22.01.2008 | 09:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Podnikatelé se potýkají s fondy

Rozbíhá se další období, v němž můžeme čerpat peníze z bruselských fondů. Jsou tyto fondy a na ně navazující české operační programy opravdu pro podnikatele? Mohou na ně všichni bez problémů dosáhnout? Dokázali se tvůrci jejich programů poučit ze zkušeností z předcházejícího období a z připomínek podnikatelů?

Hledání odpovědí na zmíněné otázky bylo mimo jiné námětem semináře, který pod názvem Jsou fondy a programy Evropské unie pro podnikatele? pořádala v posledním měsíci loňského roku v Praze Cebre – Česká podnikatelská reprezentace v Evropské unii. K operačním programům (OP), které běžely mezi roky 2004 až 2006 měli podnikatelé řadu připomínek, které vycházely z jejich zkušeností z vypracování, podávání, administrace a realizace projektů. Podle Jiřího Kohoutka z Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů podnikatelé zejména vytýkali:
• administrativně náročný systém,
• pomalou administrativní proceduru,
• velmi dlouhé odezvy při dotazech na řídící agentury,
• nejasné nebo nedostatečné informace,
• kontinuální změny metodik,
• poskytnutí finančních prostředků dlouho po skončení realizace projektu nebo jeho etapy,
• netransparentní hodnocení projektů,
• nejsou hodnoceny synergické efekty mezi projekty.
Skutečnost, že peníze dostane podnikatel až po realizaci projektu, vyřazuje podle Kohoutka zejména malé firmy bez vlastního kapitálu. Aby mohly dostat podporu z daného operačního programu, musí nejdříve vše od vypracování projektu až do jeho uskutečnění financovat z vlastních prostředků nebo z bankovních úvěrů. Většinou však nemají k dispozici volný kapitál. Vzít úvěr se bojí, protože nemají jistotu, že jejich projekt uspěje.
Žádali mimo jiné také zvýhodnění pro potravináře
Podnikatelé podle Kohoutka předpokládali, že se tvůrci programů poučí z chyb uplynulého období a vezmou v úvahu i připomínky těch, kteří žádali o podporu z předchozích programů. Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS) a Hospodářská komora ČR (HK) vypracovaly a předaly na odpovědná místa již v září 2005 společné stanovisko, v němž zejména žádali:
• otevřít více prostor i pro ostatní, nejen malé a střední firmy,
• výrazně zjednodušit celou strukturu operačních programů,
• nové jednotné metodiky pro platební jednotky, včetně metodiky kontrol,
• zvážit vhodný dohled nad jednotlivými programy v procesu jejich realizace,
• dosáhnout průběžného financování projektů, tedy alespoň po etapách nebo zálohového předfinancování, v žádném případě ne dodatečné financování,
• sloučit OP Podnikání a inovace s OP Výzkum a vývoj pro inovace do jednoho OP v gesci ministerstva průmyslu a obchodu tak, aby nedocházelo k překryvům,
• do prioritní osy Konkurenceschopný podnikatelský sektor doplnit podprogramy na podporu restrukturalizace a transformace citlivých odvětví (potravinářského a textilního průmyslu), která byla v nedávné minulosti vystavena mimořádně silným změnám či dopadům,
• zajistit, aby bylo možné finanční zdroje přesouvat z programů, kde nebyly vyčerpané, do těch, kde se naopak nedostávají na financování projektů.
Podnikatelé upozorňovali na to, že velké firmy nemají přístup k bruselským fondům. Naproti tomu malé subjekty zase mají problémy s financováním. Požadovali také, aby se CzechInvest stal implementační agenturou pro všechny OP, které mohou podnikatelé využívat. Pro zvýšení konkurenceschopnosti by také podle nich bylo třeba, aby se do OP Podnikání a inovace přesunulo více prostředků. Kohoutek také poukázal na to, že se OP schvalovaly ještě koncem uplynulého roku, přitom peníze se měly začít čerpat již od jeho počátku. Nelíbí se mu, že Česká republika má 24 různých OP, což kritizuje i Brusel. Nejasný je také stále osud OP Výzkum a vývoj pro inovace, který spadá do gesce ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Do přípravy programů bohužel nepříznivě zasáhly volby 2006 a také dlouhé nejasné povolební období, po němž přišly dvě vládní garnitury. Takže i v dalším období se budou podnikatelé podle Kohoutka potýkat se složitým systémem 24 OP, znovu budou muset počítat se zpětným financováním a čelit netransparentnímu systému a nesjednocenému hodnocení projektů.
