Po útlumu nastalo opět oživení

Po útlumu investiční aktivity zemědělských podniků v letech 2009 a 2010 se v období 2011 a 2012 výrazně zvýšil zájem o produktivní a neproduktivní investice do zemědělské výroby. Oživení nastalo díky lepší ekonomické situaci podniků, jejich vyšším ziskům a s tím související vyšší bonitou zemědělských podniků pro banky. Investiční aktivitu podnítil také vyšší objem podpor zaměřených na modernizaci vybavení podniků. Na celkovém objemu investic
se podílely především investice do modernizace budov, strojů a zařízení.

Investice do zemědělství, kte­ré umožňují zemědělcům lépe obstát v konkurenci na trhu, jsou rovněž předmětem zkoumání Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Základní přehled o investičních aktivitách v zemědělství ČR poskytuje kapitálový účet Souhrnného zemědělského účtu (SZÚ), položka – tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK). Představuje objem investic do pořízení, rekonstrukcí, modernizací a nákupů dlouhodobého majetku po odpočtu prodejů (tj. přírůstky minus úbytky fixních aktiv za příslušné období).
Ing. Jindřich Špička, Ph.D., z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací ve své analýze zaměřené na investice v zemědělství zhodnotil, jak se v roce 2011 (poslední aktuální informace) projevily efekty postupného zlepšování ekonomické situace zemědělských podniků na jejich vyšší investiční aktivitě. „Tvorba hrubého fixního kapitálu ve stálých cenách se zvýšila o 39,8 % proti roku 2010, zejména vlivem THFK nezemědělských výrobků, konkrétně budov, strojů a zařízení. Projevil se tak částečně vliv podpory investic ze strany Podpůrného a garan­čního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) do strojního zařízení, vybavení a technologických celků a vliv investičních podpor z Programu rozvoje venkova v kombinaci se ziskovostí odvětví zemědělství. Naopak THFK zemědělských výrobků, zvířat i výsadby meziročně klesla. Tvorba čistého fixního kapitálu byla v roce 2011 po dvou ekonomicky nepříznivých letech opět kladná. Podíl tvorby hrubého fixního kapitálu na produkci zemědělského odvětví při započítání investičních dotací se zvýšil.

Objem investičních dotací 

Objem investičních dotací se zvýšil o 12,3 % ve stálých cenách, o 24,8 % v běžných cenách, zjistil Ing. Špička. Rozhodující podíl podle něj tvořily investiční dotace z Programu rozvoje venkova. Situaci v roce 2011 lze z hlediska investičního rozvoje zemědělství hodnotit jako příznivou, protože podporovala potřebnou modernizaci zemědělských provozů z pohledu produktivních i neproduktivních investic.
Objem investic je závislý na dostupných vlastních zdrojích financování a na přístupu k bankovním úvěrům, vysvětlil analytik. Stavy úvěrů a pohledávek v zemědělství, myslivosti a rybolovu včetně výše investičních úvěrů a objemu subvencí úroků z úvěrů ke konci čtvrtletí v letech 2008–2012 uvádí graf 1.
Roky 2009 a 2010 byly krizové, kdy banky plošně zpřísnily podmínky poskytování investičních úvěrů. V následujících dvou letech však nastalo oživení investiční aktivity zemědělských podniků. „V roce 2012 se dynamicky zvýšily stavy dlouhodobých investičních úvěrů. Stavy krátkodobých a střednědobých úvěrů se s určitými sezónními výkyvy pohybují v čase na relativně stabilní úrovni,“ komentoval Ing. Špička. Příznivé ekonomické výsledky podniků v letech 2011 a 2012 podle něj byly částečně podpořeny investičními dotacemi v rámci osy I Programu rozvoje venkova a také subvencováním části úroků z úvěrů a garancí úvěrů prostřednictvím PGRLF.

Investiční aktivita podniků

Hlubší analýzu investiční činnosti a hlavních směrů investic provedl Ing. Špička i na základě dat FADN CZ. Na rozdíl od výše uplatněné metodiky Souhrnného zemědělského účtu jsou v následujícím přehledu investice pojaty jako pořízení, rekonstrukce a modernizace bez odpočtu prodejů majetku (v běžných cenách daného roku), tedy navýšení fixních aktiv bez úbytku aktiv. Soubor FADN CZ je očištěn o podniky bez obhospodařované zemědělské půdy, tedy především podniky specializované na chov prasat a drůbeže.
Graf 2 potvrzuje vývoj podle metodiky Souhrnného zemědělského účtu. Pokles objemu investic v letech 2009 a 2010 vystřídala vyšší investiční aktivita v roce 2011. „V roce 2011 investovaly podniky více do strojů a zařízení. Dováží se hlavně stroje, které se v České republice nevyrábí, tedy sklízecí mlátičky, traktory s vyšším výkonem, lisy, sklízecí řezačky a stroje na sklizeň cukrové řepy. Zvýšily se také investice do budov a zemědělské půdy. Lze předpokládat, že investice do rekonstrukce budov mají příznivé dopady na welfare zvířat a zlepšení kvality produkce rostlinné a živočišné výroby,“ popsal směry investování Ing. Špička.
Rostoucí poptávku po strojích v posledních letech potvrzují i data Sdružení dovozců zemědělské techniky, které evidovalo za rok 2010 přibližně o 9,4 % více prodaných traktorů než v roce 2009. V roce 2011 byl meziroční nárůst počtu prodaných traktorů dokonce o 23,7 % vyšší proti roku 2010. Prodej investičně náročnějších sklízecích mlátiček zaznamenal oživení až v roce 2011.

