27.07.2012 | 08:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Po letech útlumu nastává oživení

Investiční aktivita zemědělských podniků v letech 2009 a 2010 polevila, v loňském roce se ale jejich ekonomická situace zlepšila a to vedlo k celkovému oživení. Zemědělci investovali do zemědělství více vlastních zdrojů a mohli využít i prokazatelně vyšší objem dotací a bankovních úvěrů poskytovaných Programem rozvoje venkova a Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem. Otázkou nyní je, jak se do investiční aktivity promítnou vládní úsporná opatření. Podle názoru bank do financování investic a jiných podnikatelských aktivit zřejmě citelně nezasáhnou. Na druhé straně připouští, že zpomalení výkonu domácí ekonomiky se může odrazit i v poptávce po úvěrech.

„V letech 2009 a 2010 se projevily dopady ekonomické recese, jejímž průvodním jevem bylo omezení investiční aktivity podniků,“ uvádí Ing. Jindřich Špička, Ph.D., z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací ve své analýze zaměřené na investice v zemědělství. „Celkový objem investic v zemědělství byl podle něj v roce 2010 celkem 10,84 miliardy korun, respektive 11,76 mld. Kč v běžných cenách, což však bylo méně než spotřeba fixního kapitálu. Tvorba čistého fixního kapitálu (tj. tvorba hrubého fixního kapitálu po odečtení spotřeby fixního kapitálu; THFK = objem investic do pořízení, rekonstrukce, modernizace a nákupů dlouhodobého majetku po odpočtu prodejů za příslušné období) byla v obou sledovaných letech záporná. Podíl tvorby hrubého fixního kapitálu na produkci zemědělského odvětví při započítání investičních dotací se zvýšil na 13,1 %,“ vyčíslil na základě kapitálového účtu – Souhrnného zemědělského účtu.
Situaci v roce 2010 z hlediska celkové tvorby hrubého fixního kapitálu hodnotí Ing. Špička jako velmi podobnou roku 2009. Liší se ale podle něj strukturou vývoje. „Na rozdíl od roku 2009 podniky v roce 2010 investovaly více do strojů a zařízení, budov i ostatního hrubého fixního kapitálu. Naopak omezily investice do základního stáda a výsadby. Řídily se zřejmě očekáváním lepších ekonomických výsledků a volily investičně náročnější akce do modernizace podniků. V předcházejícím, ekonomicky nepříznivém roce se naopak podniky snažily využít limitovaný kapitál více na obnovu a udržení reprodukční schopnosti zvířat základního stáda a zajištění základní obnovy trvalých kultur,“ porovnal oba roky.
Hlubší analýzu investiční činnosti a hlavních směrů investic provedl Ing. Špička ze zemědělské účetní datové sítě FADN CZ. Tato metodika pojímá investice jako pořízení, rekonstrukce a modernizace bez odpočtu prodejů majetku (v běžných cenách daného roku). Při zaměření na vývoj investic dospěl téměř ke stejným závěrům, což potvrzuje graf 1. „Dovážely se hlavně stroje, které se v České republice nevyrábí, především sklízecí mlátičky, traktory s vyšším výkonem, lisy, sklízecí řezačky a stroje na sklizeň cukrové řepy. K mírnému poklesu došlo u investic do zemědělské půdy a budov. Lze předpokládat, že investice do rekonstrukce budov mají příznivé dopady na welfare zvířat a zlepšení kvality produkce rostlinné a živočišné výroby,“ shrnul výsledky dat Ing. Špička.

