Systém podpor hospodaření v lesích prošel v průběhu posledních deseti let několika zásadními změnami. K nejdůležitějším patří poskytování příspěvků do lesního hospodářství krajskými úřady či vývoj systému podpor lesního hospodaření související se vstupem České republiky do Evropské unie. Při napjatých rozpočtech se mnoha krajům nedostávají peníze na financování některých pro lesní hospodářství významných dotačních titulů.
Přijetím novely zákona o rozpočtovém určení daní v roce 2005 došlo k přesunutí části finančních příspěvků z ministerstva zemědělství (MZe) na jednotlivé kraje.
V průběhu posledních pěti let se systém víceméně stabilizoval, a to tak, že si MZe ponechalo ve své gesci příspěvky na vytvoření digitální formy dat lesních hospodářských plánů a tzv. příspěvky na ostatní hospodaření v lesích. Ty zahrnují především podporu zakládání a údržby semenných sadů a genových zdrojů lesních dřevin. Vzhledem k dikci zákona o myslivosti MZe dále poskytuje příspěvky na myslivecké hospodaření. Jednotlivé kraje poskytují od roku 2005 finanční příspěvky na hospodaření v lesích podle vlastních regionálních pravidel. Tato pravidla mnohdy kopírují strukturu původních pravidel, pokud ještě byla v gesci MZe. V současné době se ukazuje, že největším problémem popisované změny bylo to, že finanční prostředky, o které se krajské rozpočty zvýšily, nejsou účelově vázány na financování lesů. Napnuté rozpočty regionů se nyní negativně projevují na omezení některých významných dotačních titulů, jako je podpora pěstování lesů v imisních oblastech, podpora použití ekologických a k přírodě šetrných technologií atp.
Na vývoj systému podpor hospodaření v lesích mělo vliv i přistoupení České republiky k Evropské unii v roce 2004. Možnosti podpory se tak rozšířily o zdroje strukturálních fondů EU. Pro lesní hospodářství se v letech 2004 až 2006 jednalo o Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EZOZF). V ČR financoval dva programy, a to operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství a Horizontální plán rozvoje venkova. V současném finančním období 2007 až 2013 se jedná o zdroje Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Ten v ČR podporuje Program rozvoje venkova. Vzhledem ke kofinancování akcí realizovaných uvedenými programy klade poskytování také těchto podpor nároky na státní rozpočet, kapitolu ministerstva zemědělství.
Národní zdroje
Poskytování podpor pro lesní hospodářství (LH) je zakotveno v zákoně č. 289/1995 Sb., o lesích. Jeho § 46 stanoví, že stát podporuje hospodaření v lesích poskytováním služeb nebo finančních příspěvků. Dále určuje, že vláda každoročně připraví závazná pravidla poskytování finančních příspěvků, která jsou přílohou státního rozpočtu. V neposlední řadě udává zákon možnost podpory LH formou náhrad za v zákoně vyjmenované případy újmy či vynaložené náklady na povinnosti a činnosti prováděné ve veřejném zájmu. V platné legislativě jsou tímto zakotveny tři základní pilíře podpory lesního hospodářství, a to finanční příspěvky na hospodaření v lesích, služby vlastníkům lesů a mandatorní výdaje (finanční povinnosti vyplývající ze zákona o lesích).
Finanční příspěvky
Pravidla poskytování finančních příspěvků v roce 2010 jsou součástí přílohy č. 9 k zákonu č. 487/2009 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2010. Podle odstavce 2 těchto pravidel poskytuje ministerstvo zemědělství příspěvky na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření (dotační titul (DT) podle písmene G, na úhradu zvýšených nákladů spojených s vyhotovením digitální formy dat lesního hospodářského plánu pro účely státní správy lesů (DT podle písmene H), na ostatní hospodaření v lesích (DT podle písmene I) a na chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců (DT podle písmene K). První a posledně jmenovaný finanční příspěvek (DT G a DT K), které se týkají problematiky myslivosti, přiřazuje k systému lesnických podpor zákon o myslivosti. V rámci těchto předmětů příspěvků lze žádat o finanční podporu například na založení a údržbu zvěřních políček, zřizování napajedel pro zvěř, instalaci betonové nory, lapacích zařízení, hnízdních budek pro vodní ptáky aj. Dále se jedná o podporu jedinců ohrožených druhů zvěře (tetřev hlušec, tetřívek obecný, koroptev polní) nebo oborní chovy vzácných druhů zvěře (koza bezoárová, bílý jelen). Proti roku 2009 se dotační titul G rozšířil, s ohledem na rostoucí škody zvěří, o podtitul na odchytová zařízení na prasata divoká. Poskytnutím finančního příspěvku je podporován také chov a výcvik národních plemen psů (český teriér, český fousek) a odchov loveckého dravce (jestřáb lesní, sokol stěhovavý, raroh velký, orel skalní). Podacím místem je místně příslušný krajský úřad (podle lokalizace honitby), popřípadě místo trvalého pobytu majitele loveckého psa či loveckého dravce (podle odst. 11 pravidel). V roce 2009 byl poskytnut na tyto dva předměty příspěvek celkem 12 milionů korun.
