Následující příspěvek se věnuje problematice podpor energetické biomasy z pohledu státní správy. Ministerstvo zemědělství má k obnovitelným zdrojům energie, spadajícím do jeho gesce, konzistentní přístup. Již delší dobu se proto snaží koncepčně podporovat sektor bioenergetiky prostřednictvím několika různých nástrojů. Sledovaným záměrem přitom není pouze plnění závazných cílů, vyplývajících pro ČR z členství v EU, stanovených pro tuto oblast, ale rovněž snaha o diverzifikaci a stabilizaci příjmů českých zemědělců.
Legislativní podpora:
zákon o OZE a NAP
Nejaktuálnějším počinem v oblasti OZE je připravený zákon o podporovaných zdrojích energie, který čeká na schválení vládou ČR (účinnosti by měl nabýt od 1. 1edna 2012). Tento zcela nový zákon je plně v souladu s právem EU, resp. Směrnicí EP a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z OZE, a nahradí dosavadní zákon č. 180/2005, o podpoře výroby elektřiny z OZE. Bude upravovat zejména podporu elektřiny a tepla z OZE a z druhotných energetických zdrojů, dále podmínky pro vydávání a uznávání záruk o původu energie z OZE, v neposlední řadě pak rovněž stanovuje podmínky pro realizaci Národního akčního plánu ČR pro energii z OZE.
Hlavním účelem nového zákona je podpoření využití OZE a druhotných energetických zdrojů s cílem zajištění zvyšování podílu OZE na spotřebě PEZ (primární energetické zdroje) tak, aby byly naplněny závazné cíle ČR v oblasti OZE.
Směřování k jejich naplnění by měl zajistit Národní akční plán ČR pro energii z OZE (NAP). Ten byl připraven v těsné návaznosti na výše uvedený zákon a vláda ČR jej schválila na svém jednání dne 25. srpna 2010 (usnesení č. 603). NAP prioritně obsahuje dílčí cíle pro OZE a nástroje k jejich naplňování. Primárním cílem NAP pak je dosažení 13,5% podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020, přičemž podíl energie z OZE by měl zároveň činit 10,8 % na hrubé konečné spotřebě energie v dopravě, oba tyto cíle jsou tedy v souladu s cíli stanovenými Směrnicí EU č. 2009/28/ES. NAP by měl být minimálně každé dva roky aktualizován (včetně dílčích podcílů). Na této činnosti by se podle dohodnutých podmínek měli mimo předkladatele a hlavního gestora, ministerstva průmyslu a obchodu, měli podílet také ministerstvo zemědělství a rovněž ministerstvo životního prostředí.
Povinnost přimíchávání biosložek
Významným nástrojem legislativní podpory i nadále zůstává uzákoněná povinnost přimíchávání biosložky do fosilních dopravních paliv, daná platným zněním zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Naplňování litery tohoto zákona vede již od roku 2007 k postupnému navyšování podílu biosložek v motorových palivech. S platností od 1. června 2010 tak musí být u motorové nafty minimálně 6 % z celkového objemu prodané motorové nafty tvořena biosložkou (MEŘO – metylester řepkového oleje), analogicky i u benzínů musí být od tohoto data minimálně 4,1 % objemu tvořena biosložkou (bioetanolem).
Další dílčí podporou biopaliv je aplikace Víceletého programu podpory dalšího uplatnění biopaliv, který spočívá v úlevě na spotřební dani a umožňuje tak podporu, a tím i vyšší uplatnění „čistých“ 100% biopaliv a jejich vysokoprocentních směsí (SMN 30, E85, E95, čistý rostlinný olej, bioplyn).
Investiční podpory
Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie i nadále zůstává jednou z priorit Programu rozvoje venkova ČR na období 2007–2013 (PRV). Podpora energetické biomase má v tomto případě investiční charakter a spočívá zejména v proplácení části způsobilých nákladů na výstavbu zařízení pro zpracování a energetické využití biomasy.
Realizace podpor využívání obnovitelných zdrojů energie v rámci PRV se uskutečňuje prostřednictvím opatření/podopatření zejména v programech osy I (I.1.1.1 Modernizace zemědělských podniků, I.1.1.2 Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií v zemědělství, I.1.2 Investice do lesů a osy III (III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy, Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje).