Investice podniků podle výrobního zaměření
 
„Objem investic na hektar zemědělské půdy v roce 2010 výrazně zvýšily zemědělské podniky v horských oblastech. Podíl na tom částečně mělo snížení výměry podniků,“ uvádí Ing. Špička ve své analýze. „Vyšší objem prostředků směřoval na investice do budov a do strojů a zařízení. Méně proti předchozím rokům investovaly podniky v horských oblastech do zemědělské půdy. Tento vývoj je zřejmě důsledkem změny investičních prio­rit, kdy podniky v horských oblastech realizovaly investičně náročnější akce do modernizace strojů, zařízení a budov, zatímco investice do zemědělské půdy uskutečnily ve větší míře již v předcházejících letech.
Z údajů FADN dále vyplývá, že i podniky hospodařící převážně mimo LFA rovněž zvýšily celkový objem investic na hektar zemědělské půdy. Finance vložily především do strojů a zařízení. Do budov investovaly ve velké míře již v roce 2009 (graf 2). „I přes snižování stavů hospodářských zvířat investice do obnovy starých hospodářských budov mohou pozitivně působit na zvyšování produktivity a zlepšování pohody zvířat,“ poznamenal Ing. Špička.
V rostlinné výrobě podniky investovaly podle něj například do rekonstrukce skladů ve snaze co nejdéle udržet kvalitu skladované produkce, pružněji reagovat na tržní situaci a rozložit peněžní toky rovnoměrněji v průběhu roku.
Přehled investiční činnosti zemědělských podniků podle jednotlivých kategorií jejich výrobního zaměření uvádí graf 3.
Ing. Špička se v analýze zabývá i dalšími podniky. Ty, které se specializují na polní výrobu, investovaly v roce 2010 meziročně více zejména do strojů a zařízení, naopak omezily investice do budov a zemědělské půdy. Podniky s převažující produkcí mléka zaměřily největší pozornost na investice do strojů a zařízení, jejichž objem na hektar zemědělské půdy se meziročně zvýšil.
Podniky zaměřené na chov krav bez tržní produkce mléka rovněž výrazně zvýšily investice na hektar půdy. Větší objem investic směřoval do budov i do strojů a zařízení. Vývoj tak odpovídá podnikům v převážně horských oblastech LFA. Podniky se smíšenou výrobou, které jsou reprezentovány především velkými podniky právnických osob, celkové investice neomezily, výrazně méně prostředků investovaly pouze do budov.

Kapitálová vybavenost a zadluženost
 
Od investiční činnosti a přístupu k úvěrům nelze oddělit úroveň kapitálové vybavenosti a zadluženosti zemědělských podniků. Z analýzy struktury a vývoje interních a externích zdrojů financování podniků právnických osob je podle Ing. Špičky patrné, že podmínky pro zvyšování konkurenceschopnosti podniků cestou restrukturalizace a modernizace stále ještě nejsou dostatečné, zejména v oblasti stavebních investic a technologií pro chov zvířat.
„Pozitivním jevem je postupné snižování celkové zadluženosti podniků. Kapitálovou vybavenost podniků krátkodobě ovlivnila ekonomická recese v roce 2009, v následujícím roce se však díky ziskovosti míra samofinancování podniků zvýšila,“ zhodnotil. Analytik předpokládá, že v dalších letech se projeví zlepšení ekonomické situace sektoru ve vyšší investiční aktivitě podniků.

Investiční podpory
 
Podle náměstka ministerstva zemědělství Ing. Martina Hlaváčka bylo v Programu rozvoje venkova pro zemědělce klíčové investiční opatření I.1.1 Modernizace zemědělských podniků, kde lze podat žádost o dotaci na investice do zemědělských staveb. „Dosud bylo v tomto opatření schváleno téměř 3000 projektů s dotací přes osm miliard korun. Zájem žadatelů o tento typ podpory trvale roste,“ sdělil.
Ke snížení investic v zemědělství přispívají i programy PGRLF. „V současné době je možné podávat žádosti do programů Zemědělec a Podpora pojištění,“ připomněl Ing. Hlaváček. Program Zemědělec byl vytvořen na základě dlouhodobých potřeb zemědělců, kteří potřebují investovat do strojního zařízení, vybavení či technologických celků. Jedná se o podporu ve formě subvence části úroků k úvěrům poskytnutým komerčními subjekty. Současná výše podpory je stanovena na 3 % a v případě, že se jedná o mladého zemědělce, činí tato podpora 4 %. Program je určen pro zemědělské podnikatele bez ohledu na velikost jejich podniku.
„Fond připravuje nový program podpory nákupu půdy, který by měl být otevřen ještě v letošním roce. Pokud budou zajištěny finanční prostředky pro rok 2013, bude se pokračovat v přijímání žádostí do všech programů podpor,“ přislíbil náměstek ministra zemědělství.
Harmonogram příjmu žádostí Programu rozvoje venkova na rok 2013 bude stanoven v druhé polovině letošního roku, zejména s ohledem na nyní plánované přerozdělení zbývajících prostředků v rámci jednotlivých opatření. Náměstek Martin Hlaváček doplnil, že Zásady pro poskytování dotací uvedené v Národních dotačních programech na rok 2013 budou vydány standardně v příštím roce.

