Po vstupu již nové vinice prakticky nebudou

Evropská unie nepovoluje výsadbu nových vinic. Pokud však vinaři, například při obnově, nějakou vinici zruší, budou mít právo v dalších pěti až osmi letech vysadit novou o stejném rozsahu. Toto právo by se mělo vztahovat i na vinice, které byly zrušeny zhruba po roce 1997. Takto odpovídali představitelé ministerstva zemědělství na otázky vinařů při debatě o přistoupení České republiky do Evropské unie v Čejkovicích.

Tyto plochy však musejí být registrované v připravované správě výsadbových práv. Pokud tomu tak není, měli by se vinaři snažit zajistit dostatek dokumentů o existenci vinic a ještě je zkusit do přehledu zařadit.
Nové vinice se budou moci podle směrnic EU vysazovat i jinde, než původně stály.

V rámci EU platí zákaz vysazování nových vinic vzhledem k nadbytečné produkci vína a produktů z něj. Plochy vinohradů v České republice tak zůstanou na úrovni, která bude k datu vstupu do unie. K tomu ještě přibude právo na výsadbu nových vinic ve výši dvou procent z nynější výměry, což představuje asi 270 až 300 hektarů.
Na vinaře čeká po vstupu do EU možnost získat řadu dotací. Jedním z dotačních titulů v rámci unie je příspěvek na
restrukturalizaci a přeměnu vinic. Ten má pomoci zlepšovat
kvalitu pěstovaného vína. Pracovníci ministerstva zemědělství
podle předběžných propočtů předpokládají, že na hektar vinice by mohlo jít zhruba 200 tisíc korun. Výše dotace však bude záležet i na závazku k dalším opatřením, která se teprve stanovují.
Příspěvek budou moci paradoxně získat i za to, že se definitivně vzdají vinice a tím i práva na opětovnou výsadbu.
Na zvyšování kvality produkovaných vín bude tlačit i zařazení Moravy do vinařské zóny B což znamená, že se může mošt získaný z hroznů doslazovat maximálně o 4,3 stupně. V Čejkovicích však zazněly obavy z toho, že může přijít špatný rok, kdy bude cukernatost hroznů nízká a tento limit nebude stačit. Pracovníci ministerstva zemědělství k tomu poznamenali, že se dá v rámci unie vyjednat výjimka na vyšší doslazení.