Pneumatiky si zaslouží pozornost

První pneumatika spatřila světlo světa v roce 1888 a při jejím vzniku byl skotský inženýr Jon Boyd Dunlop. Jak uvádí literatura, tehdy šlo spíše o pokus, kdy svému malému synovi vylepšil tříkolku tak, že na kola navlékl pryžové hadice naplněné vzduchem. Za téměř 120 let se pneumatiky hodně změnily a zdaleka nevystačí s tak jednoduchou, i když funkční konstrukcí. Podléhají neodvratnému vývoji jako ostatní komponenty automobilového průmyslu.

V současné době se setkáváme s mnoha druhy pneumatik pro osobní a nákladní automobily, stejně jako pro traktory a ostatní zemědělské stroje. Naprostou převahu bezdušových plášťů asi netřeba připomínat, i když pneumatiky s duší jsou stále nedílnou součástí zemědělské praxe. Kromě zaměření vývojářů a výrobců pneumatik na stále se prodlužující životnost, zvyšující se trakci a snižující se valivý odpor nesmíme zapomenout ani na hodnocení z hlediska dezénu, neboť pneumatiky, a to platí i pro zemědělskou techniku, musí dobře vypadat.

Základní požadavky
V zemědělské výrobě se vždy kladl důraz zejména na pneumatiky trakčních prostředků, potažmo zemědělských nákladních automobilů. Je dobře, že s příchodem moderních technologií jsou středem zájmu rovněž pneumatiky pracovních strojů a přípojných vozidel. Základní požadavky, které musí splnit pneumatiky trakčních prostředků, to znamená klasických a kloubových kolových traktorů a systémových nosičů, jsou následující:
Předně jde o přenesení výkonu motoru na podložku, což může být problém s narůstajícím výkonem motorů. Živě se diskutuje o tom, zda u klasických zemědělských traktorů lze vůbec výkony nad 242 až 257 kW (330 až 350 k) efektivně přenést.
Se stoupajícími nároky na výkony trakčních prostředků vyžadují i sebelepší pneumatiky vydatnou asistenci standardních i přídavných závaží a optimálního rozložení hmotnosti. Diskutabilní je v takovém případě plnění pneumatik vodou. Určitě by to mělo být nouzové řešení, neboť je otázkou, zda limitujícím faktorem nedostatečné adheze a trakce není například nevhodně zvolené nářadí. 

Šetrná trakce

Dalším faktorem je šetrnost k podložce, a to jak z hlediska utužení půdního profilu, tak z hlediska ochrany povrchu půdy. Tento předpoklad platí pro trakční prostředky a veškerá vozidla, která se na pozemku pohybují. Šetrné zacházení se netýká jenom podložky, ale rovněž porostu, v němž se traktory mnohdy pohybují. S přenosem výkonu a šetrností k podkladu souvisí samočisticí efekt pneumatik. Je nutné mít na paměti, že jde o terénní obutí a setkání s těžkými podmínkami není v zemědělství nic neobvyklého.
Šetrnost a přitom dostatečná trakce souvisí s volbou vhodného dezénu. S příchodem nových technologií, například řezacích senážních vozů, zemědělské dopravní techniky, či profesionálních zemědělských služeb v různých oblastech dochází k tomu, že trakční prostředky tráví značnou část pracovního nasazení na zpevněných komunikacích s asfaltovým, betonovým, či štěrkovým povrchem, jehož vlastnosti jsou diametrálně odlišné od povrchů polí a luk. U trakčních prostředků, jako jsou systémové nosiče využívané stavebními firmami a komunální traktory pohybující se zejména na veřejných komunikacích,  můžeme volit přímo stavební či silniční pneumatiky s patřičným dezénem a směsí. U zemědělských traktorů je volba pneumatik určitým kompromisem. 