Podpory od roku 2014 
O tom, jakou podobu budou mít podpory zemědělců po roce 2013, se zatím jedná. „Ministerstvo zemědělství zřídilo začátkem roku Gremium pro koncepční otázky, do jehož pracovních skupin byli přizváni i zástupci nevládních organizací. Jedna ze skupin Gremia se zabývá právě Programem rozvoje venkova na období 2014 až 2020,“ potvrdil Ing. Hlaváček. Uvedl, že rozvoj venkova dlouhodobě patří k prioritám ministerstva a v kontextu průběžných reformních změn společné zemědělské politiky hraje stále zásadnější roli v tom, jak ve venkovských oblastech podporovat vznik dalších pracovních příležitostí, zajistit kvalitní podmínky pro život a zvyšovat konkurenceschopnost nejen zemědělství a lesnictví, ale i navazujících sektorů, jako například potravinářství. Společná zemědělská politika se zaměřuje na udržitelné zemědělství a důraz klade na environmentální a klimatické aspekty, které mohou být pozitivně ovlivňovány právě prostřednictvím vhodně nastaveného systému agroenvironmentálních opatření.
Cílovou skupinou Programu rozvoje venkova je zemědělec i občan, který na venkově nejen pracuje, ale také žije a potřebuje k tomu odpovídající infrastrukturu a možnosti, jak se dál rozvíjet a poskytovat svým potomkům dostatečnou perspektivu.
Přímé platby by měly být podle Img. Hlaváčka směrovány zejména aktivním zemědělcům. Jak uvedl, jednou z priorit České republiky je nastavit vyvážený systém podpor, který maximálním možným způsobem vezme v úvahu strukturální problémy českého zemědělství a potravinářství, zejména citlivých sektorů a přidanou hodnotu a zaměstnanost generujících odvětví. „Evropská komise připravuje také revizi pravidel veřejné podpory v zemědělství pro období 2014–2020, kterými se budou řídit i národní dotační programy. Nová pravidla samozřejmě státní podpory ovlivní. Zatím ale tato pravidla nejsou dojednaná a odsouhlasená,“ řekl Ing. Hlaváček.

Bankovní úvěry
 
Podnikatel v zemědělství může investovat za předpokladu, že má dostatek dostupných vlastních finančních zdrojů a že má přístup k bankovním úvěrům.
Jak je patrné z grafu 4, který ukazuje stav úvěrů a pohledávek v zemědělství, myslivosti a rybolovu včetně výše investičních úvěrů a objemu subvencí úroků z úvěrů, objem čerpaných úvěrů v letech 2009 a 2010 nepříznivě ovlivnila ekonomická recese. „Banky plošně zpřísnily podmínky poskytování investičních úvěrů, což mělo negativní dopady zejména na podniky ve velké míře závislé na využívání cizího kapitálu. V roce 2010 byl v porovnání s rokem 2009 průměr stavů investičních úvěrů ke konci čtvrtletí o 5,1 % nižší. Ne­příznivé důsledky částečně v zemědělství tlumily investiční dotace v rámci osy I Programu rozvoje venkova a také subvencování části úroků z úvěrů a garance úvěrů prostřednictvím PGRLF,“ komentuje Ing. Špička v analýze. Příznivější zprávou je, že se podle něj v roce 2011 stavy úvěrů zvýšily proti roku 2010 o 7,6 % v důsledku lepších ekonomických výsledků a vyšší bonity podniků.

