Podle spolku ochrana srnčat při sečení selhává

Spolupráce mezi zemědělci a myslivci při ochraně srnčat, která se ukrývají na loukách a při sečení jim hrozí zranění nebo usmrcení, často selhává, tvrdí spolek Stop sečení zvířat. Podle spolku kvůli nedostatečné domluvě, nevhodným způsobům sečení a chybějícím dotacím na technologie k detekci mláďat každoročně v Česku zahyne následkem sečení až 60 000 srnčat. Ministerstvo zemědělství (MZe) v tiskové zprávě uvedlo, že státní správa nemá kapacity pole kontrolovat a základem ochrany srnčat je včasná domluva mezi zemědělci a myslivci.

Zemědělec by měl podle mysliveckého zákona sekat pole od středu ke krajům, aby měla zvěř šanci uniknout, použít techniku s účinným plašičem zvěře a předem seznámit myslivecký spolek s dobou a místem zemědělských prací. Za nesplnění povinností vyplývajících ze zákona hrozí sankce až 10 000 korun.

Spolek upozorňuje, že zemědělci rozhodují o termínech podle počasí, často maximálně den dopředu. "Ne vždy tato prostá komunikace mezi lidmi funguje. A řekněte sami, kdy jste naposledy viděli nějaký traktor, aby sekal trávu od středu louky, nebo aby jezdil postupně po řádcích jedné strany pole k druhé?," napsal spolek na svém webu.

Vyjádření MZe

Podle ministerstva je základem pro ochranu srnčat oznámení plánované seče předem a koordinace vyhledávání mláďat v terénu. "Území ČR je rozděleno do téměř 6000 honiteb, do kterých spadají i pole a louky. Není proto v kapacitních možnostech orgánů státní správy myslivosti všechny v době senoseče osobně a opakovaně procházet," uvedl Patrik Mlynář, vrchní ředitel Sekce lesního hospodářství MZe.

Srnčata jsou obzvlášť zranitelná v květnu a červnu, protože zemědělci vjíždějí do porostů vojtěšek nebo trav naposledy v září a pak až v květnu následujícího roku. V mezičase nastává období klidu, kdy má zvěř tendence plochy obydlovat. Při přiblížení sekačky pak zůstávají nehybná ukrytá v trávě, což je jejich přirozená obranná reakce.

Spolupráce zemědělců a myslivců

Agrární komora ČR uvedla, že zemědělci spolupracují s myslivci i veřejností prostřednictvím různých spolků a procházejí porosty, zda se v nich zvířata neschovávají. "Využívají také moderní technologie, jako jsou plašiče nebo různá signalizační zařízení, stále častěji používají také drony. Současně je třeba říct, že je to i o individuálním přístupu každého,” uvedla mluvčí komory Barbora Pánková.

Ministerstvo pomáhá s ochranou mláďat také prostřednictvím dotací, zemědělci a myslivci si mohou z dotací pořídit detektory pohybu, termovize, drony či akustické plašiče.*