09.03.2012 | 08:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Podpora pomohla rozvoji pojištění

Nejsledovanější parametry zemědělského pojištění za rok 2010 vyšly pro pojišťovny příznivě. Pojistitelé podle čísel předepsaného pojistného vybraly více peněz než vydaly na pojistné plnění škod. Škodní průběh byl tedy příznivý. Z předběžných výsledků vyplývá, že ani rok 2011 nesáhl hlouběji do kapsy pojišťovnám. Z toho se může radovat i většina zemědělců, neboť jejich ztráty na plodinách nebyly tak výrazné jako v některých jiných letech.

Rovněž loňský rok patří spíše mezi ty lepší z hlediska intenzity škod. „Pokud jde o vzniklé škody, lze z průběhu počasí v loňském roce přes jarní mrazy, které poškodily zejména ovoce, a ze skutečnosti, že v chovech zvířat nebyly zaznamenány významné nákazy, usuzovat na relativně nízký škodní průběh,“ hodnotí kladně loňský rok Ing. Václav Vilhelm, CSc., z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, který provádí několik let analýzu trhu zemědělského pojištění v České republice. „Na základě předběžných informací a v souvislosti s růstem cen zemědělských výrobců v loňském roce lze předpokládat nárůst pojistného, dodal.

Pojistitelé přibývají
 
Zemědělské pojištění na českém pojistném trhu mnoho pojišťoven neposkytuje. Mají k tomu objektivní důvody. „Zemědělské pojištění, tedy pojištění plodin a hospodářských zvířat, je ohrožováno potenciálními vysokými výkyvy škodního průběhu a pojišťovny proto zpravidla musí využívat zajištění. Zemědělské pojištění nabízí proto pouze omezený počet pojišťoven a představuje tak spíše okrajový segment trhu neživotního pojištění. Přitom zejména velké zemědělské podniky představují pro pojišťovny významné klienty i z hlediska prodeje ostatních druhů pojištění – motorová vozidla, stroje, odpovědnost, budovy, životní pojištění pro zaměstnance a další,“ vysvětlil Ing. Vilhelm.
Na trhu zemědělského pojištění v roce 2010 nabízelo produkty pro zemědělce pět pojišťoven – Česká pojišťovna, a. s., Generali Pojišťovna, a. s., Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s., Agra pojišťovna, organizační složka pojišťovny Österreichische Hagelversicherung, VVaG a ČSOB Pojišťovna, a. s. V minulém roce k nim ještě přibyla Kooperativa, a. s. Lze jen předpokládat, že rostoucí konkurence v pozdějších letech zamíchá s kartami dosavadních podílů jednotlivých pojistitelů na trhu zemědělského pojištění.
Podle posledních oficiálních výsledků za rok 2010, uvedených v komplexní analýze trhu, se podíly pojišťoven mění proti předchozímu roku nevýrazně. Dominantní podíl České pojišťovny se v roce 2010 proti roku 2009 snížil ze 72,2 na 69,2 procenta. Vyrovnané postavení na trhu si udržuje Generali pojišťovna, která si pohoršila v roce 2010 o 0,2 procentního bodu na 15,1 procenta. Větší podíl na trhu měla Agra pojišťovna, která jej zvýšila z 9,5 na 13 procent. Naopak Hasičské vzájemné pojišťovně podíl klesl z 3,1 na 2,6 procenta. V roce 2010 ČSOB Pojišťovna činnost v pojištění určeném agrárnímu sektoru znovu obnovila, takže její podíl na trhu nebyl významný (graf 1).
S výjimkou Agra pojišťovny jsou všechny pojišťovny členy České asociace pojišťoven. Jak upozornil Ing. Vilhelm, podíly jednotlivých pojišťoven jsou stanoveny na základě předepsaného pojistného v roce 2010 a protože Agra pojišťovna přesné údaje o předepsaném pojistném a vyplaceném pojistném plnění neposkytla, jde o odhad dopočtený na základě údajů PGRLF podle žádostí o poskytnutí podpory.
Komerční pojišťovny nabízí v zemědělském pojištění produkty pojištění plodin a hospodářských zvířat, které se vztahují na vybraná živelní rizika, nákazová rizika a případně i některá další rizika ohrožující rostlinnou a živočišnou produkci v ČR. „Bez možnosti pojistného krytí však dál zůstávají nepojistitelná rizika, k nimž v České republice patří vedle cenových rizik především sucho a dále déšť v období sklizně,“ konstatoval Ing. Vilhelm.

