset let jejich plocha vzrostla o 1220 hektarů, za rok o 176 hektarů. Lesy jsou hlavně na Šumavě, v Českém lese, Brdech a na Křivoklátsku.*