Dopad vládních úspor do investic v zemědělství 
Ministerstvo zemědělství je optimistické, podle Ing. Hlaváčka by se vládní úspory neměly projevit významným poklesem investic do zemědělství. „Jednou z priorit ministerstva je maximální využití prostředků evropských fondů. S tím souvisí nutnost zajistit prostředky na předfinancování ve státním rozpočtu.
Problémy v oblasti investování v zemědělství si nepřipouští ani některé bankovní domy. Zemědělského sektoru by se měly vládní úspory v oblasti financování investic v zemědělství dotknout dvě z navrhovaných změn – zrušení zelené nafty a omezení výdajových paušálů, které se dotkne jen drobných zemědělců, uvedl vedoucí Agrotýmu České spořitelny Ing. Martin Dykast. Ve svém důsledku by tyto změny mohly podle něj snížit investiční aktivitu v zemědělství, a tím snížit poptávku po úvěrech. „Vzhle­dem k odhadovanému dopadu opatření však předpokládáme, že půjde jen o marginální efekt,“ dodal.
Ředitel sektoru zemědělství GE Money Bank, a. s., Ing. Mojmír Severin se domnívá, že vládní úspory výrazně nezasáhnou do financování investic a jiných podnikatelských aktivit v zemědělství. Problém zelené nafty, který se bude zřejmě výrazněji týkat až období po roce 2014, není podle něj z pohledu investic v zemědělství ničím zásadním. Možnost problémů vidí jinde. „Vládní úspory neovlivní oblast financování investic v zemědělství přímo, ale pokud by se týkaly v budoucnu i snížení prostředků na kofinancování jiných programů, tak tento dopad může být v některých oblastech výrazný,“ sdělil. Připomněl, že oblast živočišné výroby daleko podstatněji ovlivňují například programy na podporu investic, které do této oblasti směřují. Z pohledu nákupu zemědělské techniky je zase důležitá podpora ze strany PGRLF.
Sektorový manažer pro zemědělství Komerční banky, a. s., Ing. Marek Durda poukazuje ovšem na to, že vládní úspory ovlivní financování investic v zemědělství nepřímo. „Zpomalí výkon domácí ekonomiky a takové zpomalení se může projevit i na poptávce po úvěrech, především u menších podniků. Stagnace by však neměla být tak výrazná jako v roce 2009 a podniky jsou lépe připraveny na obtížnější časy.“ Situace se bude lišit mezi podniky s rostlinnou a živočišnou výrobou. „V zemědělském sektoru na tom budou lépe podniky, které se zabývají rostlinnou výrobou a v loňském roce profitovaly z nadprůměrné sklizně a příznivých výkupních cen. Naopak menší poptávku po úvěrech a vůbec napnuté hospodaření i nadále očekáváme u podniků v živočišné výrobě,“ předpokládá Ing. Durda.

 

Investice do zemědělství z pohledu bankovních domů

1. Jak se současná politická a hospodářská situace v ČR, Evropě i ve světě může odrazit v oblasti bankovnictví, respektive ve výši úroků. Je letošní rok vhodný pro investování do zemědělské techniky, technologií či zařízení a jak vidíte příští rok?
2. Zhodnoťte vývoj poptávky zemědělců – podnikatelů po bankovních investičních úvěrech letos, v loňském roce i předchozích letech u vaší banky.
3. Jsou vašimi klienty i zemědělci, kteří nevyužívají dotace?
4. Do čeho zemědělci podle vaší bankovní statistiky nyní nejvíce investují?

