Více pozornosti vládních i nevládních institucí a vyjednavačů s EU chce pro méně příznivé oblasti upoutat vznikající Svaz marginálních oblastí. „Tyto oblasti, tzv. LFA představují 60 procent území naší republiky. A je jasné, že zemědělství tam nemůže konkurovat intenzivní výrobě úrodných nížin,“ zdůrazňuje ředitel Okresní agrární komory v Semilech Jaroslav Hofman, který předsedá tříčlennému přípravnému výboru nového svazu. Ten si ustavili na nedávné schůzce iniciované Libereckým krajem zemědělci z podhůří Čech a Moravy.
„Zemědělství ve znevýhodněných oblastech má nezastupitelný význam pro celou společnost. Jde zejména o udržení tradiční venkovské krajiny jako základní podmínky pro život místních obyvatel a rekreačního zázemí pro lidi z měst, i rychle se rozvíjející cestovní ruch a navazující služby a aktivity,“ praví se v programovém prohlášení svazu. V něm také požaduje větší důraz na podporu marginálních oblastí v dotační politice státu a připomíná, že podpůrné prostředky z garančního a intervenčního fondu jsou pro většinu podniků v těchto regionech nedostupné. „Nízkou podporou extenzivního hospodaření v přechodných oblastech udržuje stát nadměrné zornění, což po vstupu do unie podváže konkurenceschopnost českého zemědělství,“ upozorňuje svaz. Varuje také, že kvóty navržené unií by měly katastrofální dopad pro celý venkov v chudších regionech. „Zatímco u komodit intenzivních oblastí – mléka a cukru – již EU odsouhlasila v průměru 85 procent požadovaných kvót, u tradiční produkce méně příznivých oblastí – krav bez tržní produkce mléka, ovcí a koz, bramborového škrobu a lnu – nám unie nutí pouze 32 procent potřeb ČR,“ porovnal Hofman.
Tuto iniciativu, která vznikla zespoda, vítá například Ivan Pur ze šumperské agrární komory a předpokládá, že ji zemědělci ze Šumperska, Bruntálska a Jesenicka podpoří. „V Evropě je obvyklé, že se sedláci angažují v organizacích, které nějakým způsobem chrání marginální oblasti. A takových svazů mají třeba několik a sdružují se i na evropské úrovni,“ uvedl.
Nový svaz chce podle Hofmana působit pod Agrární komorou ČR (AK), i když jí dnes vyčítá, že se více zajímá o produkční oblasti. To ale její prezident Václav Hlaváček odmítá: „Nemám ten pocit. Vždy jednáme o komplexní pozici českého zemědělství a nijak nerozlišujeme, zda jde o intenzivní či znevýhodněné oblasti.“ Komise pro podhory, ustavená při AK, ovšem dlouhodobě nefunguje. Zástupci vznikajícího Svazu pro marginální oblasti seznámili se svými snahami minulé úterý představenstvo AK. „Informaci jsme vzali na vědomí. Osobně k této iniciativě nemám co říci,“ stručně reagoval Hlaváček.