Dotační titul podle písmene H je sazbovou dotací poskytovanou vlastníkovi lesa na vyhotovení digitální formy hospodářského plánu v souladu s platným informačním standardem lesního hospodářství (ISLH). Sazba je stanovena – stejně tak jako v roce 2009 – ve výši 300 Kč/ha lesa (výměra uvedena v průvodním listu k lesnímu hospodářskému plánu). Dotační titul podle písmene I zahrnuje příspěvek na práce související se zachováním a reprodukcí genových zdrojů lesních dřevin a na zakládání a provoz semenných sadů (matečnic, klonových archivů). Jedná se o příspěvek nákladový, tzn. že žadateli (vlastníkovi lesa) je propláceno 80 procent skutečně vynaložených přímých nákladů v souladu se schválenou kalkulací. Na příspěvky podle písmene H bylo v roce 2009 vyplaceno 73,1 milionu korun a na příspěvky podle písmene I pak 1,7 milionu korun. Celkem se v roce 2009 vyplatilo na finanční příspěvky pro lesní hospodářství ze státního rozpočtu, kapitoly MZe téměř 87 milionů korun. Oproti roku 2008 to znamená nárůst vyplacených prostředků o 16 milionů korun. Podacím místem pro žádosti o příspěvek podle písmene H a písmene I je místně příslušný krajský úřad, v jehož území leží pozemky, na které je finanční příspěvek požadován. Podle přílohy č. 9 lze čerpat finanční příspěvky i pro lesy v působnosti ministerstva obrany a ministerstva životního prostředí. To ovšem z rozpočtů těchto ministerstev.
Služby pro majitele lesů
Ministerstvo zemědělství rozhoduje o poskytnutí služeb, pokud přesahují obvod územní působnosti kraje (§ 49 zákona o lesích). Jedná se zejména o tyto služby: letecká hasičská služba (ochrana lesů před lesními požáry), letecké vápnění a hnojení v imisemi poškozených lesích (zejména Krušné hory, Jizerské hory, Šumava, Orlické hory), velkoplošné zásahy v ochraně lesa (letecká aplikace postřiků proti bekyni velkohlavé, píďalkám na dubu, klíněnce jírovcové atp.), rekognoskační lety pro zjišťování zdravotního stavu lesů (zejména zjišťování kůrovců). Dále se z těchto zdrojů financuje poradenská činnost (poradenská služba v oblasti lesní ochranné služby, lesního semenářství a školkařtví, reprodukčního materiálu lesních dřevin, obnovy a výchovy lesních porostů, zalesňování aj. – pro vlastníka lesa bezplatně), vzdělávací činnost (semináře pro vlastníky lesů a odborné lesní hospodáře), výzkum (odběry půdních vzorků a asimilačních orgánů pro průzkum stavu lesních půd a výživy lesních dřevin) atp. V roce 2009 šlo na služby vlastníkům lesů celkem 61 milionů korun. Výrazný pokles ve financování služeb proti roku 2008 (v roce 2008 se jednalo o 96,67 milionu Kč) byl způsoben především nerealizováním vápnění a také významné části letecké hasičské služby, a to především kvůli průtahům ve výběrových řízeních způsobených vznášením opakovaných námitek ze strany jejich účastníků.
Zákonné příspěvky
Vlastníkovi lesa náleží finanční kompenzace za omezení hospodaření v lese nebo za realizaci opatření ve veřejném zájmu podle jednotlivých ustanovení lesního zákona.
