Podhůří žije v obavách

Letošní sucho se nevyhnulo ani zemědělcům hospodařícím v méně příznivých podmínkách, přitom stěžejní dotace jim mají proti loňsku klesnout. A příští rok? Jaké podpory jsou jisté, dva měsíce před začátkem nového roku stále nevědí.

Z toho, co je známé, jim vychází, že oproti dosavadním zálohovým výplatám dotací budou muset do příštího podzimu nebo až do zimy vystačit s podstatně menším objemem podpor, upozorňovali mnozí na semináři Svazu marginálních oblastí, který se uskutečnil v úterý v Chrudimi.
„Současná politika ministerstva zemědělství je nastavená správně. Některé praktické kroky se ale neztotožňují s rétorikou,“ konstatoval předseda svazu Milan Boleslav. Dokazují to podle něho oproti loňsku nižší dotace na masná telata, které obvykle tvoří významnou část příjmů zemědělců v těchto oblastech. „A hlavně, doposud obdrželi jen 78 procent sazeb podpor na LFA,“ připomíná Boleslav. Zemědělci z horských a podhorských oblastí proto podepisují výzvu adresovanou ministru Jaroslavu Palasovi, v níž ho žádají o dorovnání letošních prostředků na LFA do plné výše.
Vrchní ředitel zemědělských agentur Zdeněk Růžička však míní, že letošní rok byl pro marginální oblasti úspěšný. „Výnosy obilí a pícnin byly velmi dobré,“ řekl. Ministerstvo si ale podle něho uvědomuje, že v příštím roce bude finanční tok do odvětví značně vypjatý, když přímé platby a peníze na Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP) budou přicházet až v posledním čtvrtletí. „Proto chceme ještě před vstupem do unie vyplatit tzv. top-up, čili prostředky z národního dorovnání přímých plateb. Příslušný materiál má do dvou týdnů projednat operativní porada ministra,“ informoval Růžička.
„Prostřednictvím těchto plateb z národních zdrojů však dostaneme jen čtvrtinu toho, co jsme dosud měli na zálohách,“ spočítali si manželé Dufkovi, kteří hospodaří ve vysokých polohách na Chomutovsku. Soukromý zemědělec, který pečuje o pozemky v horské oblasti na Šumpersku, je z 85 procent závislý na dotacích. „Je už nejvyšší čas, abychom věděli, s čím konkrétně můžeme na příští rok počítat,“ dožadoval se. Zástupce MZe mu ale mohl jen odpovědět: „Nemáme schválené základní programové dokumenty, ani státní rozpočet.“
Řada dotazů se týkala finančního pokrytí HRDP. Přetrvávají obavy, že pokud česká strana nezajistí transparentní spoluúčast a předfinancování z národních zdrojů, přijde o peníze z unijního rozpočtu. „Věřím, že potřebných 1,1 miliardy korun na spolufinancování bude přímo součástí státního rozpočtu. A to mají nyní v rukou poslanci,“ prohlásil ředitel Růžička, který na semináři hovořil za pozvaného ministra Palase, jenž odcestoval na zahraniční cestu.
Podle Pavla Vinohradníka, zástupce generálního ředitele Agentury Sapard, může Evropská komise schválit HRDP a Operační program rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství (OP) až do doby šest měsíců po našem vstupu do unie, tzn. do listopadu 2004. „Snažíme se však získat předběžný souhlas s oběma dokumenty ještě před vstupem, aby platební agentura mohla přijímat žádosti. U OP usilujeme o dohodu, aby se od 1. ledna příštího roku mohly uznávat přijatelné náklady, který vynaloží kterýkoli příjemce, a vyplatí se mu zpětně,“ uvedl Vinohradník. Předpokládá, že projekty, které neuspěly u Sapardu kvůli omezeným finančním zdrojům, plynule přejdou do OP.

Termíny pro platební agenturu
„Do konce roku musí Agrární platební agentura (APA) podat žádost o akreditaci, kterou provede ministerstvo financí. Ta musí být ukončena do 31. března, kdy má být předán informační systém. Nebude-li do 1. května APA akreditována, nejsme schopni refundovat peníze z Bruselu,“ řekl vrchní ředitel pro platební agenturu z MZe Vladimír Eck. Celá agentura má mít podle něho 650 zaměstnanců. „Státní zemědělský intervenční fond poskytne 246 lidí, MZe 128 a Agentura Sapard 113, to znamená, že chybí přes 160 pracovníků,“ doplnil. Žádosti o podpory vázané na plochu (přímé platby, vyrovnávací příspěvky na LFA z HRDP) budou zájemci podávat na zemědělských agenturách, ostatní (předčasné ukončení zemědělské činnosti, odbytové organizace, operační program) na regionálních pobočkách platební agentury na úrovni NUTS II.
„Kontroly na místě, a to včetně přeměřování pozemků, budou povinné minimálně u pěti procent subjektů,“ upozornil Eck. Pokud se bude lišit plocha uvedená v žádosti od údajů v registru půdy, nastoupí podle něho kontroloři automaticky.
Během minulého týdne měli všichni, co nahlásili užívané pozemky do půdního registru, obdržet podle Zdeňka Růžičky potvrzení o zařazení do evidence. „Pokud se vyskytly chyby, vyzýváme příslušné osoby, ať se dostaví k jejich nápravě,“ řekl. Přiznal, že MZe zatím nemá program k odstraňování chyb, kterých se při registraci vyskytlo 11,7 procenta. „Do 6. prosince musí být celá registrace dokončená, pak se celý systém otevře a provedou změny, k nimž v užívání půdy průběžně dochází,“ doplnil Růžička.

Překážky od pozemkového fondu
Závazek hospodařit po dalších pět let od přijetí první platby, který je podmínkou u HRDP, bude nepřekonatelnou překážkou pro ty, kdo mají půdu pronajatou od Pozemkového fondu ČR. Jeho pracoviště v regionech nyní dokonce původní smlouvy s roční výpovědí předělávají na nové s měsíční lhůtou, upozorňovali někteří účastníci semináře v Chrudimi. „Když na to nepřistoupíme, fond to řeší vypovědí smlouvy,“ sdělovali si osobní zkušenosti. Navíc mají obavy, že po podpisu nové smlouvy nesplní tříleté nepřerušené obdělávání pozemků, které je podmínkou pro předkupní právo při privatizaci státní půdy. „Pozemkový fond nám brání v podnikání,“ stěžují si členové Svazu marginálních oblastí.
„V HRDP je pětiletý závazek jasně zakotvený a unie na něm bude trvat. Kdo by ho porušil, bude muset vrátit vyplacenou podporu a k tomu ještě uhradit penále,“ varoval ředitel Růžička. Jak poznamenal, na tento problém u státní půdy upozorňoval a vybízel prezidium Pozemkového fondu ČR, aby našlo nějaké řešení. „Měli byste také apelovat na poslance, aby vytvořili právní rámec k hospodaření,“ poradil nespokojeným zemědělcům.