Za posledních sto let ubyla více než třetina zemědělské půdy v Česku. Je méně polí s bramborami a cukrovou řepou, naopak je více pšenice nebo řepky, uvedl dnes v tiskové zprávě Český statistický úřad (ČSÚ). Zatímco v roce 1918 hospodařily zemědělské podniky na 5,1 milionech hektarů, loni šlo o 3,5 milionu hektarů.
"Zemědělci stále vysévají převážně obilniny. Dnes na polích dominuje pšenice. Před sto lety ale převládalo žito a v hojnější míře se pěstoval také oves. Navzdory tomu, že se osevní plocha obilnin v průběhu času snížila o třetinu, sklizeň několikanásobně vzrostla - z 2,3 milionu tun v roce 1920 na loňských 7,5 milionu tun. Nejvýrazněji se zvýšila sklizeň pšenice, kukuřice a ječmene," uvedl úřad. Proti dobám první republiky se o 98,5 procenta zvětšila osevní plocha řepky.
Za poslední století ubyly počty skotu, koní a koz, ale také pracovníků v zemědělství. V roce 1948 pracovalo v zemědělství 1,3 milionu lidí, většina z toho žen. Předloni jich byla desetina, ženy tvořily třetinu z nich. Ženy se dostaly podle publikace ČSU do menšiny v roce 1971, kdy v zemědělství pracovalo 684 tisíc lidí. Skoro sto tisíc lidí v zemědělství ubylo mezi lety 1991 a 1992 a znovu o rok později.
Zatímco zemědělsky obhospodařované půdy ubývá, dřeva v lesích přibývá. Jak již dříve uvedl ředitel Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHUL) v Brandýse nad Labem Jaromír Vašíček, v současnosti je zalesněno 34 procent plochy republiky, přičemž od roku 1990 kromě let 2006 a 2007 po likvidaci škod po orkánu Kyril byl vždy vyšší přírůstek lesa než těžba. Proti období první republiky vzrostla hmota stromů na dvojnásobek.*