Jedná se o: § 11 – náhrada újmy vzniklé v důsledku omezení hospodaření v lese, § 21 – náhrada za poškozování lesa, § 24 – částečná úhrada zvýšených nákladů na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin, § 26 – náhrada nákladů na zpracování lesních hospodářských osnov, § 34 – náhrada za užívání pozemků k lesní dopravě, § 35 – náhrada nákladů na meliorace a hrazení lesních bystřin prováděné z rozhodnutí orgánu státní správy lesů ve veřejném zájmu a náhrada majetkové újmy vzniklé v důsledku omezeného výnosu nebo jiného užitku z dotčeného pozemku při přípravě, budování a údržbě zařízení meliorací a hrazení bystřin v lesích, § 36 – náhrada zvýšených nákladů za opatření uložená ve smyslu hospodaření v lesích ochranných a lesích zvláštního určení, § 37 – náklady na činnost odborného lesního hospodáře v lesích, pro které jsou zpracovány lesní hospodářské osnovy, § 39a – náhrada škody osobě, která poskytla pomoc lesní stráži. V posledních letech byly uplatňovány především náhrady podle § 24, § 26, § 35 a § 37. V roce 2009 byly v celkové výši 239,2 milionu korun (o rok dříve to bylo 248,78 mil. Kč).
Nabídky krajů
Jak již bylo uvedeno, část finančních prostředků poskytují jednotlivé kraje podle vlastních regionálních pravidel. Často se jedná o příspěvky na obnovu lesů poškozených imisemi, obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů, ekologické a k přírodě šetrné technologie, některé kraje podporují též sdružování vlastníků lesů malých výměr. Konkrétní znění pravidel může vlastník lesa zjistit na příslušném odboru krajského úřadu.
Zdroje Evropské unie
Česká republika prošla po vstupu do EU dvěma finančními obdobími, z nichž druhé, které začalo v roce 2007, právě probíhá.
Stále ještě dobíhají platby z Horizontálního plánu rozvoje venkova a multifunkční zemědělství (2004–2006). Do plánu již nelze vstupovat a dávat další žádosti. Jedná se o dotaci na péči o lesní porost (po dobu pěti let od jeho založení, počínaje rokem zalesnění), dotace ve formě náhrady za ukončení zemědělské výroby na zalesněném zemědělském pozemku (po dobu 20 let od založení, počínaje rokem zalesnění).
V současné době je hlavním zdrojem podpor z EU Program rozvoje venkova (2007–2013). Tvoří jej čtyři osy:
n I – Zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví,
n II – Zlepšování životního prostředí a krajiny,
n III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova,
n IV – Leader.
Pro odvětví lesního hospodářství jsou aktuální níže uvedená opatření/podopatření (značeno podle zařazení v PRV):
n I.1.2.1 Lesnická technika – zaměřeno na pořízení strojů pro budování a údržbu lesních cest, meliorací a hrazení bystřin, retenčních nádrží, zařízení sloužících pro obnovu a výchovu lesních porostů, prvotní zpracování dříví ekologickými technologiemi aj.
n I.1.2.2 Technické vybavení provozoven – zaměřeno na pořízení a modernizaci technologií pro zpracování a využití zůstatkové biomasy pro energetické a jiné účely, vybudování a modernizaci malokapacitních provozů.
n I.1.2.3 Lesnická infrastruktura – zahrnuje podporu výstavby, modernizace, rekonstrukce a celkových oprav lesních cest, zařízení upravujících vodní režim v lesích a ostatních infrastrukturních objektů sloužících lesnímu hospodářství.
Žadatelem na podporu z těchto podopatření je fyzická nebo právnická osoba, obec nebo jejich sdružení hospodařící v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdružení nebo jsou ve vlastnictví obcí nebo jejich sdružení. U podpory technického vybavení provozoven jsou příjemci podpory fyzické nebo právnické osoby podnikající v lesnictví nebo souvisejícím odvětví, které mají méně než deset zaměstnanců a jejichž roční obrat je nižší než dva miliony eur. Toto omezení se nevztahuje na pořízení investic spojených s vývojem nových technologií.
