Zatímco ještě v roce 2011 podíl slovenských potravin na pultech obchodů na Slovensku dosahoval 50 procent, letos v březnu to podle průzkumu agentury GfK bylo pouze 39 procent. Naopak podíl privátních značek v nabídce řetězců stoupl. Upozornila na to dnes Potravinářská komora Slovenska (PKS), podle které zmiňovaný vývoj nedokázaly zvrátit ani různé kampaně na podporu slovenských výrobků.
Za šest let bylo představeno množství kampaní, které měly (klesající) trend zvrátit. Realita ovšem ukazuje, že skutečnost je jiná, řekl novinářům šéf PKS Daniel Poturnay. Dodal, že jen zemědělství a potravinářství mohou zajistit zaměstnanost i v nejodlehlejších regionech země.
Podle PKS stoupající dovoz potravin na Slovensko poškozuje tamní ekonomiku včetně zemědělského sektoru. Loni dovoz potravinářských produktů do země převýšil vývoz těchto výrobků ze Slovenska do zahraničí o 1,1 miliardy eur (29,7 miliardy korun), záporné saldo zahraničního obchodu tak stouplo na nové maximum.
Největší zastoupení mají slovenské potraviny tradičně na pultech domácích obchodních sítí COOP Jednota a CBA. Na opačné straně žebříčku skončil i letos diskontní řetězec Lidl. Z jednotlivých výrobků se nejlépe vedlo slovenskému mléku, minerálním vodám, vínu a pivu. Zahraniční produkce naopak dominuje u nabídky olejů, cukrovinek a konzervovaných produktů.
Zastoupení privátních značek, tedy produktů, které obchodní řetězce nabízejí pod vlastní značkou, se letos zvýšilo na 21 z předchozích 19 procent. Nárůst podílu neznačkových potravin není dobrou zprávou ani pro ekonomiku, ani pro spotřebitele. U neznačkových potravin spotřebitel nedokáže rozeznat původ výrobku a nemusí zaznamenat, že kvalita výrobku se časem mění, řekl Poturnay.*
