Zemědělci hospodařící na ploše větší než 20 hektarů musí od příštího ledna uchovávat informace o hnojivech v elektronické podobě. Do konce ledna 2023 je pak musí za předchozí rok zaslat Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (ÚKZÚZ), připomněla to mluvčí ústavu Ivana Kršková. Novou povinnost přinesla novela zákona o použití hnojiv. Dříve stačilo vést evidenci v papírové formě. Za porušení zákona hrozí pokuta až do 50 tisíc korun.

"Předání dat jedenkrát za kalendářní rok bude primárně sloužit ke statistickému zpracování spotřeby hnojiv, nikoliv ke kontrole," doplnila mluvčí. Zemědělci hospodařící na menší ploše musí vést evidenci jako dříve, změny se na ně nevztahují.

Od letošního roku se pak změnila i povinnost zpracovávat bilanci dusíku. "Bilance musí být poprvé zpracována do 31. prosince 2021 za období od 1. července 2020 do 30. června 2021. Bilancováním se získá ucelený přehled o vhodnosti provedeného hnojení, potažmo využitelnosti dusíku na úrovni zemědělského podniku bez ohledu na to, zda byla hnojiva aplikována k plodinám, meziplodinám nebo na podporu rozkladu slámy," připomněla mluvčí.*

Sklizňová plocha chmelnic proti loňsku vzrostla o 4,9 hektaru na 4971 hektarů. Sdělila to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Ústav tak snížil svůj květnový výhled, kdy počítal s plochou 4987,5 hektaru.

"V letošním roce evidujeme nárůst sklizňové plochy o 0,1 procenta, na konečných 4971,2 ha. Chmel se na našem území pěstuje u 121 pěstitelů ve třech chmelařských oblastech – Žatecko, Úštěcko a Tršicko," uvedla mluvčí. Největší plochu zabírá Žatecká chmelařská oblast, kde je 77,12 procenta výměry chmelnic v ČR. Na Úštěcku je pak 10,4 procenta chmelnic, v Tršické oblasti 12,48 procenta.

Největší plochu z hlediska odrůd zabírá Žatecký poloraný červeňák, u něj jde o 4183,6 hektaru. S velkým odstupem, se dále v ČR pěstují odrůdy Sládek (373,8 hektaru), Premiant (216,9 hektaru), Agnus a minoritně i další jako Hallertauer Magnum, Perle 1,4 ha nebo Saaz Brilliant.

Pěstitelé letos vysadili 288,6 ha hektarů nových chmelnic, což 5,81 procenta ze součtu sklizňových ploch ČR. Loňská úroda chmele byla průměrná a proti předloňsku klesla o 17 procent na 5925 tun "zeleného zlata", uvedla již dříve Kršková.*

Počty hrabošů v dubnu klesly meziměsíčně o necelou čtvrtinu na 322 aktivních východů z nor na hektar. Překračují tak 6,4krát práh škodlivosti, sdělila dnes ČTK mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Horší situace je v trvalých porostech, kde počty dosáhly 11,6násobku prahu škodlivosti, v ozimech a v čerstvě zasetých jařinách činila hodnota 182 aktivních východů z nor na hektar.

Aktivní východ je díra do nory se zřetelnými pobytovými stopami, například se zataženými kousky rostlin nebo s ohlazeným vstupem. "Nejvyšší hodnoty výskytu stále přetrvávají v krajích Karlovarský, Královéhradecký, Liberecký, Středočeský a Ústecký," řekla mluvčí. Práh škodlivosti hraboše přitom ústav od března snížil z 200 na 50 aktivních východů z nor na hektar. V nejohroženějších lokalitách jsou populace na úrovni deseti až devatenáctinásobku prahu.
Ústav v dubnu znovu povolil ve výjimečných případech aplikaci jedu na hraboše na povrch půdy. Schválení těchto postupů budou stejně jako loni znovu individuální. "Vedle aplikace zvýšenou dávkou do nor je na omezené období a ve výjimečných případech možná i povrchová aplikace. Ta je na jednotlivých pozemcích podmíněna individuálním posouzením inspektory ÚKZÚZ, není povolena plošně," uvedl dříve ústav.*

Zemědělský ústav znovu povolil ve výjimečných případech aplikaci jedu na hraboše na povrch půdy. Schválení těchto postupů budou stejně jako loni znovu individuální, sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Ústav se obává přemnožení hrabošů jako v posledních několika letech. Nařízení ústav vyvěsil na úřední desce.