Společným charakteristickým rysem všech těchto programů je, že se prioritně vztahují na zpracování a využití obnovitelných zdrojů paliv a energie agrárního původu (biomasy nebo bioplynu), přičemž za způsobilé výdaje na OZE se považují stavební a technologické investice, nákup strojů a případně i pořízení nezbytného hardwaru a softwaru. Příjemcem dotace může být pouze zemědělský podnikatel. Maximální míra dotace činí 40–60 % podle typu žadatele (vyšší sazba pro podnikatele do 40 let) nebo místa realizace projektu (vyšší sazba pro znevýhodněné oblasti). Dotace je poskytována na základě schváleného projektu formou refundace, čili zpětným proplacením části již uhrazených výdajů spojených s projektem.
Více informací o možnostech a podmínkách získání dotací z Programu rozvoje venkova je dostupných na webových stránkách Ministerstva zemědělství (http://eagri.cz/public/eagri) nebo platební agentury SZIF (www.szif.cz).
Bioplynové stanice
Nebývalý rozmach zaznamenal i díky investičním podporám (nejen z PRV) sektor výroby bioplynu. V rámci PRV dosud na bioplynové stanice (BPS) proběhla čtyři kola příjmu žádostí (2007–2010), bylo zaregistrováno na 171 žádostí v úhrnné hodnotě tři mld. Kč. Dosud bylo schváleno asi 80 projektů, což představuje v rámci celé ČR na 45 817 kW instalovaného výkonu, proplaceno pak již bylo zhruba 40 projektů o celkovém instalovaném výkonu 19 500 kW.
Mimo samotnou výstavbu bioplynových stanic je od loňského roku navíc možno získat i podporu na technologie čištění bioplynu jako alternativního pohonu motorových vozidel (po přečištění se bioplyn přibližuje kvalitě CNG) a veřejné plnicí stanice, což v praxi znamená další přidanou hodnotu zemědělské výrobě a pro farmáře příležitost k rozvoji diverzifikace zdrojů jejich finančních příjmů i k jistotě uplatnění jejich produkce.
Bioplyn má i do budoucna velký potenciál a dá se předpokládat, že nastolený trend rozvoje této oblasti bude i nadále pokračovat.
Přímá podpora – produkce biomasy
V loňském roce, stejně jako v roce předchozím, byla jedinou přímou podporou pro pěstování energetických plodin (EP) na plochu dostupnou pro naše zemědělce podpora v rámci celé Evropské unie, tzv. uhlíkový kredit neboli C-kredit.
Tato podpora pěstování energetických plodin ve výši 45 eur/ha je však od roku 2010 zrušena a neaplikuje se v žádném členském státě EU, tedy ani v ČR.
Podpora legislativně vycházela z NR 1782/2003 a NK 1973/2004. Obě tato nařízení však byla ještě v roce 2009 zrušena a do následných právních předpisů EU již žádná analogická podpora pěstování energetických plodin nebyla implementována.
Podle Evropské komise je důvodem zrušení bez náhrady splnění primárních cílů dotace, její další zachování by pak tedy bylo neúčelné. I přes snahy některých členských zemí (ČR nevyjímaje) diskuse, která se o nutnosti setrvání u podpory vedla, žádný výsledek nepřinesla.
Srovnání výměr ploch, u nichž bylo v roce 2009 o C-kredit v jednotlivých státech EU zažádáno, nabízí graf. Za povšimnutí stojí, že 60 % z celkového balíku určeného na tuto dotaci získaly dvě země (Francie a Německo). Pro zajímavost, za uvedení rovněž stojí srovnání, jaký podíl měl C-kredit na zemědělské půdě některých států. V případě Německa tvořila výměra uhlíkového kreditu zhruba 2,66 % celkové výměry zemědělské půdy, u Francie pak 2,27. Nejvyššího poměrného zastoupení pak dosáhla s 5,55 % Litva. ČR se s poměrem 1,16 % řadila spíše k průměru EU (1,04 %).
Dotace v roce 2010 a po něm
Ačkoliv v roce 2010 není v ČR dostupná žádná přímá podpora na plochu pěstování energetických plodin, neznamená to, že by pěstitelé EP neměli automaticky nárok na jiné subvence. Stejně jako na ostatní běžné polní plodiny se i na ty energetické vztahují dotace SAPS a top-up, které neměly a nemají přímou souvislost se zrušeným uhlíkovým kreditem. Tyto dotace zrušeny nebyly a předpokládá se, že budou aplikovány minimálně do roku 2013. Podmínky přiznání dotací SAPS a top--up upravují právní předpisy, které se však cílů EU v sektoru bioenergetiky přímo nedotýkají a spadají spíše do oblasti obecné problematiky evropského zemědělství.