Pozor na rychlost
Kromě již zmíněných změn povrchu, po kterém se stroje pohybují, je nutné mít na paměti neustále se zvyšující pojezdovou rychlost. Ty tam jsou doby, kdy maximální rychlost traktoru byla 25 až 30 km/h. Dnes je rychlost 30 km/h spodní hranicí, přičemž nejčastěji se setkáváme s verzemi 40 až 50 km/h u traktorů a 60 až 80 km/h u systémových nosičů, i když tuto hranici atakují rovněž některé modely traktorů. Další funkcí pneumatik je tlumení kmitů a rázů. Moderním traktorům v tom vydatně pomáhá odpružená přední náprava, případně jednotlivá kola u systémových nosičů. Tuto funkci příliš dobře neplní pryžové pásy, proto se také maximální rychlost pásových traktorů udává kolem 30 km/h.
Kromě těchto dílčích ukazatelů platí obecná pravidla, která se týkají zejména všeobecných předpisů z hlediska použití pneumatik. Je nutné se držet doporučení výrobců ohledně husticích tlaků a jejich maximálního zatížení. Z pohledu spotřeby pneumatik platí stejné zásady jako u všech náhradních dílů. Řada zemědělců a uživatelů se přesvědčila o tom, že je dobré používat pneumatiky doporučené výrobcem a určitě by měly být voleny pneumatiky renomovaných značek.

Automobily a přípojná vozidla

Zemědělské nákladní automobily a přípojná vozidla, která slouží k dopravě zemědělských materiálů, mají jednu společnou vlastnost. Kromě vlastní hmotnosti počítáme u těchto vozidel s hmotností užitečnou, tedy hmotností nákladu. Užitečná hmotnost běžně používaných zemědělských verzí nákladních automobilů s dvouosým a tříosým podvozkem je 8000 až 10 000 kg, i když při jízdě po poli je často tato hmotnost větší, u moderních traktorových návěsů s dvou a tříosým podvozkem je tato hodnota 10 000 až 25 000 kg. Tlak, kterému je půda vystavena, je tedy značný.
Moderní nákladní automobily renomovaných světových značek, které jsou určeny pro zemědělské práce, mají často podvozky se čtyřmi nápravami, opět s patřičným obutím, neboť vzhledem k používaným nástavbám (korba, cisterna, rozmetadlo) dosahuje užitečná hmotnost nákladu zpravidla 12 000 až 18 000 kg. Moderní tahače s návěsy a přívěsy pro přepravu zemědělských materiálů se používají pro silniční dopravu, přepravu na pozemcích zabezpečují samostatná přepravní a pracovní vozidla a soupravy. 

Průchodnost terénem

Dalším faktorem je průchodnost terénem, která se projevuje zejména při plně naložených vozidlech a jejich soupravách. Obecně lze říci, že pneumatiky používané na uvedených typech vozidel splňují následující charakteristiky a zároveň se těmito vlastnostmi odlišují od silničních verzí. Jsou podstatně širší, vynikají odlišným dezénem, nepoužívají se dvoumontáže, jejichž funkci přebírá větší šířka pneumatik a jsou rovněž konstruovány pro huštění na nižší tlak.
U moderních nákladních automobilů, u nichž se předpokládá pojezd po pozemcích, či dokonce osazení pracovními nástavbami, nebo u přívěsů a návěsů, které plní stejné funkce, se používají systémy změny tlaku v pneumatikách. Zde je třeba připomenout, že pro pneumatiky i celý systém je vždy šetrnější snižování tlaku u naloženého i nenaloženého vozidla, naopak zvyšování tlaku se doporučuje provádět u prázdné soupravy. Rovněž je třeba mít na paměti, že maximální pojezdová rychlost koresponduje s hodnotami trakčních prostředků a není výjimkou, že tyto rychlosti u návěsů, senážních vozů, ale i svinovacích lisů a velkých hranolových lisů běžně dosahují 40 až 60 km/h. 

