Navzdory poklesu cen tuzemským zemědělcům i zpracovatelům obilí vzrostly zásoby. V reakci na poslední odhad sklizně Českého statistického úřadu (ČSÚ) to sdělila Alena Bečková ze Zemědělského svazu ČR. Svaz již před letošní sklizní přitom upozorňoval na to, že kvůli dovozu obilí z Ukrajiny do EU čeští zemědělci přicházejí o odbyt své produkce na vývoz. Podle Ministerstva zemědělství se ale většina ukrajinské pšenice vyváží přes Rumunsko. Podle ČSÚ se letos sklidilo 7,93 milionu tun základních obilovin a kukuřice na zrno. Sklizeň obilovin proti loňskému nadprůměrnému roku je sice o 3,4 procenta nižší, přesto je druhá nejvyšší za posledních pět let.
"Nadále trvá nezájem obchodníků o kvalitní obilí. I přes nízké realizační ceny se zvýšily zásoby především pšenice, ale i dalších obilovin u zemědělců i zpracovatelů," uvedla Bečková. Podle posledních dat Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) cena potravinářské pšenice v srpnu klesla na 5049 korun za tunu a dostala se na průměrnou cenu roku 2021, která byla 5023 Kč za tunu. Proti loňskému srpnu tak zemědělci tunu potravinářské pšenice prodávali za cenu o téměř 22 procent nižší.
Část domácí produkce obilí se přitom tradičně vyváží. Svaz však již dříve upozorňoval na to, že trh ovlivňuje dovoz levnější produkce obilí z Ukrajiny. Podle Ministerstva zemědělství se ale většina zemědělské produkce z Ukrajiny vyváží takzvanou dunajskou cestou přes Rumunsko. "Postupně se zvyšuje počet plavidel, které s obilím plují přes Černé moře. Evropská komise a ministři zemědělství zemí EU se tento týden shodli, že prioritou stále zůstává zvýšení kapacity tras solidarity až na 4,7 milionu tun měsíčně. V září se tak vyvezlo 3,8 milionu tun," reagovala zástupkyně tiskového mluvčího ministerstva Tereza Kubálková.
Podle Ministerstva zemědělství také pokračují práce takzvané Koordinační platformy mezi komisí, Ukrajinou, sousedními zeměmi EU a Moldavskem. "Ukrajina již také částečně spustila systém licencí, který by měl zabránit přetížení logistiky a skladovacích kapacit v příhraničních oblastech," uvedla mluvčí. Jednání ministrů EU se tento týden zúčastnil i ukrajinský ministr zemědělské politiky a potravin Mykola Solskyj, který je informoval o tom, že se dvěma členskými státy se dosáhlo dohody, dodala Kubálková.
Podle ČSÚ letos také meziročně klesla sklizeň brambor o téměř 19 procent na 553 000 tun. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal řekl, že propad úrody brambor o téměř pětinu odpovídá odhadům komory. "Současně je třeba říct, že se letos snížila i plocha osázená bramborami oproti loňsku, a to o tři procenta na 20 947 hektarů. Za horší výnosy brambor může především sucho, které zpomalilo růst hlíz a následné intenzivní deště koncem letních měsíců nestačily k tomu, aby brambory dosáhly optimálních rozměrů," doplnil. Poznamenal, že s podobnými problémy se potýkali i pěstitelé nejen v Německu, odkud se do ČR dováží, ale i v dalších zemích. Tuzemští pěstitelé podle Doležala dostávají cenu kolem sedmi korun za kilogram, což je méně než právě v Německu a jiných zemích. Ekonom společnosti BHS Štěpán Křeček k tomu uvedl, že v září cena brambor vzrostla o 63 procent. Křeček zároveň poukázal na to, že letošní osevní plocha je nejmenší v historii sledování statistik. "Výrazné zlevnění však nemůžeme očekávat, protože letošní úroda brambor ve výši 533 tisíc tun je velmi slabá. Navíc klesá zájem o pěstování brambor," sdělil.*