Státní podpora pojištění 
Mezi programy Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) je Podpora pojištění. Státní příspěvek v roce 2010 činil až 50 % z prokázaných nákladů na pojištění plodin pro případ krupobití, požáru, vichřice, povodně nebo záplavy, sesuvu půdy, vyzimování, vymrznutí, jarního mrazu nebo mrazu a až 50 % nákladů na pojištění hospodářských zvířat pro případ uhynutí nebo utracení v důsledku živelních škod, nebezpečných nákaz nebo jiných hromadných onemocnění infekčního nebo parazitárního původu. Podporu může ale získat jen takový zemědělský podnikatelský subjekt, který splňuje parametry malého nebo středního podniku, jež je zemědělským prvovýrobcem.
V roce 2011 se dotace snížila u plodin na 47 procent pro skupinu ostatních plodin a na 47 procent pro pojištění hospodářských zvířat.
Objem i úroveň státní podpory pojištění plodin a hospodářských zvířat v jednotlivých letech od roku 2005 postupně narůstá, jak je patrné z grafu 2.

Předepsané pojistné 
Předepsané pojistné za zemědělské pojištění se zvýšilo u členů České asociace pojišťoven (bez Agra pojišťovny, která neposkytla údaje o předepsaném pojistném a vyplaceném pojistném plnění) v roce 2010 o pět procent především vlivem nárůstu u pojištění plodin téměř o deset procent. Pojistné za pojištění zvířat kleslo meziročně téměř o sedm procent, což souvisí s pokračujícím poklesem stavů zvířat.
Pojistné plnění ze zemědělského pojištění představovalo v roce 2010 u členských pojišťoven ČAP 70,3 % předepsaného pojistného, čímž se škodní průběh snížil téměř o 60 procentních bodů proti roku 2009 (tabulka 1).

Škodní průběh 
Škodní průběh byl v roce 2010 ve srovnání s rokem 2009 nižší, plnění za vzniklé škody z pojištění plodin bylo zhruba poloviční (graf 3). „Z klimatických rizik se významně projevily vedle krupobití zejména květnové záplavy, které nejvíce postihly severovýchodní část republiky. Srpnové povodně na severu Čech naproti tomu vzhledem k časovému termínu i charakteru postiženého území neměly na zemědělské pojištění významný dopad,“ uvedl Ing. Vilhelm.
Významní hráči na pojistném trhu zemědělského pojištění potvrdili příznivý škodní průběh rovněž v roce 2011.

Je podpora efektivní? 
Je vybrané pojistné se státní podporou dostatečné měřítko k tomu, zda jsou státní peníze efektivně vydané a směřují na správné místo? Není velká část veřejných prostředků a peněz zemědělců vynaložených na pojištění spotřebována na vyplácení zprostředkovatelům pojištění a na zisk pojišťoven? Jinými slovy – nepřelévají se státní prostředky určené zemědělcům spíše pojišťovnám? „Je zřejmé, že z pojistného musí být hrazeny transakční náklady pojišťoven, z nichž velkou část tvoří provize. Z desetileté řady průběhu zemědělského pojištění vyplývá, že objem pojistného činil 9,8 miliardy korun a objem vyplacených náhrad 7,3 miliardy korun, to je 70 procent z pojistného. Z toho je patrné, že část dotace se do pojišťoven a k pojišťovacím zprostředkovatelům přelévá,“ uvedl Ing. Vilhelm. Doporučil proto sledovat tuto oblast tak, aby dotované pojištění mohlo být považováno za celkově efektivní nástroj řízení rizika v zemědělství. „Podobný problém představuje například i přelévání části dotací určených pro zemědělství směrem k vlastníkům pronajímajícím zemědělskou půdu, aniž by sami byli aktivními zemědělci. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v této souvislosti uvádí, že dotace pojištění by měly sloužit především k rozvoji efektivního trhu zemědělského pojištění,“ poznamenal.

