Jednotlivé evropské státy mají značně rozdílné podíly na vlastnictví lesa. Zatímco v Bulharsku jsou skoro všechny lesní porosty státní a v Irsku je to velká většina, v Portugalsku stát vlastní jen tři procenta lesů a víc než čtyři pětiny jsou soukromé. U nás je podíl státních lesů asi 60procentní, což je nad evropským průměrem.
Lesy v ČR pokrývají 33 procent území a zásoba dřeva na hektar patří k nejvyšším v Evropě. Soukromí vlastníci zde spravují asi 23 procent lesů, zhruba 16 procent patří obcím.
K zemím, kde jsou lesy převážně v soukromých rukou, patří třeba sousední Rakousko. Podle údajů tamního ministerstva zemědělství a životního prostředí jen asi 15 procent celkové rozlohy spravuje stát. Pouze třetina lesů je ve vlastnictví větších lesních podniků, zbytek patří spíše malým vlastníkům. V Rakousku pokrývají lesy téměř polovinu - přesně 47 procent - rozlohy země. Tento podíl se vytrvale mírně zvyšuje. Lesy jsou na celkové ploše více než 3,9 milionu hektarů a na každého obyvatele alpské republiky tak připadá téměř půl hektaru lesa.
Na Slovensku z celkové lesní plochy o rozloze dvou milionů hektarů spravuje 1,3 milionu hektarů státní akciová společnost Lesy SR. Státu však patří pouze 800 tisíc hektarů lesů, tedy zhruba 40 procent. Necelou čtvrtinu lesů vlastní pozemková společenství, soukromníci drží 275 tisíc hektarů lesa, necelá desetina lesů patří městům a obcím. Církve kontrolují zhruba 65 tisíc hektarů lesa.
V Německu lesy tvoří 31 procent rozlohy země, což odpovídá ploše zhruba 11 milionů hektarů. Přibližně 1,3 milionu soukromých "drobných" majitelů vlastní 46 procent z celkové rozlohy německých lesů, jednotlivým spolkovým zemím patří 31 procent, tři procenta německému státu a 20 procent firmám nebo obcím.
Naproti tomu polské lesy jsou ve velké většině ve státním vlastnictvím. Jejich správcem jsou národní parky, ministerstvo státního pokladu a hejtmanství. Výhodou je podle lesníků to, že státní úřady mají jednodušší přístup k zejména evropským dotacím, které jsou určeny například na zalesňování. Nevýhodou pak menší zájem o dění v dané lokalitě.
Podle údajů FAO patří k evropským zemím s největším podílem státních lesů, zhruba 80 procent a víc, například Bulharsko, Irsko, Polsko, Chorvatsko, Litva či Rumunsko. Naproti víc než čtyři pětiny soukromých lesů jsou v Norsku, Portugalsku a Rakousku, tři čtvrtiny pak ve Finsku či Francii.
Vlastnictví lesa je považováno v naprosté většině případů za dlouhodobou investici, která má vlastníkovi zajišťovat dlouhodobé pravidelné příjmy. Proto se také téměř nevyskytují spekulativní nákupy a prodeje lesů a proto je o lesy dobře pečováno. Výsledkem je, že přírůstek dřevní hmoty již řadu let převažuje nad těžbou dřeva, takže lesů "přibývá".