 

 

GE Money Bank, a. s.
Ing. Mojmír Severin
ředitel sektoru zemědělství
1. V České republice je na rozdíl od některých evropských zemí bankovní systém zdravý a na krizi dobře připravený. Nedá se tedy očekávat, že by se i při velmi nepříznivém vývoji ekonomiky dostal do zásadních problémů. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že každá krize finanční svět svým způsobem proměňuje. Pokud by se dluhová krize v Evropě dál rozvinula, určitě by to negativně dopadlo i na českou ekonomiku. Současná situace na trzích je ovšem taková, že by se v dohledné době neměly příliš zvyšovat ceny úvěrů. Pokud by došlo k dalšímu zhoršení ekonomické situace, tak by si banky pravděpodobně více vybíraly projekty, na které půjčit prostředky, a mohlo by tak dojít k mírnému utažení kohoutů bankovních penězovodů. Nic takového se ale zatím neděje.
V letošním roce vidíme u našich klientů zase velký optimismus vůči investicím do zemědělství. Velice dobré výsledky znovu očekáváme u zemědělské techniky, která je stále ještě nepřímo podpořena ze strany PGRLF formou dotace úrokové sazby. Další oblastí, kde v letošním roce zaznamenáme určitě velmi pozitivní nárůst, budou investice do bioplynových stanic. Částečně je to dáno tím, že legislativa některé investory tlačí k dostavbě těchto investic do konce příštího roku. Naopak mírný pokles možná uvidíme například u investic směřujících do živočišné výroby. Zde se negativně projevuje malá alokace prostředků na podporu investic prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) v žádostech minulého roku a jistě i absence kola letošního. Z pohledu dlouhodobé udržitelnosti a vyváženosti českého zemědělství toto dobrá zpráva není.
2. Zájem o úvěry a tedy o investice je v zemědělství závislý zejména na výnosech a výkupních cenách. To jsou hlavní faktory určující náladu zemědělského trhu, jež mají zároveň vliv na ochotu investovat. Při výběru typu investice hrají významnou roli dotační tituly a cross com­pliance neboli kontroly podmíněnosti. V posledních letech jsme zaznamenali obrovský zájem o nákup zemědělské techniky. Roční objem těchto úvěrů se pohybuje kolem 1,5 mld. Kč. Pokles jsme zaznamenali v roce 2009 a 2010, kdy měla na celý trh vliv ekonomická krize. Rok 2011 však opět nastartoval růst a v meziročním srovnání jsme dosáhli nárůstu o 102 %. Úvěry na techniku jsou podporovány ze strany národních zdrojů. Nejvýznamnější investicí podporovanou z evropských zdrojů jsou bioplynové stanice, kde se však v letošním roce podpora zúžila pouze pro mikropodniky. Podpora z evropských zdrojů na ostatní investice je v tomto roce pozastavena a poslední kolo v rámci současného programového období se plánuje na únor 2013. V tomto období tedy vznikne i velký potenciál pro investiční úvěry.
3. Pokud pomineme zemědělskou techniku, kde se ze strany PGRLF nejedná o dotaci v pravém slova smyslu, máme také velkou skupinu klientů, kteří využívají naše úvěry na investice bez dotací. V letošním roce to jsou hlavně úvěry na bioplynové stanice. Je dost velká skupina investorů, kteří pořizují tyto stanice bez investiční podpory. Pak je skupina investorů, kteří investují do rostlinné či živočišné výroby. V rostlinné výrobě se jedná především o skladovací kapacity. V živočišné výrobě jde zejména o nejnutnější investice, které směřují ke splnění podmínek cross compliance závazných pro daný podnik.
4. Největší zájem je o úvěry na výstavbu bioplynových stanic a nákup zemědělské techniky, která je podporována nejen ze strany PGRLF, ale i ze strany SZIF nebo ministerstva životního prostředí. Žadatelé mohou využít pouze jedné z podpor. Ostatní typy investic tvoří pouze malý podíl. Nárůst však očekáváme v roce 2013, kdy bude otevřeno poslední kolo příjmu žádostí v rámci opatření Modernizace zemědělských podniků.

