Menu
e-shop
Nevypočitatelné počasí a podobně nevypočitatelný pohyb cen zemědělských komodit či vývoj na finančních trzích do značné míry určují i situaci zemědělských podniků v České republice. Dalším zásadním aspektem, který ovlivní zejména oblast dotační politiky, pak budou výsledky jednání vlády o státním rozpočtu na rok 2012. Na to jak si v tomto obtížném prostředí zatím vedou naši zemědělci jsme se zeptali předsedy Zemědělského svazu ČR Miroslava Jirovského.
Jak hodnotíte průběh letošních žní a vývoj cen zemědělských komodit? Postup žní letos omezuje velmi nepříznivé počasí. Obdobně jako loni je u nás vzhledem k četným dešťům problém s kvalitou potravinářského obilí i řepky. Část potravinářského obilí tak bude muset být prodána za cenu krmného obilí. V EU se očekává u celkového množství obilovin včetně kukuřice podle červnových odhadů zhruba stejná sklizeň jako loni. U nás by celkové množství obilovin včetně kukuřice podle COCERAL (Evropský výbor pro trh s obilím a olejninami) mělo být asi o tři procenta vyšší než vloni. Odhad sklizně základních obilovin k 15. 7., který ČSÚ dělá bez kukuřice, je pak proti loňské skutečnosti o 6,4 procenta vyšší.
Od začátku roku 2004 po vstupu do EU u nás v cenovém vývoji agrárních komodit byly velké výkyvy, od hlubokého poklesu do vysoký nárůst. Ceny řady komodit, a to i těch rozhodujících, se dlouho držely na stejné úrovni, jako v 1. polovině 90. let. Na podzim minulého roku a v prvním pololetí roku letošního nastal obrat. Nyní krátce před sklizní došlo ke snížení cen a čeká se na výsledek žní. Dvacetiprocentní zvýšení cen zemědělských výrobců v letošním 1. pololetí oproti roku 2004 je způsobeno výhradně nárůstem cen rostlinných výrobků o 37 procent, zatímco ceny živočišných výrobků jsou za zmíněné období o procento nižší. Nejkritičtější situace zůstává dlouhodobě u prasat.
Realita je taková, že výkyvy počasí mají a budou mít na kvalitu i objem sklizní stále větší vliv. Současné obchodování s obilím a řepkou na komoditních burzách je ovlivněno řadou dalších faktorů, např. zvyšující se váhou cenových spekulací, situací na finančních trzích atd. Ceny komodit na hlavních burzách jsou považovány za světové ceny a jsou určitým vodítkem pro cenovou politiku i u nás. Světové ceny s výjimkou sladovnického ječmene nyní mírně poklesly. Na největší evropské komoditní burze NYSE Euronext se na počátku srpna obchodovala potravinářská pšenice za 4700 Kč/t, sladovnický ječmen za 6400 Kč/t, krmná pšenice za 4400 Kč/t, kukuřice za 4900 Kč/t a řepka byla za 9800 Kč/t.
V hodnoceném období zejména v průběhu roku 2011 se nám částečně podařilo sblížit naše farmářské ceny s Německem, Rakouskem. Meziroční růst cen rostlinných výrobků tedy není nijak přehnaný, přiblížili jsme se jím cenám v zahraničí obvyklým. Je to změna, vždyť ještě před pár měsíci byly naše ceny obilí na průměrně jen na 80 procentech světových cen.
Zlepšila se dnes ekonomická situace našich zemědělských podniků? Do roku 2011 jsme vstoupili s lepšími předpoklady pro hospodářský výsledek než loni, především pro vyšší zpeněžení, a bude záležet na zvládnutí cen vstupů, vývoji nového výkyvu cen na světovém trhu a na tom, aby dosažené dotace jdoucí do příjmů podniků za rok 2011 neklesly výrazně pod úroveň minulého roku. Cenové nůžky se doposud nepřestávají rozevírat.
Taky si povšimněme vývoje ceny elektrické energie, která je u nás jedna z nejvyšších v EU a také cena nafty je u nás za letošní 1. pololetí historicky rekordní. Udržet ekonomiku podniků v takových podmínkách vyžaduje aktivní přístupy vedení v každém podniku.
