07.09.2012 | 08:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Podmínkou úspěchu je kvalitní mlezivo

Telata se rodí zcela bez protilátek, protože u přežvýkavců během doby březosti nedochází, nebo jen velmi málo, k „přestupu“ imunoglobulinů z matky na plod. S porodem přichází tele do prostředí, ve kterém na něj čeká velký počet původců onemocnění – bakterie, viry, paraziti. Dostatečná ochrana proti zárodkům se vybuduje jen tehdy, pokud tele přijme co nejdříve po porodu mlezivo, které zajišťuje specifickou obranyschopnost.

Pro novorozené tele je příjem mleziva velmi důležitý.
Především je mlezivo bohaté na specifické ochranné látky, tzv. imunoglobuliny, za druhé je pro tele vůbec prvním zdrojem živin. Kvalita mleziva rozhoduje o rychlosti a bezproblémovém vývoji telete v přežvýkavce.
Mlezivo obsahuje také růstové faktory a hormony, které jsou zapotřebí mj. pro vývoj předžaludků. Kromě včasného příjmu mleziva teletem a jeho dostatečného množství má pro další vývoj telete rozhodující význam především kvalita mleziva.
Jak dokládají výzkumy, během prvních šesti měsíců umírá více než třetina všech zvířat, která žádné mlezivo nepřijala, zatímco ztráty telat, která mlezivo přijala, činily pouze 7 %.
Obsah imunoglobulinů v kolostru stáda velmi silně kolísá a je závislý na mnoha faktorech:
Na kvalitu kolostra mají vliv:
 Genetika
 Věk zvířat/pořadí laktace
 Chov
 Délka doby stání na sucho
 Doba od zaprahnutí do porodu
 Výživa
 Zdravotní stav matky
 Imunitní stav matky

Vliv různých faktorů
 
Velký vliv na obsah imunoglobulinů v mlezivu má genetika zvířat – např. plemena vyšlechtěná na vysokou mléčnost jako holštýn mají nižší obsah protilátek v mlezivu než extenzivně chovaná plemena. To je dáno negativní korelací při šlechtění na vysokou mléčnou užitkovost. Existují rozdíly i mezi jednotlivými mléčnými plemeny. Například jersey má v mlezivu dvakrát více protilátek než holštýn. V mnoha dalších pokusech bylo zjištěno, že mlezivo kříženců plemen obsahuje významně více protilátek než mlezivo plemen čistých.
Obsah imunoglobulinů rozhodujícím způsobem ovlivňuje také stáří zvířete, popř. pořadí laktace. Jalovice zpravidla vykazují nižší obsah protilátek v mlezivu než starší zvířata. Také spektrum specifických ochranných látek u prvotelek není tak široké v porovnání se staršími dojnicemi, protože mlezivo obsahuje protilátky proti původcům onemocnění, se kterými se mateřský jedinec již setkal. Zvířata, která jsou pětiletá nebo starší, měla daleko více času přijít do kontaktu s různými původci onemocnění a vytvořit si proti nim imunoglobuliny než prvotelky.
Při zkoumání spektra protilátek se musí sledovat také to, jak dlouho jsou zvířata ve stádě, protože každý podnik má vlastní specifické spektrum kmenů. Proto zvíře, které před porodem pobývalo v podniku jen krátkou dobu (např. nákup vysokobřezích jalovic), si nevytvořilo žádné protilátky proti zárodkům nacházejícím se v podniku, protože k tvorbě imunoglobulinů a přechodu z krve do mleziva je zapotřebí minimálně tří týdnů.

