Aktivita hrabošů v lednu klesla meziměsíčně zhruba o čtvrtinu na 602 používaných východů z nor na hektar. Jsou ale lokality, kdy je východů z nor i 1500 až 2500 na hektar, sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. U ozimých plodin ale stále tyto počty odpovídají trojnásobku prahu škodlivosti. Pod sněhovou pokrývkou podle ní může docházet k nerušenému vývoji populací hlodavců.
"Aktivní východ je díra do nory se zřetelnými pobytovými stopami, například se zataženými kousky rostlin nebo s ohlazeným vstupem. Z dat pro jednotlivé kraje je tak patrné, že populace hrabošů spíše stagnují. Výraznější pokles v početnosti byl zaznamenán v Královéhradeckém, Libereckém a Středočeském kraji," uvedla Kršková.
Například v Karlovarském kraji ale nemohli pracovníci udělat všechny kontroly kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám. "Přesto je z dat patrné, že populace hrabošů na přelomu roku lokálně škodily v porostech v ozimých plodin, jetelotrav, vojtěšky, jetele, trvalých travních porostů, ve speciálních kulturách, místy i v sadech a vinicích," dodala mluvčí.
Pokud se počty hrabošů v únoru nesníží, budou některé lokality v ČR podle ní velmi ohroženy. "Sněhová pokrývka, která zakryla většinu našeho území během ledna, umožnila nerušený rozvoj populací, a to především v krajích Jihočeský, Jihomoravský, Ústecký a v některých místech kraje Vysočina," doplnila Kršková.*