"Vedle aplikace zvýšenou dávkou do nor je na omezené období a ve výjimečných případech možná i povrchová aplikace. Ta je na jednotlivých pozemcích podmíněna individuálním posouzením inspektory ÚKZÚZ, není povolena plošně," uvedl ústav.

Počty hrabošů v březnu meziměsíčně znovu klesly. Podle údajů ÚKZÚZ se snížily o 34 tzv. aktivních východů z nor na 422. Podle ústavu tak zhruba odpovídají loňským měřením, kdy v březnu bylo 478 východů z nor. Aktivní východ je díra do nory se zřetelnými pobytovými stopami, například se zataženými kousky rostlin nebo s ohlazeným vstupem.

Podle Krškové jsou v ČR ale stále lokality, kde jsou populace s až 2000 aktivních východů z nor na hektar. "Nejhorší situace je v lokalitách Královéhradeckého, Libereckého, Středočeského a Ústeckého kraje, kde byly zjištěny velmi vysoké výskyty hraboše a průměrná hodnota prahu škodlivosti byla překročena 10- až 20krát," dodala.

Ústav nyní povolil aplikaci jedu na hraboše, která byla možná loni v druhé polovině roku. Zemědělci mu tehdy nahlásili 829 aplikací jedu, z toho v 558 případech šlo o vhazování jedu do nor, ve 156 případech o větší dávky nad dva kilogramy na hektar do nor a ve 115 případech pokládáním na povrch půdy.*

O novou výsadbu vinic na ploše zhruba 140 hektarů letos do konce února požádalo 153 zájemců. Nevyužitých, kvótami povolených, tak zůstalo 41 hektarů. Uvedla to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Loni pěstitelé celou kvótu prakticky vyčerpali, když si zažádali o 181,2 hektaru nových vinic, přičemž kvóta pro loňský rok byla 181,4 hektaru.

Od vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz rozšiřování vinic. Opatření mělo vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly velké nové plochy vinic s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Od roku 2016 se v Česku poprvé mohly rozšířit vinohrady o procento, což se od té doby každoročně opakuje. O novou plochu na celý rok se žadatelé hlásí vždy do konce února.
"Požádali jsme o prodloužení lhůty, tak snad si o to řekne ještě více pěstitelů. Jinak je to odraz současné nejisté situace, ale i tak považujeme za skvělé, že tolik hektarů bylo vyžádáno," řekl v reakci prezident Svazu vinařů ČR Tibor Nyitray. Podle něj by mohl být letos i dostatek pracovníků na vinicích. "Vzhledem k nárůstu počtu nezaměstnaných očekávám, že pokud je někdo bez práce, tak rád přijme práci na čistém vzduchu a v dobrém životním prostředí," dodal. Zároveň ale doufá, že se umožní i příjezd zkušených zahraničních pracovníků například ze Slovenska.
Nejvíce žadatelů o novou výsadbu, 87 procent, bylo podle Krškové z vinařské oblasti Morava, zbytek pak z Čech. Více než třetina žadatelů byla ze slovácké, 29 procent z velkopavlovické, 13 procent z mikulovské a sedm procent ze znojemské podoblasti, tři procenta byla z litoměřické a dvě procenta z mělnické podoblasti.*

Zemědělský ústav opět zachytil škodlivé organismy v osivu paprik z Číny. Mohou způsobit zničení celé produkce, varuje. Jenom v únoru jde o několikátý případ. Tentokrát šlo o vidoid vřetenovitosti hlíz bramboru a nemoc způsobenou bakteriemi rodu Xanthomonas. Pozitivně testované vzorky nesmí na české území, ústav nařídil jejich likvidaci, sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková.