Obsah protilátek
 
Přestože chovatel může spojovat menší obsah protilátek v mlezivu především s genetikou a stářím zvířat, mohou mít svůj význam také podmínky chovu, management a výživa.
Bylo rovněž zjištěno, že u zvířat, která se odchovávala v termoneutrálním prostředí (asi 18 °C), bylo mlezivo kvalitnější (vyšší obsah protilátek, vyšší obsah bílkovin, tuku a laktózy, vyšší obsah energie) než u zvířat, která byla ustájena při vysoké okolní teplotě. Množství mleziva přitom nebylo ovlivněno.
Dalším aspektem, který ovlivňuje obsah protilátek v mlezivu, je doba stání na sucho.
Především v USA se diskutuje, zda fáze stání na sucho při nynější průměrné době využití asi 2,6 laktace je vůbec smysluplná. Výrazné zkrácení fáze stání na sucho však má dramatický vliv na zásobení telete imunoglobuliny z mleziva. Přestože nebyl pozorován velký rozdíl v obsahu protilátek mezi délkou doby stání na sucho 60, resp. 30 dní, mělo zkrácení fáze stání na sucho na 1 až 10 dní za následek redukci obsahu protilátek o 40 %.
Stejný efekt je ostatně pozorován také tehdy, když je vemeno před otelením dojeno nebo vysáváno „cizím“ teletem. Z vemena jsou přitom spotřebovávány důležité látky z obohaceného mleziva s vysokým obsahem imuno­globulinů a vlastní tele dostane jen mlezivo nižší kvality. Období dojení do porodu je proto další důležitý aspekt ve vztahu k obsahu imunoglobulinů v mlezivu.

Vitamíny a protilátky
 
Mnohem větší vliv má v této souvislosti odpovídající zásobení vitamíny a stopovými prvky, které odpovídá potřebám zvířete. Důležitou roli při tvorbě imunoglobulinů hraje např. selen. To má za následek, že obsah protilátek v mlezivu zvířat, která jsou chována v oblastech s nedostatkem selenu bez doplnění dávky, je výrazně nižší než u zvířat s doplňovaným selenem. Totéž platí pro obsah protilátek v krvi zvířat. Podobný význam má také vitamín E.
Kromě toho, že se selen podílí na tvorbě protilátek, má tento stopový prvek význam i v tom, že při lepším zásobení matky ovlivňuje zvýšenou absorpci imunoglobulinů ve střevě telete. Jaký přesný mechanismus zde působí, není doposud vysvětleno.
Odpovídající výživa a optimální chov zvířat může mít pozitivní vliv na obsah protilátek v mlezivu, pokud je matka vůbec schopna protilátky tvořit – pokud je tedy funkční imunitní systém. Onemocnění matky (především poruchy metabolismu) mají zpravidla za následek snížení obsahu protilátek v mlezivu. Při mastitidách může být obsah protilátek vždy podle poruchy bariéry krev – vemeno snížen, nezměněn nebo zvýšen. Při podezření na mastitidu by se telata zásadně neměla krmit mlezivem. Naopak mlezivo obsahující krev není automaticky kvalitativně znehodnoceno a může být za jistých okolností zkrmeno.
Imunitní stav mateřského zvířete je ovlivněn výživou (eventuálně snížen podzásobením) a specifickými očkovacími opatřeními. Například se očkují suchostojné dojnice proti neonatálním průjmům u telat (očkování matky).
Při výživě odpovídající potřebám přežvýkavců, optimálním odchovu po otelení příslušné dojnice a při provádění pravidelných zdravotních kontrol a opatření profylaxe je šance získat dobré mlezivo o vysoké kvalitě s dostatečným obsahem imunoglobulinů. Předpokladem optimálního zásobení je získání mleziva co možná nejdříve po otelení, včasná výživa novorozených telat, a to v dostatečném množství, a ponechání telete na dostatečně dlouhé mlezivové fázi (5–10 dní).

 

Klíčové informace

 Prvním napitím po otelení je teleti dodáno nejdůležitější mlezivo s nejvyšším obsahem živin a vysokým obsahem imunoglobulinů.
 Obsah protilátek v kolostru se s počtem dojení významně snižuje a již druhé napití má v porovnání s prvním o 50 % nižší obsah protilátek. Důvodem je to, že v kolostru obsažené protilátky se tvoří před otelením a jsou hromaděny ve vemeni.
 Ačkoliv imunoglobuliny jsou převážně proteiny, krmná dávka s vysokým obsahem proteinů v době stání na sucho obsah imunoglobulinů v mlezivu neovlivní.
 Mnohokrát se rovněž ukázalo, že krmná dávka chudá na proteiny neměla žádný vliv na obsah protilátek v mlezivu. Také přezásobení a podzásobení energií mělo na obsah protilátek v mlezivu minimální dopad
.

Dr. Kirsten Stemmeová
Klinik für Klauentiere
Freie Universität Berlin

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down