Ministerstvo zemědělství poslalo do meziresortního připomínkového řízení novelu vyhlášky, kterou stanoví, že se kůrovcové kalamity mohou řešit podle krizového zákona. Mohly by se tak vyhlašovat krizové stavy, jako tomu bylo loni u afrického moru prasat na Zlínsku. Úřad chce novelu schválit co nejdříve. Novela je reakcí na kůrovcovou kalamitu, která se stále hlavně na východu republiky zvětšuje. Je to důsledek mimo jiné sucha v posledních letech. "Zkušenosti z praxe svědčí o tom, že popsané mimořádné kalamitní poškození lesních porostů, které lze označit za kalamitu regionálního, respektive až celostátního rozsahu, nelze již zvládnout ani běžnou činností orgánů státní správy lesů (obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů). Proto se navrhuje, aby za takových okolností bylo ke zvládnutí kalamity možno využít opatření podle právních předpisů upravujících krizové řízení," vysvětlilo ministerstvo.
Ministr zemědělství v demisi Jiří Milek hovořil již dříve, že by chtěl změnit legislativu tak, aby v případě kůrovcové kalamity neměli lesničtí hospodáři tak svázané ruce. Podle člena předsednictva Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR (SVOL) Radomíra Charváta by vyhláška mohla přinést větší flexibilitu. "Po těch třech letech sucha nastala krizová situace a potřebovala strašně rychle řešit," řekl Charvát Po vyhlášení krizového stavu podle něj může dojít lépe i k zapojení dalších orgánů státní správy jako je Ministerstvo pro místní rozvoj nebo Ministerstvo dopravy. Problémem je podle něj i to, že státní podnik Lesy ČR jako veřejný zadavatel vypisuje tendry na práce na boj proti kůrovci. Například podniky starající se o bavorské lesy veřejným zadavatelem nejsou. "Existuje tam naprosto bezproblémová a plynulá komunikace. Lesník najde kůrovcové kolo, zavolá dodavatele prací a druhý den se ty stromy pokládají na zem," uvedl Charvát. Podle něj není vina v nepružnosti samotného personálu státního podniku, ale ve špatně nastavených pravidlech. Podle spoluautora projektu kurovcoveinfo.cz Jana Příhody je novela vyhlášky k ochraně lesa potřebná, ale provedené úpravy považuje za nedostatečné. Hlavně kvůli tomu, že rozsah kalamity je už příliš velký. "Obávám se, že lesnickou veřejnost, zejména v kalamitou postižených oblastech, novelizace vyhlášky zcela neuspokojí," doplnil. Také však podle něj nebyl kvůli rychlé přípravě čas, přál by si v letošním roce další změny. Měla by se v ní snížit administrativní a provozní zátěž vlastníků lesa. "Novela by také mohla obsahovat efektivní nástroj sběru dat o aktuálním stavu kůrovcových těžeb v jednotlivých regionech," dodal. Stát by pak podle něj měl najít lepší podporu pro vlastníky lesa. Novela také zařazuje lýkožrouta severského mezi škůdce, kvůli jehož aktivitě se mohou kalamity vyhlašovat.*