Investice na hektar půdy podle regionů
 
Objem investic na hektar obhospodařované zemědělské půdy podle regionů (oblastí LFA) uvádí graf 3. Meziročně investiční aktivita podniků odpovídá vývoji ekonomické situace podniků podle LFA.
V roce 2011 zaznamenaly zemědělské podniky v horských oblastech LFA podle Ing. Špičky nejméně dynamické zvýšení čisté přidané hodnoty na AWU (roční pracovní jednotka), což odpovídá nejnižší investiční aktivitě v porovnání s ostatními oblastmi LFA a mimo LFA. „Celkový objem investic na hektar zemědělské půdy se v horských oblastech meziročně nezměnil, odlišná však byla struktura investičních výdajů. Podniky v horských oblastech zvýšily objem investic do strojů a zařízení, omezily však investice do budov, které již realizovaly ve velké míře v roce 2010,“ komentoval Ing. Špička.
Podniky hospodařící převážně mimo LFA výrazně zvýšily celkový objem investic na hektar zemědělské půdy, zdůraznil Ing. Špička. „Zdroje byly investovány jak do modernizace strojů a zařízení, tak do rekonstrukce a výstavby budov. I přes snižování stavů hospodářských zvířat investice do obnovy starých hospodářských budov mohou pozitivně působit na zvyšování produktivity a zlepšování pohody zvířat.“ Jak dále uvedl, v rostlinné výrobě investovaly podniky například do rekonstrukce skladů ve snaze co nejdéle udržet kvalitu skladované produkce, pružněji reagovat na tržní situaci a rozložit peněžní toky rovnoměrněji v průběhu roku. Meziročně vyšší byly v produkčně intenzivních oblastech také investice do zemědělské půdy, což se projevilo zvýšením podílu vlastní zemědělské půdy.

Investice podle výrobního zaměření podniků
 
Podrobnější pohled na investiční činnost zemědělských podniků podle jednotlivých kategorií jejich výrobního zaměření ukazuje graf 4. Základní trendy jednotlivých kategorií podniků shrnul Ing. Špička slovy: „Podniky specializované na polní výrobu investovaly meziročně více zejména do strojů a zařízení, naopak omezily investice do budov. Specializované podniky s převažující produkcí mléka zvýšily výrazně investice do strojů, zařízení a zároveň do budov, které jsou často realizovány souběžně v rámci jednoho projektu. Podniky zaměřené na chov krav bez tržní produkce mléka, i když dlouhodobě dosahují dobré ekonomické úrovně, v roce 2011 snížily objem investic do strojů, zařízení a budov. Vývoj investic v extenzivních hospodářstvích do jisté míry přispěl ke stagnaci investiční aktivity podniků v převážně horských oblastech LFA. Podniky se smíšenou výrobou, které jsou reprezentovány především velkými podniky právnických osob, celkové investice v přepočtu na hektar zemědělské půdy v roce 2011 zvýšily, výrazně více prostředků investovaly do budov i strojů.“

Kapitálová vybavenost a zadluženost podniků
 
S investiční činností a přístupem k úvěrům souvisí také úroveň kapitálové vybavenosti a zadluženosti zemědělských podniků. Podle Ing. Špičky vlivem příznivých hospodářských výsledků v roce 2011 zvýšily podniky interní zdroje financování, a tedy i míru samofinancování. Zároveň vzros­tla důvěryhodnost zemědělských podniků u bank, které byly ochotny poskytovat ve větší míře úvěry. Průměrná míra celkové zadluženosti zemědělských pod­niků se ustálila na příznivé hranici 38 %.

Investiční podpory
 
Důležitou úlohu v investiční činnosti zemědělských podniků mají investiční podpory z osy I a III Programu rozvoje venkova a z programů PGRLF.
V rámci opatření I.1.1 bylo v letech 2008–2012 proplaceno celkem 6,68 mld. Kč, informuje v analýze Ing. Špička. Investice v živočišné výrobě byly podle něj zaměřeny hlavně na chov skotu včetně dojnic. Investice do živočišné výroby byly realizovány většinou právnickými osobami (66 % projektů), v oblastech LFA (68 % projektů), o 25 % projektů žádali mladí zemědělci.
V rostlinné výrobě se většina investičních projektů týkala výstavby či rekonstrukce skladovacích prostor pro produkty rostlinné výroby a obnovy techniky a modernizace technologie. Za významné považuje Ing. Špička také investice do výstavby či rekonstrukce nosných konstrukcí trvalých kultur. Konstatoval, že rozdělení projektů odpovídá regionálnímu rozdělení přírodních podmínek: 71 % investičních projektů bylo proplaceno v oblastech mimo LFA. Podíl právnických osob byl v uvedených letech 61 %, podíl mladých zemědělců byl 36 %.
Ve své analýze analytik upozornil, že dalším významným směrem investic v zemědělských podnicích je výstavba a navyšování výkonů bioplynových stanic. Podporu výstavby a modernizace bioplynových stanic je možné čerpat z Programu rozvoje venkova z opatření III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy (záměr b) a z opatření III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje (záměr b). V záměru III.1.2 b) podáva­ly žádosti převážně podniky fyzických osob, v záměru III.1.1 b) především podniky právnických osob. „V rámci obou záměrů bylo v letech 2007–2012 zaregistrováno 131 žádostí o proplacení s úhrnnou výší dotace ve výši 2,38 mld. Kč (celkové způsobilé investiční výdaje byly 7,1 mld. Kč). Budovaly se především bioplynové stanice s průměrným výkonem kolem 600 kW (pásmo 500 až 999 kW),“ informoval Ing. Špička.

Eva Kořínková Seifertová