Pracovní stroje a manipulační technika

Volbě pneumatik je nutné věnovat pozornost rovněž u sklizňových strojů, samojízdných systémových nosičů, či různé speciální techniky, která se pohybuje po poli. Pokud se podíváme do nabídky příslušenství, zjistíme, kolik typů pneumatik nabízejí např. výrobci sklízecích mlátiček a řezaček. Volba je ovlivněná především podmínkami, v jakých budou stroje pracovat. Je třeba si uvědomit, že hmotnost široko-záběrových sklízecích adaptérů, či objemy zásobníků zrna značně zvyšují celkovou hmotnost stroje, tím i tlak na půdu a snižují průchodnost terénem. Proto u sklízecích mlátiček nejvyšších výkonových tříd, či u speciálních modelů pro sklizeň v zamokřených podmínkách nahradily přední hnanou nápravu pásové podvozky s pryžovými pásy. Z pohledu trakce, průjezdnosti terénem a nízkého tlaku na půdu je třeba zvolit vhodné obutí také u řezačky se třemi nápravami a zásobníkem o objemu 30 až 60 m3.
Obdobné zásady platí pro systémové nosiče a samojízdné stroje, které mění jednotlivé nástavby podle toho, jakou operaci související s výživou a ochranou rostlin právě provádějí. K základnímu a regeneračnímu hnojení jsou vhodné nízkotlaké, neboli široké flotační pneumatiky, naopak výživa rostlin během vegetace je záležitostí kultivačních kol. Obdobné zásady platí pro závěsné pracovní stroje, jako jsou rozmetadla, postřikovače, nebo kejdovače a aplikátory tekutých statkových hnojiv. Další pracovní stroje, u nichž je třeba věnovat výběru pneumatik pozornost, jsou různé sklízeče brambor, ať již bunkrové, nebo vyorávací nakladače. Závisí na tom, zda jsou osazeny středovým, nebo bočním vyorávacím ústrojím. Pokud jde o boční vyorávání a náprava stroje se pohybuje po již sklizeném pozemku, je vhodné volit co nejširší pneumatiky. Platí to zejména pro bunkrové sklízeče, kdy se hmotnost stroje zvyšuje o 3000 až 8000 kg podle obvyklé kapacity bunkru. Netřeba připomínat, že s použitými pneumatikami závěsných strojů musí korespondovat obutí trakčních prostředků. Se širokou nabídkou různého obutí se setkáváme rovněž u manipulační techniky. Kromě rozměrů a průměrů pneumatik se obutí liší použitou směsí, proto také stavební manipulační technika používá odlišné pneumatiky od zemědělských. Důležitou roli hrají rozměry pneumatik, spolu s použitými disky významně ovlivňují světlou výšku strojů, která je v tvrdém zemědělském provozu velmi důležitá. Obecně lze říci, že ostatní sledované parametry odpovídají trakčním prostředkům a pracovním strojům.

I nářadí má pneumatiky

Rovněž různé nářadí má specifické pneumatiky, které odpovídají svou konstrukcí danému účelu. Jde o techniku pro základní zpracování půdy a zakládání porostů, nebo o stroje pro sklizeň píce. Existuje řada pneumatik, při jejich výběru je třeba dodržovat obecné zásady. Z oblasti zpracování půdy jsou kladeny jiné požadavky na obutí kol nesených pluhů, kde mají funkci pouze opěrnou a vodicí, než u pluhů polonesených a návěsných, kde kolo slouží i k přepravě po pozemních komunikacích a musí odpovídat požadavkům z hlediska únosnosti a doporučených přepravních rychlostí na zpevněném povrchu. Obdobně lze charakterizovat funkci opěrných a transportních kol u podmítačů, kompaktorů a ostatního kombinovaného nářadí pro přípravu půdy. U některého nářadí a secích strojů lze nalézt tzv. pneumatikové pěchy, v podstatě jde o utužovací válce, jejichž články jsou tvořeny jednotlivými pneumatikami na ocelových discích.
U techniky pro sklizeň píce se setkáváme s pneumatikami v případě velkých závěsných strojů, které jsou součástí přepravních podvozků. V tom případě musí zvládnout přepravní rychlost až 40 km/h. U nesených modelů jsou pneumatiky součástí opěrných a kopírovacích kol, jejichž úkolem je především vyrovnávat terénní nerovnosti, zároveň si musí poradit s pohybem objemného materiálu. I v tomto případě platí obdobné zásady jako u široko-záběrového nářadí pro přípravu půdy.

Ochrana příslušenství
Z oblasti příslušenství již byla řeč o systémech změny tlaku v pneumatikách, která jsou v našich podmínkách spíše ojedinělou záležitostí.
Mnohem více se setkáváme s podvozky s řízenými nápravami (zemědělská dopravní a aplikační technika, velké hranolové lisy). Řízení se dodává jako náběžné a nucené. Náběžné řízení funguje na principu změny odporu, kterému je náprava vystavena po správném nastavení hydraulického okruhu k jejímu ovládání, u nucené verze je přímo od závěsu traktoru přenášena síla na hydraulický systém řízení náprav.
Tato řešení mají za úkol šetřit nejen povrch pozemku, ale zejména samotné pneumatiky, neboť otáčením „pevných“ náprav na místě a ještě k tomu na zpevněné ploše pneumatiky velmi trpí. Další technická řešení, která rovněž přispívají k šetrnému zacházení s pneumatikami, patří do oblasti konstrukcí podvozků.  

 Filip Javorek