Každý žadatel předkládá projekt, který se hodnotí pomocí stanovených kritérií. Termíny pro příjem žádostí vyhlašuje ministr zemědělství formou tiskové informace zveřejněné na internetových stránkách MZe a SZIF (Státní zemědělský intervenční fond), v tisku nebo jiných médiích. V roce 2010 bude příjem žádostí na tato opatření v průběhu podzimu. Podpora se poskytuje podle nařízení komise č. 1998/2006 o použití článků č. 87 a 88 smlouvy na podporu de minimis ve výši: lesnická infrastruktura 100 procent způsobilých výdajů, ostatní do 50 procent způsobilých výdajů. Žádosti se podávají na regionálním pracovišti SZIF. Od spuštění těchto podopatření bylo k 31. 12. 2009 proplaceno celkem 392,771 milionu korun Kč.
n I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost – opatření podporuje vzdělávací projekty zaměřené na získávání a šíření informací k jednotlivým opatřením PRV a k cílům společné zemědělské politiky. Žadatelem je fyzická nebo právnická osoba, která má vzdělávání v předmětu činnosti, konečným příjemcem dotace je pak osoba hospodařící v lesích.
n I.3.4. Využívání poradenských služeb – finanční podpory vlastníkům nebo nájemcům lesa a podnikatelským subjektům v lesním hospodářství pro poradenství v okruzích platné legislativy. Žadatelem je fyzická nebo právnická osoba hospodařící v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdružení nebo jsou ve vlastnictví obcí nebo jejich sdružení. Podpora se poskytuje ve formě podílového financování ve výši 80 procent způsobilých výdajů. Opatření I.3.1 a I.3.4 se nově od roku 2010 poskytují v režimu de minimis.
n II.2.1.1 První zalesnění zemědělské půdy – zaměřeno na diverzifikaci výroby, snížení zornění. Prováděcím národním právním předpisem je nařízení vlády č. 239/2007 Sb. Dotaci lze poskytnout na první založení lesního porostu na zemědělské půdě, na péči o založený lesní porost po dobu pěti let od jeho založení počínaje rokem zalesnění a na náhradu za ukončení zemědělské činnosti na zalesněném zemědělském pozemku po dobu 15 let od založení lesního porostu (pouze u pozemků zemědělsky obhospodařovaných). Žadatelem je vlastník nebo nájemce zemědělské půdy, sdružení s právní subjektivitou vlastníků nebo nájemců zemědělské půdy. Výše dotace na zalesnění činí 1954 až 2961 eur na hektar zalesněné zemědělské půdy v závislosti na druhu dřeviny a oblasti, v níž se předmětné pozemky nacházejí (LFA). Dotace na péči o lesní porost činí 437 eur na hektar za rok, náhrada za ukončení zemědělské výroby dosahuje 294 eur, respektive 149 eur na hektar v závislosti na tom, zda byl, respektive nebyl žadatel v době zalesnění zemědělským podnikatelem. Termín podání žádosti na zalesnění je do 30. 11. v roce zalesnění, na péči a ukončení zemědělské činnosti do 15. 5. příslušného roku.
n II.2.2.1 Zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu v rámci opatření Natura 2000 v lesích – dotace se poskytuje na zachování podporovaného hospodářského souboru původního produkčního cyklu ve formě částečné kompenzace újmy vzniklé ze snížení hospodářského využití lesů v oblastech Natura 2000 po dobu 20 let. Do titulu zachování hospodářského souboru lze zařadit porostní skupinu, která nejméně z 50 procent leží v oblasti území Natura 2000 a má alespoň jednu etáž, která náleží do jednoho z podporovaných porostních typů hospodářského souboru a je ve věku alespoň začátku doby obnovy. Prováděcím národním právním předpisem je nařízení vlády č. 147/2008 Sb. Výše poskytované podpory je 60 eur na hektar vybrané porostní skupiny za kalendářní rok. Žadatelem je vlastník lesního pozemku nebo sdružení vlastníků lesních pozemků s právní subjektivitou.
n II.2.3.1 Zlepšování druhové skladby lesních porostů v rámci lesnicko-environmentálních opatření – dotace se poskytuje na zlepšování druhové skladby lesních porostů ve formě částečné kompenzace újmy vzniklé ze snížení hospodářského využití lesů. Prováděcím národním právním předpisem je nařízení vlády č. 53/2009 Sb. Výše poskytované podpory činí 20 až 97 eur za hektar a kalendářní rok v závislosti na podílu melioračních a zpevňujících dřevin a lokalizaci pozemků (v rámci oblastí Natura 2000 a zvláště chráněných území). Žadatelem jsou subjekty (fyzické a právnické osoby včetně obcí), hospodařící v lesích soukromých osob nebo jejich sdružení nebo obcí a jejich sdružení. Podacím místem podopatření II.2.1.1, II.2.2.1 a II.2.3.1 je místně příslušná agentura pro zemědělství a venkov (dříve zemědělská agentura).