Přesto stojí za zmínku, že většina žadatelů o c-kredit, který v loňském roce činil platbu ve výši 1132,38 Kč/ha, měla nárok i na dotaci na plochu SAPS ve výši 3710,70 Kč/ha a top-up ve výši 1184 Kč/ha v úhrnu tedy na celkové dotace 6026,38 Kč/ha. Nárok na SAPS a top-up mají pěstitelé energetických plodin podle výše zmíněných podmínek i letos a dá se předpokládat, že i letos bude součet jejich sazeb činit asi 5 tis. Kč/ha.
V rámci podpory pěstování energetických plodin v současnosti MZe připravuje nový dotační titul na založení porostů rychlerostoucích dřevin (RRD) pro energetické využití, který by měl být součástí PRV jako opatření I.1.1.3. osy I. Předpokládané spuštění připravovaného dotačního titulu na zakládání porostů RRD lze v tuto chvíli očekávat v horizontu měsíců (jaro příštího roku) a vztahovat by se měl na uznatelné způsobilé výdaje, spjaté se založením plantáže RRD.
Přestože se ani zdaleka nepředpokládá dosažení rozsahu této podpory, jako je tomu u aktuálně velice úspěšně aplikovaného programu rozvoje bioplynu, měl by jeho hlavní přínos spočívat zejména v přispění k další diverzifikaci příjmů ze zemědělské činnosti a rozvoji různorodosti produkce obnovitelných zdrojů energie v ČR. Na potřebu tohoto programu upozorňuje i skutečnost vyplývající z pohledu do aktuálního výpisu evidence půdy. Nutnost rozšíření ploch RRD ze současných asi 370 ha v ČR je z něj patrná. Dalším aspektem zůstává i zohlednění očekávané poptávky po dřevní biomase (štěpce apod.), dané mimo jiné i podporou výstavby kotlů na biomasu z programu MŽP Zelená úsporám.
Vývoj ploch plodin určených pro energetické účely v ČR
V souvislosti s rozvojem zařízení využívajících ke svému provozu obnovitelné energie z biomasy se v ČR každoročně také rozšiřují plochy pěstovaných energetických plodin (viz graf na straně 13).
Půda byla pro energetické účely vyčleněna odedávna. V průběhu dvacátých let minulého století se tak například pěstovaly brambory za účelem výroby biolihu, který se následně přidával do benzínu (tzv. Dinol) a to až ve výši 20 %.
Za plochy vyčleněné pro energetické účely se však dají považovat rovněž výměry krmných plodin pro tažná zvířata. Pro ilustraci je v tabulce vyčíslena plocha potřebná pro obživu tažných koní, tedy z hospodářského hlediska zvířat využitelných takřka výhradně jako tažné síly. I přes plochu kolem 400 000 ha určenou pro výživu koní (ostatní tažná zvířata samozřejmě spotřebovala krmivo vypěstované na dalších plochách) bylo tehdejší ČSR potravinově soběstačné, a to přes nižší hektarové výnosy (ve srovnání s dnešními) a při takřka stejném počtu obyvatel jako žije na daném území i dnes.
Vzhledem ke stadiu rozvoje bioenergetiky, ve kterém se v současnosti nachází ČR, se trend rozšiřování ploch plodin vyčleněných pro energetické účely dá očekávat i do budoucna. Je zapotřebí zdůraznit, že jejich nárůst nikterak neohrožuje potravinovou bezpečnost ČR a není ani zásadní příčinou zdražování potravin, o kterém se před časem hojně hovořilo v nejrůznějších médiích.
Klíčové informace
- Čeští zemědělci mohou získat podporu v rámci Programu rozvoje venkova ČR formou proplacení až 60 % způsobilých finančních nákladů spojených s výstavbou či instalací zařízení pro zpracování energetické biomasy.
- Financování PRV je realizováno ze 75 % ze zdrojů EU, 25 % pak z národního rozpočtu ČR.
- Podpory se vztahují na investice do zařízení, jakými jsou například peletárny, briketárny, kotle na biomasu, bioplynové stanice, kogenerační jednotky či další podobné technologické celky využívající primárně biomasu.
Ing. Jan Bednár
Ministerstvo zemědělství ČR,
odbor environmentálního a ekologického zemědělství
