Po prvním roce v Evropské unii nás zaskočil prudký nárůst odhadu reálného důchodu na pracovníka v tuzemském zemědělství, který uveřejnil Eurostat. Tento ukazatel meziročně vzrostl, byť ne již tak výrazně, i loni.
Jako každoročně i nyní zveřejnil Eurostat, statistický úřad Evropské unie, odhady reálných důchodů na pracovníka v zemědělství v jednotlivých státech evropské pětadvacítky.
Na území celé Evropské unie stoupl loni meziročně tento ukazatel o 2,6 procenta. V roce 2005 naopak vykázal pokles o 7,3 procenta. Podle evropských statistiků je loňské zvýšení výsledkem poklesu výdajů na práci (v průměru celé unie o 2,2 procenta) a malým vzestupem reálného důchodu v zemědělství (nárůst v průměru EU—25 o 0,4 procenta). Na tomto nepatrném růstu reálného zemědělského důchodu se podílí příjem ze zemědělské výroby, který zůstal v unii více méně stabilní, mírný nárůst nákladů na vstupy (o 0,2 procenta), devalvace reálných cen o tutéž hodnotu a nárůst skutečné hodnoty sazeb podpor o 0,8 procenta.
Důchod na pracovníka v zemědělství je za loňský rok nad úrovní údajů z roku 2005 v 18 z 25 členských států unie. Nejsilněji vzrostl v Nizozemsku (o 17,6 procenta), Francii (o 8,6 procenta), Rakousku (o 6,6 procenta), Litvě (o 6,5 procenta) a na pátém místě v tomto pořadí je Česká republika s nárůstem o 6,4 procenta. Naopak největší pokles vykázalo Irsko (o 10,2 procenta), Finsko (o 6,2 procenta) a Malta (o 5,5 procenta). „Potvrzuje se, že prostředí společné zemědělské politiky Evropské unie našemu zemědělství ekonomicky prospívá. První odhady Eurostatu vysílají signály, že příjmová situace v českém zemědělství se meziročně významně zlepšila,“ uvedla k odhadu Eurostatu ministryně zemědělství Milena Vicenová.
Zemědělská výroba v evropské pětadvacítce téměř stejná. Malý pokles rostlinné produkce (o 0,1 procenta) vyrovnával nízký nárůst živočišné výroby (o 0,2 procenta). Pokles objemu rostlinné produkce o 2,7 procenta kompenzoval nárůst farmářských cen o 2,6 procenta. Nejvíce se snížila produkce cukrovky, a to o 17,2 procenta, a olivového oleje (o 11,8 procenta). Na druhé straně vzrostly významně ceny některých plodin, zejména brambor a olivového oleje — v obou případech o 36,4 procenta, olejnin (o 11,5 procenta) a obilovin (o 11,1 procenta). Ačkoliv se cukrovky sklidilo daleko méně než předloni, poklesla její farmářská cena o 16,3 procenta.
Mírný nárůst hodnoty živočišné výroby je výsledkem nepatrného snížení produkce o 0,3 procenta a slabého nárůstu farmářských cen (o 0,5 procenta). Přitom se zvýšila produkce skotu (o 2,4 procenta) a zároveň i jeho cena, a to o pět procent. Naproti tomu u drůbeže, hlavně kvůli panice kolem ptačí chřipky, klesla jak produkce (0 4,3 procenta), tak i farmářské ceny (o 3,3 procenta). Reálná hodnota produkce prasat rostla hlavně díky vzestupu producentských cen o 3,5 procenta.
Náklady na vstupy spadly o 1,5 procenta. Nejvíce se to projevilo ve výdajích na hnojiva a přípravky zlepšující kvalitu půdy (pokles o 3,8 procenta). Přitom však stoupaly ceny energie (o 8,4 procenta).
Zemědělský důchod zahrnuje příjem vytvořený aktivitami zemědělskými i těmi, které sice mají poněkud jiný charakter, ale nelze je od zemědělské výroby oddělit. Vztahuje se k danému období, a to i tehdy, pokud v některých případech odpovídající tržby zemědělci dostanou až později (sklizené ale neprodané obilí ve skladech apod.). Nejsou to tedy peníze, které zemědělci skutečně v daném období dostali. Nesmí se zaměnit s celkovým příjmem zemědělských domácností, protože nezahrnuje příjem z dalších zdrojů — nezemědělských aktivit, poplatků, sociálních výhod, pronájmu apod.
Eurostat připomíná, že zveřejněné hodnoty vycházejí z údajů dodaných národními úřady v jednotlivých členských státech.