"Hlavními hostitelskými rostlinami jsou rajče, paprika a brambor, šíří se převážně infikovaným osivem a sadbou. Ztráty na produkci mohou dosáhnout až 100 procent. Oba tyto patogeny patří z důvodu rizika pro zdraví rostlin mezi úředně regulované v rámci Evropské unie a v České republice již byly v minulosti detekovány," uvedla mluvčí.
Zemědělský ústav informoval v únoru o záchytu osiva rajčete a papriky infikovaného virem hnědé vrásčitosti plodů rajčete a viroidem vřetenovitosti hlíz z brambor. Šlo také o zásilku z Číny. Už loni zjistil ústav vir vrásčitosti v deseti vzorcích z Tchaj-wanu, Číny a Indie, stejně jako nyní nařídil jejich likvidaci.
Viroid vřetenovitosti způsobuje barevné změny listů, deformace, špatné klíčení, zakrnělý růst, plody rajčat jsou pak malé, tvrdé a nedozrávají. Přenos na velké vzdálenosti je též prostřednictvím infikovaných semen.
Ohniska viru vrásčitosti se Evropě loni vyskytovala ve Francii, Polsku, Španělsku, v Itálii, Německu, Nizozemsku, Velké Británii a v Řecku.*

Aktivita hrabošů v lednu klesla meziměsíčně zhruba o čtvrtinu na 602 používaných východů z nor na hektar. Jsou ale lokality, kdy je východů z nor i 1500 až 2500 na hektar, sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. U ozimých plodin ale stále tyto počty odpovídají trojnásobku prahu škodlivosti. Pod sněhovou pokrývkou podle ní může docházet k nerušenému vývoji populací hlodavců.

"Aktivní východ je díra do nory se zřetelnými pobytovými stopami, například se zataženými kousky rostlin nebo s ohlazeným vstupem. Z dat pro jednotlivé kraje je tak patrné, že populace hrabošů spíše stagnují. Výraznější pokles v početnosti byl zaznamenán v Královéhradeckém, Libereckém a Středočeském kraji," uvedla Kršková.
Například v Karlovarském kraji ale nemohli pracovníci udělat všechny kontroly kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám. "Přesto je z dat patrné, že populace hrabošů na přelomu roku lokálně škodily v porostech v ozimých plodin, jetelotrav, vojtěšky, jetele, trvalých travních porostů, ve speciálních kulturách, místy i v sadech a vinicích," dodala mluvčí.
Pokud se počty hrabošů v únoru nesníží, budou některé lokality v ČR podle ní velmi ohroženy. "Sněhová pokrývka, která zakryla většinu našeho území během ledna, umožnila nerušený rozvoj populací, a to především v krajích Jihočeský, Jihomoravský, Ústecký a v některých místech kraje Vysočina," doplnila Kršková.*

Sklizeň ovoce v České republice loni meziročně vzrostla o devět procent na 141 375 tun. Z dlouhodobého pohledu byla ale podprůměrná, když proti průměru sklizní předchozích pěti let byla nižší o osm procent. Razantní propady úrody ovocnáři loni zaznamenali u meruněk a třešní. Vyplývá to z bilance sklizně Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ).