Vliv dotace na propojištěnost 
Na pozitivní vliv dotace pojistného ukazuje podle Ing. Vilhelma vývoj celkové výměry pojištěných plodin v ČR v letech 2001 až 2010, jak ji zobrazuje graf 4. Údaje se vztahují na plodiny pěs­tované na orné půdě, vinicích, chmelnicích a ovocných sadech. V roce 2010 dosáhla zhruba 1,5 milionu hektarů. Propojištěnost, která znamená podíl výměry pojištěných plodin k celkové výměře pěstovaných plodin, se na základě údajů České asociace pojišťoven a odhadu za Agra pojišťovnu proti roku 2009 zvýšila zhruba o tři procentní body a činila více než 48 %, pokud se vychází z údajů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. „Propojištěnost vztažená k údajům veřejného registru půdy LPIS dosahuje téměř 58 %. Použití údaje LPIS lze považovat za vhodnější, neboť se vztahuje k evidovaným uživatelům zemědělské půdy, kteří představují tržní potenciál pojištění plodin,“ upozornil Ing. Vilhelm a konstatoval tak, že podpora pojištění přinesla žádoucí rozvoj pojistného trhu v segmentu zemědělského pojištění.

Vývoj zemědělského pojištění v ČR 
Když nahlédneme do desetileté řady 2001 až 2010 vývoje zemědělského pojištění (tabulka 2, str. 14), je patrné, že pojištění hospodářských zvířat vykazuje trvalý pokles, zatímco objem pojistného v pojištění plodin s meziročními výkyvy narůstá. Pokles pojistného koresponduje s klesajícími stavy hospodářských zvířat. Podíl pojištěných zvířat je odhadován na 80 % z celkového počtu chovaných zvířat.
V pojištění plodin jsou výkyvy škodního průběhu podstatně výraznější a ve třech ze sledovaných devíti let překročil objem vyplacených škod objem pojistného za pojištění plodin.

Chybí nástroje ke krytí  katastrofických škod 
Hlavními riziky v zemědělství jsou dopady klimatických změn a globalizace trhů. Účinnější nástroje risk managementu lze nabídnout za předpokladu spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Rozdělením rizik na normální, obchodovatelná a katastrofická je možné specifikovat úlohy risk managementu na úrovni farmy, trhu a státních zásahů. „Česká zkušenost ukazuje, že podpora zemědělského pojištění z veřejných zdrojů pomohla k rozvoji jeho trhu. V současné době by bylo vhodné soustředit pozornost k vytvoření takových státem dotovaných institutů, případně navázaných na společnou zemědělskou politiku Evropské unie, které by umožnily buď soukromému sektoru pojišťovnictví rozšířit škálu pojistitelných rizik, zejména o sucho, nebo vytvoření takového fondu, který by v případě výskytu katastrofických nepojistitelných škod účinně a efektivně nahradil ad hoc státní výpomoc,“ doporučuje na závěr analýzy Ing. Vilhelm, CSc. (Odkazované grafy a tabulky najdete v tištěné verzi Zemědělce)

 

Klíčové informace

– Podíly čtyř zavedených pojišťoven na zemědělském pojištění se v roce 2010 proti předchozímu roku změnily nevýrazně. Nově produkt pro zemědělce nabízí od roku 2010 ČSOB Pojišťovna a od roku 2011 také Kooperativa.
– Objem i úroveň státní podpory pojištění plodin a hospodářských zvířat v jednotlivých letech od roku 2005 postupně narůstá.
– Škodní průběh v roce 2010 i v roce 2011 byl ve srovnání s rokem 2009 příznivý.

 

Eva Seifertová

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down