Do tvorby programů zasáhly i změny vlád
S tím, že se zkušenosti z předchozího období při tvorbě nových OP nevyužily plně souhlasil i Martin Tlapa, náměstek ministra průmyslu a obchodu. „Nebyla politická vůle a konstelace před a po volbách k tomu, aby se počet programů snížil,“ konstatoval s tím, po nástupu současné vlády bylo nutné velmi rychle dojednat národní strategický referenční rámec, bez nějž by transfer peněz ze strukturálních fondů Evropské unie nebyl vůbec možný. To, že máme dva programy zaměřené na inovace, se podle Tlapy nelíbilo ani Bruselu. Požadoval jejich větší propojení. Proto také ti, kdo budou předkládat žádosti do OP spravovaného MŠMT, budou muset mít podnikatele, který výsledky jejich projektu využije, a doložit to uzavřenou dohodou. Tlapa souhlasil i s tím, že po dokončení projektu musí podnikatelé na vyplacení peněz čekat poměrně dlouhou dobu. Důvodem je podle něj nedostatek lidí na tuto práci. Proto bude v případě potřeby ministerstvo zadávat určité úkony externím pracovníkům.
Administraci pomůže  ulehčit také internet Podle Michala Koryčánka, náměstka generální ředitelky CzechInvestu, neomezuje OP Výzkum a vývoj pro inovace velikost firem, které se jej mohou účastnit. Do OP Podnikání a inovace však mohou podávat projekty jen subjekty zaměstnávající nejvýše 1200 lidí. Jak vysvětlil, EU má zájem hlavně na podpoře zpracovatelů a malých a středních firem. Projekty však mohou CzechInvestu předkládat i univerzity, vzdělávací instituce, výzkumné ústavy, územní samosprávné celky a jejich svazky. Současné OP, jak Koryčánek ujistil, mají na rozdíl od předchozích sníženou administrativní náročnost. To spolu se zkrácením lhůt umožňuje využití internetu. Jde zejména o elektronické předkládání žádostí i výměnu informací mezi žadatelem a agenturou. Jak vysvětlil, žadatel dostane přidělené heslo, které mu spolu s elektronickým podpisem umožní přístup do systému, kde může sledovat průběh administrace svého projektu. Koryčánek prohlásil, že nebude zapotřebí tolik příloh a slíbil také zkrácení lhůt pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace. Jak vysvětlil, CzechInvest bude administrovat kromě OP Podnikání a inovace, který je v gesci ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), také OP Výzkum a vývoj pro inovace (v gesci MŠMZ) a OP Lidské zdroje, který spadá pod ministerstvo průmyslu i ministerstvo práce a sociálních věcí.
Podnikání a inovace
OP Podnikání a inovace mohou využít potravináři, jejichž výrobky nejsou uvedeny v příloze ke smlouvě o společné zemědělské politice (jejich produkce nenavazuje bezprostředně na zemědělskou prvovýrobu). Ti totiž nemohou dostat podporu z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. OP Podnikání a inovace má šest prioritních os a celkem 12 podprogramů. Jejich přehled uvádí připojená tabulka. Bližší informace je možné nalézt na internetové stránce www.czechinvest.org. Podprogramy Start, Progres a Záruka má na starosti Českomoravská záruční a rozvojová banka (www.cmzrb.cz). Jde o bankovní nástroje podpory, tedy o poskytování výhodných úvěrů nebo záruk na úvěry u komerčních bank.
Nepublikovat polotovary, ale dotáhnout do patentu
Inovace je slovo, které se u nás skloňovalo ve všech pádech již dávno před rokem 1989. Na inovacích staví svou konkurenceschopnost i Evropská unie, která ví, že v tomto směru rozhodně netřímá světovou palmu vítězství. Dopředu před ni se rychle derou i rozvíjející se státy, které se na etiku příliš neohlížejí. Je zapotřebí každý výzkum dovézt až do patentu, průmyslového vzoru apod. a nepublikovat předčasně v odborném tisku polotovary, varuje tajemník Hospodářské komory ČR Vladimír Šiška. Vědci jsou však právě hodnoceni podle toho, kolik článků publikují, a to v časopisech s impakt faktorem. (Například v agrární oblasti vychází většina těchto časopisů v angličtině a jen ve velmi omezeném počtu výtisků. Směřují hlavně za hranice. Pozn. redakce.) V zahraničí, zejména v Indii či Číně pasou právě po článcích, které dokážou mladé výzkumníky naorientovat správným směrem. Pak není divu, že na kontě těchto zemí patenty přibývají, zatímco našim výzkumníkům roste hlavně řada čárek za publikace. Šiška to názorně ilustroval na nepoměru počtu odborných článků publikovaných našimi výzkumnými pracovníky ve sbornících, knihách a časopisech v letech 2002 až 2006 a na množství v tomto období přijatých patentů. Proti 238 438 různých odborných publikací článků i knih stojí jen 1382 prototypů či uplatněných metodik nebo autorizovaných software, 583 patentů a 1666 realizovaných poloprovozů, ověřených technologií, odrůd či plemen. Realizaci nových nápadů v praxi často brání malá ochota podnikatelské sféry a také to, že u nás chybí rizikový kapitál.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down