12.06.2006 | 10:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Podíly zatravnění a dopady v terénu

Ministerstvo zemědělství svou snahu řešit vysoký podíl zornění odložilo na dobu po volbách. Návrh, s nímž na jaře vyšlo, měl pod hrozbou ztráty dotací motivovat zemědělce k většímu zatravňování. Představitelé nevládních organizací tehdy slíbili, že o nastolených problémech chtějí diskutovat.

Své připomínky k materiálu, než prozatím skončil v šuplíku, vyjádřila také Okresní agrární komora Ústí nad Orlicí. Její pracovní skupina vyhodnotila dopad vyššího procenta zatravnění v oblastech LFA u šesti namátkově vybraných podniků v tomto okrese. Vycházela přitom z cílového stavu, kdy by v horské oblasti bylo zatravněno 80 procent plochy, v tzv. ostatních oblastech LFA 35 procent. A důsledek? U obou typů oblastí LFA by se ekonomicky projevil velmi rozdílně. Zvlášť negativně by zamýšlené kroky ministerstva zasáhly podniky v horské oblasti zaměřené na produkci mléka.
Vysoké zatravnění u horské oblasti, tak jak ho navrhlo MZe, by podle zmíněné analýzy vedlo k dalšímu úbytku skotu, poklesu výměry krmných plodin, nastal by problém s uplatněním statkových hnojiv při dodržení limitu 40 kilogramů dusíku na hektar. Rovněž by se snížila konkurenceschopnost producentů mléka z horských oblastí oproti příhodnějším lokalitám. Dalšími důsledky by byly výpadek tržeb, snížení zaměstnanosti u skupiny obyvatel, kteří by těžko hledali novou práci, a zmenšila by se kupní síla občanů v dané obci, což by se návazně projevilo ve službách a demografických ukazatelích, poukazuje výstup pracovní skupiny. Ten obsahuje také návrhy, jak alespoň částečně zmírnit negativa, která by v praxi přinesla realizace ministerského návrhu. Jako nejdůležitější vidí započtení víceletých pícnin pěstovaných na orné půdě do procenta zatravněné plochy, na které by se také vztahovala národní doplňková platba, tzv. top-up. Mezi zatravněné by se měly rovněž zahrnovat pozemky, na nichž rostou trávy na semeno. Výše podpory na velkou dobytčí jednotku by se měla rozlišovat podle oblastí se zvýhodněním LFA. Sem by se také přednostně měla přidělovat mléčná kvóta. Znovu se objevuje návrh omezit převod kvót z oblastí LFA do nížin. Ústeckoorlická komora navrhuje přehodnotit limity hnojení dusíkem a doporučuje zvýšit podporu za to, když se používají výhradně statková hnojiva a průmyslová jen pro doplnění fosforu a hořčíku. Za vhodné považuje umožnit v rámci podniku rozdělení trvalých travních porostů na intenzivní a extenzivní a také aby trvale se zvýraznil rozdíl mezi podporami na ornou půdu a zatravněné pozemky. Například tak, že bude menší platba na ornou půdu a vyšší na VDJ. Spodní hranice pro intenzitu přežvýkavců by se neměla vázat jen na plochu krmných plodin, ale na hektar zemědělské půdy, míní zástupci praxe. Připomínají také, že natolik výrazné zásahy do agrární politiky, jaký by znamenal materiál k vyššímu zatravnění připravený resortním ministerstvem, nelze dělat bez komunikace s dotčenými oblastmi a také bez přechodného období, neboť tyto administrativní změny nelze udělat ze dne na den.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2026 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down
×
Přehled ochrany osobních údajů

Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.