Zatímco v cenách placených zemědělským výrobcům se podařilo dosáhnout určitého pozitivního obratu, jiné věci se nepodařily. Jde o rozměr našeho zemědělství a o záporné saldo agrárního zahraničního obchodu. Vždy jsme podrobovali kritice to, že vyrábíme a obchodujeme méně a méně. Na trhu naši produkci nahrazují zemědělci ze sousedních zemí především díky síle zpracovatelů a obchodních řetězců. Za roky 1994 až 1996 činilo průměrné záporné saldo agrárního zahraničního obchodu mínus 15 mld. Kč, za roky 2007 až 2009 to bylo mínus 29 mld. Kč a loni už schodek činil mínus 34 mld. Kč. Letošní pololetní výsledky naznačují další zhoršování a na konci roku 2011 lze očekávat deficit kolem mínus 35 mld. Kč. Hlavně jde o expanzi dovozů převážně zpracované produkce živočišné výroby, a tím výrobků s vyšší přidanou hodnotou
Předpokládáme, že letošní rok v hospodářském výsledku bude nakonec lepší než loni, ale zatím nedochází k založení růstu produkce a vývozu, který by byl žádoucí ke stabilizaci jak zemědělství, tak potravinářského průmyslu. Stoupá především vývoz surovin. Výjimkou letos bude řepka, jejíž produkci bude možno již zpracovat u nás. Vzhledem k současnému vývoji však nelze předvídat dlouhodobější cíle pro budoucnost.
Co tedy mohou zemědělci čekat v souvislosti s přípravou státního rozpočtu na příští rok reformou společné zemědělské politiky EU? Nejvyšší meziroční růst podpor jdoucích do příjmů podniků nastal v roce 2004 v souvislosti se vstupem do EU, téměř o 11 mld. Kč. To se projevilo i v nárůstu hospodářského výsledku v dalších letech. Podle schválených pravidel růst podpor pokračoval do roku 2008, kdy podpory a dotace jdoucí do příjmů zemědělských podniků podle našich analýz (bez zelené nafty a dalších daňových úlev) stagnují na úrovni 28 až 29,5 mld. Kč za rok. S největší pravděpodobností tomu tak ale nebude za letošek, kdy očekáváme asi 27 mld. Kč. Významný vliv na výši dotací měl i kurz koruny vůči euru, kdy koruna posílila od vstupu do EU o 22 procent. V mezinárodním srovnání patříme ale v rámci unie k zemím, kde jsou poskytovány nižší dotace, a na úroveň takového Německa se nedostaneme ani v roce 2013. Za rok 2009 jsme byli v rámci EU-27 v evropských dotacích do zemědělství na 19. místě. V roce 2013 podle schválených dohod dosáhneme na přímé platby na hektar ve výši průměru EU-27, ale méně než v Německu nebo Rakousku.
Náš svaz se v současné době velmi aktivně zapojil do jednání o nové reformě SZP po roce 2013. Obhajuje rovný přístup pro původní i později přistoupivší země všude, a to i v národních platbách, abychom konečně vyloučili soutěž mezi státními rozpočty v dotování zemědělství. Cílem je odstranit různé skryté formy zvýhodňování – mj. uplatňovat stejné podpory na sociální a zdravotní pojištění. Pokud někde část platby hradí stát, zahrnout ji do národních dotací. Naši zemědělci musejí přímé platby, podpory a dotace používat především na plnění náročných agroenvironmentálních požadavků evropské legislativy, včetně welfare hospodářských zvířat, cross-compliance a naplnění dalších zákonných požadavků, na zvyšující se ceny vstupů, které často rostly ze všech cenových okruhů nejrychleji, a na zvýšené nájmy z půdy. Dosud schází dostatečné zdroje na zlepšení pracovních podmínek zemědělců a zmírnění mzdové disparity. Po vstupu ČR do EU pro naše zemědělce nabyla na obrovském významu právě tato společná politika a poskytování podpor a dotací z evropských zdrojů. Stále jim ale chybějí rovné podmínky. Nižší podpory z EU a náklady na privatizaci a transformaci zemědělských podniků způsobily podkapitalizování podniků tak, že v současnosti mají jen jednu třetinu hodnoty aktiv na hektar zemědělské půdy a dvojnásobné zadlužení vlastních aktiv než je průměr EU-27. Jde o to, abychom pro nás v přípravě reformy SZP obhájili maximum možného a aby se podnikatelské podmínky pro původní a později přistoupivší členy unie co nejdříve vyrovnaly. U nás pak potřebujeme zvýšit produkční rozměr zemědělství, potřebujeme účelnější využití našich pracovních a přírodních zdrojů, konkurenceschopnou agrární produkci, podpořenou v první řadě odpovídající cenovou úhradou – pro plnění funkcí sociálních a environmentálních ve venkovském prostoru, kde je nutno udržet osídlení, mladé kvalifikované lidi a řešit značný pokles zaměstnanosti.