"Loňská úroda byla ovlivněna především jarními mrazy, což jsme zaznamenali na nízké úrodě meruněk a třešní. Navíc třešně také významně rozpraskaly při velkých červnových deštích," řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. U jablek mrazy podle něj snížily jejich kvalitu, takže více jablek než v minulosti skončilo v průmyslovém zpracování.
Meziroční zvýšení sklizně ovoce loni zajistila jablka, která jsou hlavním ovocným druhem v Česku. Jejich úroda proti roku 2019 vzrostla o 15 procent na 117 801 tun. V porovnání s pětiletým průměrem však byla sklizeň jablek o sedm procent nižší. "V jabloňových sadech se nejvíce pěstuje odrůda Golden Delicious. Druhou nejpěstovanější odrůdou je stále odrůda Idared následovaná odrůdami skupiny Jonagold," uvedla mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková.
Úrodu meruněk loni zdecimovaly jarní mrazy. Sklidilo se jich pouhých 471 tun, což představovalo meziroční pokles téměř o 80 procent. Úrodu třešní srazily vedle mrazů i silné červnové deště, a to téměř o 60 procent na 894 tun. V dlouhodobém porovnání byla úroda meruněk loni nižší o 69 procent a třešní o 62 procent.
Opět velmi slabá úroda 433 tun byla loni u broskví, které se v Česku přestávají pěstovat. Ještě v polovině 90. let minulého století se roční sklizeň broskví pohybovala na úrovni 11 000 tun. Pěstování broskví v Česku neuneslo konkurenci dovážených broskví z Itálie, Řecka a Španělska. Meziroční poklesy sklizní ovocnáři vykázali i u hrušek, višní, broskví, švestek a malin. Růst byl u angreštu a rybízu.
Z dlouhodobého pohledu si nadále dobře stojí pěstitelé švestek. Jejich úroda sice meziročně klesla o dvě procenta na 8963 tun, ale v porovnání s pětiletým průměrem šlo o nárůst 12 procent. U švestek se projevují nové výsadby z posledních let.*

Zemědělský ústav varuje před rizikem požárů v bramborárnách. Došlo k nim už v Německu při použití generátorů mlhy proti klíčení brambor. Sdělila to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Kolik podniků tyto generátory používá, ÚKZÚZ nesleduje.

"Varujeme před možným nebezpečím požáru při použití generátorů mlhy poháněných tekutými palivy k aplikaci přípravku 1,4 SIGHT proti klíčení brambor," uvedla Kršková. Podle ní se v Bavorsku a s Sasku-Anhaltsku staly v říjnu a v listopadu dva závažné požáry bramboráren. Ty používaly na horký kouř pomerančový olej a přípravek 1,4 SIGHT obsahující jako účinnou látku 1,4 dimethylnaftalen, kouř měl potlačit klíčení hlíz. Samotné vyvíječe páry byly značky IGEBA TF.

"Německé úřady sdělily, že firma IGEBA Geraetebau GmbH vyzývá uživatele, aby uvedené přístroje pro aplikaci přípravku 1,4 SIGHT nepoužívali. Vyvíječe mlhy na tekutá paliva se uvnitř zahřívají na vysoké teploty, a pokud se stroj během aplikace z jakéhokoliv důvodu zastaví, aplikované látky potlačující klíčení zůstanou ve stroji a mohou vzplanout," dodala mluvčí. Pro aplikaci těchto přípravků se podle ní dají použít stroje poháněné nikoliv kapalnými palivy, ale elektrikou. U nich se vytvářejí teploty nižší.*

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) žádá veřejnost, aby mu lidé hlásili škodlivé organismy na rostlinách. Spouští nový systém na hlášení nepůvodních invazních druhů, přístup do něj je na Rostlinolékařském portálu. Sdělila to mluvčí ústavu Ivana Kršková.

"Pokud kdokoliv zjistí podezření na přítomnost neznámého původce choroby rostlin nebo škůdce nebo neobvyklé příznaky napadení neznámým patogenem či škůdcem na rostlinách, prosíme o oznámení takového případu. Každá taková informace je pro nás velmi cenná a napomůže i díky vám uchránit naši krajinu, zemědělství a lesní hospodářství před nepříznivými dopady způsobenými zavlečenými škodlivými organismy rostlin," uvedl ředitel ústavu Daniel Jurečka.

Ústav slibuje, že každý podnět prověří a sdělí nahlašovatelům závěr. Výzkumníci doufají, že lidé budou posílat fotografie se souřadnicemi napadených rostlin ve svém nejbližším okolí, například z parků, kam chodí se psem, nebo květin, které pěstují na své zahrádce. Ústavu by tak fotografie mohly pomoci například s nalezením kněžice zeleninové, octomilky japonské nebo tmavky švestkové.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down