n II.2.4.1 Obnova lesnického potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření – podopatření je zaměřeno na obnovu produkčního potenciálu lesa a všech jeho funkcí, snížení rozsahu škod způsobených přírodními kalamitami a požáry. Žadatelem je vlastník nebo nájemce pozemku určeného k plnění funkcí lesa, sdružení s právní subjektivitou vlastníků nebo nájemců pozemků určených k plnění funkcí lesa. Výše stanovené podpory je do sta procent způsobilých výdajů. Výdaji, které jsou způsobilé ke spolufinancování, jsou např. mimořádná opatření při kalamitách způsobených biotickými činiteli i abiotickými vlivy, odstraňování poškozených lesních porostů do 40 let věku, umělá obnova sadbou na kalamitních plochách, odstraňování škod způsobených povodněmi na drobných vodních tocích, preventivní ochranná opatření pro zmírnění škod způsobených kalamitami v lesích atp.
n II.2.4.2 Neproduktivní investice v lesích – podpora činnosti vedoucí ke zvyšování společenské hodnoty lesa, k usměrňování návštěvnosti lesa a zajištění bezpečnosti jeho návštěvníků. Jedná se např. o značení, výstavbu a rekonstrukci stezek pro turisty, stavby k zajištění bezpečnosti návštěvníků lesa (mostky, stupně atp.), zřizování odpočívadel, informačních tabulí atd. Žadatelem je vlastník nebo nájemce pozemku určeného k plnění funkcí lesa, sdružení s právní subjektivitou vlastníků nebo nájemců pozemků určených k plnění funkcí lesa. Výše stanovené podpory je do 100 procent způsobilých výdajů. K 31. 12. 2009 bylo vyplaceno za celé opatření II.2.4 celkem 66,009 milionu korun.
Kompletní informace týkající se podpor poskytovaných v rámci Programu rozvoje venkova ČR naleznete na webových stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu (www.szif.cz) nebo webových stránkách ministerstva zemědělství (www.mze.cz).
Další systémy podpor
Vedle zmíněných finančních podpor ze státního rozpočtu a evropských fondů existují další systémy podpor, mezi něž patří zejména programy Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF). Jedná se o úhradu části úroků z provozních úvěrů či poskytnutí částečného zajištění provozních úvěrů a nově zařazená podpora pojištění produkce lesních školek. Mezi další podporu, která má charakter úlevy z daní, patří možnost odpočtu části spotřební daně z minerálních olejů pro provozovatele lesních školek (v souladu s vyhláškou č. 48/2008 Sb.).
Koordinace podpor
Poskytování jakýchkoliv finančních podpor musí být po vstupu ČR do EU koordinováno s Evropskou komisí a musí být v souladu s právními předpisy Evropského společenství. Pro oblast lesního hospodářství se jedná zejména o Pokyny společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013 (2006/C319/01). Pravidla pro nově vznikající podpory se musí bedlivě utvářet s ohledem na nutnost vyloučení překryvu s jinými dotacemi obdobného charakteru nejen na národní, ale i regionální úrovni. Stávající finanční podpory lesního hospodářství se v uplynulých letech z tohoto pohledu posuzovaly a přehodnocovaly, přičemž u některých se musel upravit předmět příspěvků nebo bylo nutné je úplně vypustit, popřípadě přeřadit do jiných režimů poskytování podpor, jako je např. nařízení komise (ES) č. 1998/2006 o použití článků 87 a 88 smlouvy na podporu de minimis.
Klíčové informace
- Podstatnou podporu lesního hospodářství mají ve své gesci krajské úřady.
- V současné době mnohé z krajů pro nedostatek peněz v rozpočtu dotace do lesů omezily.
- Kromě peněz z krajů a z kapitoly ministerstva zemědělství mohou majitelé lesů využít i některá opatření Programu rozvoje venkova.
Ing. Jan Lojda
MZe ČR
