Podle kontrolního úřadu Ministerstvo zemědělství podpořilo zemědělský výzkum, ale přínosy nezná

Ministerstvo zemědělství (MZe) vynaložilo v letech 2017 až 2025 celkem 3,3 miliardy korun na podporu aplikovaného výzkumu v zemědělství. Nedokáže ale vyhodnotit, jestli mají podpořené projekty skutečné dopady v praxi a jaké tyto dopady jsou. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz vynakládaných ministerstvem na podporu aplikovaného výzkumu. Kontrolní úřad doporučuje změnit systém podpory tak, aby výsledky projektů prokazatelně sloužily zemědělské praxi, stojí ve zprávě NKÚ. Resort se závěry kontroly nesouhlasí.

Nedostatečné sledování výsledků

U kontrolovaných projektů z programu ZEMĚ zjistil NKÚ, že příjemci peněz ve většině příkladů dosáhli plánovaných výsledků. V některých případech ale výstupy nevedly k využití v praxi a přínosy byly omezené nebo neprokazatelné. Kontroloři zjistili u čtyř ze 14 kontrolovaných projektů porušení rozpočtové kázně. Příjemci podle něj například zahrnovali výdaje, které uplatnit neměli. Šlo v jednom případě o výdaje na marketing a jazykovou korekturu knihy. V dalším případě si příjemce podpory pořídil vybavení do kuchyně. Další z příjemců peněz si za 15 000 korun objednal služby týkající se zpracování podkladů pro využití sociálních médií, aby mohl vysvětlovat problematiku lesního hospodářství. Získal však informace, které byly podle NKÚ všeobecně známé a zdarma dostupné. Byly to třeba definice pojmů, jako je follower nebo hashtag či popis, že každá sociální síť má svá specifika. Ministerstvo s tvrzením, že se nesledují přínosy programu ZEMĚ, nesouhlasí. "Praktické využití je přímo ověřováno, například uznání výsledku druhu metodika vyžaduje spolupráci s aplikační sférou a doložení způsobu využití v praxi," uvedlo v reakci MZe. Dodalo, že vybrané druhy výsledků současně zveřejňuje a zpřístupňuje odborné i zemědělské veřejnosti. NKÚ uvádí, že program aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství na období 2017–2025 s názvem ZEMĚ byl zaměřen na podporu projektů aplikovaného výzkumu v zemědělství, potravinářství, vodním hospodářství a lesnictví. Jeho výsledky měly přinést inovace a vést k rozvoji moderního zemědělství a také posílit konkurenceschopnost tuzemského agrárního sektoru. Ministerstvo ale podle zjištění formulovalo cíle programu příliš obecně, a nebylo proto možné určit, do jaké míry přispěly projekty k naplnění těchto cílů. Komplexní posouzení dlouhodobých dopadů a přínosů programu je podle resortu předmětem připravované ex-post evaluace, která je standardním nástrojem pro hodnocení programů aplikovaného výzkumu. Ministerstvo proto považuje za velmi zavádějící vyvozovat obecné závěry o přínosech programu na základě jednotlivých případů, kde se skutečné uplatnění výsledku odlišilo od původních očekávání. "Součástí každého výzkumného projektu je míra nejistoty a nelze předem zaručit rozsah budoucího využití konkrétního výsledku. Přínosy a dopady aplikovaného výzkumu je proto třeba posuzovat souhrnně na úrovni celého programu," míní MZe. Kontrolní systém ministerstva nebyl podle úřadu účinný. "Navíc MZe nezjišťovalo, zda byly výsledky projektů skutečně využívány – za úspěšné považovalo projekty především tehdy, pokud dosáhly plánovaných výstupů, například publikace odborných článků. U aplikovaného výzkumu je ale podle kontrolorů důležité zejména to, zda někdo výsledky v praxi využívá," stojí ve zprávě NKÚ. Kontrolní úřad dospěl k závěru, že problémem systému podpory nebylo pouze samotné čerpání peněz, ale především nedostatečné sledování toho, zda peníze přinášejí očekávané výsledky, a zda se výsledky dostávají do praxe.*