Komerční banka, a. s.
Ing. Marek Durda
sektorový manažer pro zemědělství
1. Ekonomika v příštích dvou letech poroste minimálně. To zvyšuje konkurenci na trhu a udržuje úrokové sazby na nízkých úrovních. Alespoň v tomto směru budou letošní a příští rok vhodné pro investování do zemědělské techniky, technologií a zařízení.
2. Konkrétní údaje o počtu a objemu poskytnutých úvěrech Komerční banka neposkytuje. Můžeme nicméně potvrdit, že po propadu v letech 2009 a 2010 se situace od začátku roku 2011 postupně zlepšuje.
3. Komerční banka v zemědělském sektoru financovala a bude financovat i projekty, které dotace nevyužívají nebo na které se nevztahují dotační tituly. Naše vlastní zkušenosti potvrzují, že vhodně zvolené a dobře připravené projekty jsou efektivní bez ohledu na to, zda pro jejich výstavbu je či není k dispozici podpora.
4. Stejně jako v minulých letech zemědělci investují do nákupů půdy, do technologií, do výstavby bioplynových stanic a do zemědělské techniky. Především v zemědělské technice bylo zvýšení výrazné. Naše dceřiná leasingová společnost Societe Generale Equipment Finance v roce 2011 zaznamenala téměř osmdesátiprocentní nárůst v objemu financování v zemědělském segmentu.

Česká spořitelna, a. s.
Ing. Martin Dykast
vedoucí Agrotýmu České spořitelny
1. Český bankovní sektor je do značné míry izolovaný od problémů na jihu Evropy. Napjatá situace na trhu se ho tak přímo nedotýká, nehrozí tak omezování financování ze strany bank. Díky dopadu na reálnou ekonomiku se Česká národní banka (ČNB) rozhodla sáhnout po dlouhé době na sazby. Na červnovém zasedání je snížila o čtvrt procenta na 0,5 %. Navíc je pravděpodobné, že do konce roku bude následovat další snížení. Vzhledem k tomu, jak nízko už sazby jsou, lze ale očekávat jen minimální dopad na úrokové sazby úvěrů.
2. K 31. prosinci 2009 činil objem úvěrů vůči klientům zemědělského sektoru asi 5,53 mld. Kč, od té doby počty i objemy úvěrů do tohoto segmentu rostou. Na konci roku 2010 činil objem úvěrů už téměř 6 mld. Kč a na konci loňského roku to bylo 8 mld. Kč.
3. Každý zemědělec, který hospodaří na zemědělské půdě, je příjemcem dotací. Proto naši ­klienti dotace získávají.
4. Zemědělství je náročné na investice, a tedy i na financování. Naši klienti nejčastěji investují do nákupu zemědělských strojů a zemědělské techniky, zde mají možnost využít podpor PGRLF. Při financování techniky nabízíme možnost úvěru od České spořitelny nebo financování od naší dceřiné společnosti SMorava Leasing. Dále je velmi častý požadavek například na nákup zemědělské půdy a na financování provozních potřeb, zejména na nákup hnojiv, osiv a chemie. Díky investičním dotacím měli zemědělci rovněž možnost v posledních letech výrazně zmodernizovat stávající provozy, nicméně investiční dotace nepokryjí celkovou investici, takže pak jsou na místě dlouhodobé investiční úvěry. V neposlední řadě to jsou investice do výstavby bioplynových stanic.
V posledních dvou letech výrazně klesly investice do živočišné výroby, zejména do chovu prasat. Příčina je zřejmá – výkupní ceny masa jsou pod nákladovými cenami. Zemědělcům se nevyplatil chov prasat a mnozí jej ukončili. Právě z důvodu negativního vývoje cen mléka a masa směřuje aktivita zemědělců v posledních letech do oblasti bioplynových stanic, kde zaznamenáváme výrazný zájem klientů.

 

Eva Kořínková Seifertová

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down