V loňském roce se uskutečnilo několik legislativních změn, které měly a mají vliv na rozvoj a stabilitu oborů souvisejících s výrobou energií z obnovitelných zdrojů. Změny se týkaly zejména produkce a využití tepla z biomasy, což ale přímo souvisí i s využitím tepla při výrobě bioplynu.
Nový zákon o podporovaných zdrojích energie, který byl aktuálně schválen Poslaneckou sněmovnou (prezidentské veto bylo přehlasováno 9. 5. 2012) na jednu stranu implementuje do české legislativy ustanovení závazné směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, na druhé straně odstranil nedostatky předchozího systému podpory podle zákona č. 180/2005 Sb. Jedním z nich byla chybějící podpora výroby tepla z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Co také zákon nově umožňuje:
– v jednom předpisu soustřeďuje podporu pro obnovitelné zdroje, druhotné zdroje a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů,
– ponechává povinnost vykoupit elektřinu z obnovitelných zdrojů i u těch provozovatelů, u kterých ze zákona koncem roku skončí příslušné smlouvy,
– zachovává současný systém podpory do té míry, že i nadále budou existovat výkupní ceny a zelené bonusy, současně se ale od základu změní mechanismus podpory i osoby, které se systému podpory účastní.
Národní akční plán
Další vývoj produkce energií z OZ popisuje Národní akční plán pro energie z OZ (NAP), modelovaný ve střednědobém horizontu do roku 2020, jehož povinnost zpracování má podle výše uvedené směrnice každý členský stát EU. Česká republika svůj plán postavila na záměru dále do budoucna přiměřeně zvyšovat využití OZE pro výrobu elektřiny, tepla a biopaliv v dopravě. Mezi lety 2010 a 2020 by se mělo jednat celkem o více než zdvojnásobení množství objemu energie z OZE na asi 50 TWh, resp. více než 180 PJ za rok. Toto navýšení by vedlo ke splnění asi 13,5 % hrubé konečné spotřeby energie v roce 2020 z obnovitelných zdrojů. Cíl 13,5 % zde není omezen jen na produkci elektřiny z OZE, ale nově i na teplo při jeho centralizované výrobě a distribuci ke konečným spotřebitelům a také jako motorové biopalivo v dopravě.
NAP předpokládá navýšit užití pevné biomasy a bioplynu pro výrobu elektřiny do roku 2020 celkem o 4,2 TWh (asi o 2 TWh z pevné biomasy a o 2,2 TWh z bioplynu) a přitom současně zvýšit užití těchto zdrojů obnovitelného původu pro výrobu tepla asi o 9 TWh (7,5 TWh z pevné biomasy a 1,5 TWh z bioplynu). Přídavek kapalných biopaliv pro využití v dopravě pak činí 5 TWh. Tyto energetické hodnoty pak vyčísleny v nárocích na biomasu tvoří 15 až 20 milionů tun „nové“ biomasy ročně, tedy asi dvojnásobek současného stavu využívání.
Hlavní zdroj: zemědělství
Hlavním dodavatelem potřebného množství energetické biomasy by se měla stát zemědělská půda a až druhotně lesní půda, resp. dendromasa, jak dokládají analýzy ověřující zbývající potenciál lesní biomasy.
Splnění cílů NAP bude určitě v nadcházejících letech znamenat zvýšený nárůst zapojení českého zemědělství do energetické produkce s využitím až 1 mil. ha zemědělské půdy pro výrobu cíleně pěstované „energetické“ biomasy. I když se jedná o relativně vysoké číslo, podle současné situace zemědělského půdního fondu ČR, který disponuje asi 4,25 mil. ha zemědělské půdy, je tento stav v dlouhodobém horizontu zajistitelný. Otázkou zůstává, co toto razantní navýšení udělá s cenou vstupních komodit a jak na to bude reagovat současná legislativa, resp. stávající zemědělská dotační politika.
Velké rezervy lze hledat např. v podpoře trvalých travních porostů (TTP), jejichž údržba je každým rokem podporována částkou okolo 4,5 mld. Kč. Jedná se o plochy zabírající zhruba 1 mil. ha zemědělské půdy bez fakticky využitelné produkce biomasy (sena). Zde je možno produkci navýšit a využít ji např. pro výrobu bioplynu.
Přesto lze konstatovat, že pokud by tyto zdroje měly být rozvíjeny tak, jak NAP předpokládá, bez další veřejné podpory nebude energie vyráběná z OZE konkurenceschopná. Podpora by přitom měla být koncipována tak, aby byla co nejefektivnější – tj. dosáhla stanovených cílů nejméně nákladným způsobem.
Velkým posunem vpřed je aktuální schválení nového zákona, který nově zavádí provozní podporu výroby tepla z biomasy. Tento systém provozní podpory je určen pro instalace mající licenci pro výrobu a distribuci tepla z OZE nad 200 kW tepelného výkonu zdroje. V návrhu zákona se také nově objevila investiční podpora výroben tepla z obnovitelných zdrojů. Na podobě nového zákona o podporovaných zdrojích energie se také významně podíleli odborníci z CZ Biom – Českého sdružení pro biomasu.
Důvody pro podporu tepla
Hlavním motivem implementace podpory tepla z OZE bylo především snížení nákladů konečných spotřebitelů elektřiny a státního rozpočtu na dosažení cíle podílu obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě (podle směrnice 28/2009/ES). Snížení nákladů bude dosaženo pozitivní motivací k přechodu od nízko-účinných technologií výroby elektřiny k účinným systémům kombinované výroby elektřiny a tepla prostřednictvím provozní podpory výroby tepla z OZE. Celková úspora nákladů na straně konečných spotřebitelů elektřiny a státního rozpočtu by mohla podle expertního propočtu činit 1,2–2 mld. Kč ročně. Podpora tepla z OZE byla jako ekonomicky efektivní nástroj zavedena jako první ve Velké Británii, Česká republika teď zaujala stříbrnou pozici. V ostatních členských státech probíhá o zavedení podpory tepla diskuse.
Systém podpory tepla je určen pro ekonomickou motivaci využití tepla veškerých licencovaných zdrojů nad 200 kW vyrábějící teplo z obnovitelných nebo druhotných zdrojů. Nový systém navíc motivuje k maximálně efektivnímu využívání biomasy a brání tak v konečném důsledku také jejímu nedostatku a zdražování. Systém zahrnuje zařízení využívající biomasu či bioplyn, připravované geotermální projekty a také využití tepla vznikajícího ve spalovnách při energetickém využití odpadů.
Navržená výše podpory
Původní směrnice o podpoře elektřiny vyrobené z OZE (2001/77/ES) požadovala po ČR dosažení 8% podílu elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny. Zmiňovaná evropská směrnice o podpoře využívání energie z OZE požaduje pro Českou republiku dosažení 13% podílu energie z OZE na hrubé domácí spotřebě energie. Neudává tedy pouze podporu energie z OZE ve formě elektřiny, ale uvažuje také o podpoře tepla a chlazení z OZE, resp. motorových biopaliv.
Za této situace je ekonomicky a sociálně smysluplné dosáhnout 13% cíle prostřednictvím co nejefektivnější podpory energií, tedy v systému energetického mixu: elektřina, teplo, biopaliva apod. Podpora tepla by zde měla hrát podstatnou roli.
Nová podpora pro výrobu tepla z OZE je stanovena pro všechny zákonem definované zdroje v maximální výši 50 Kč/GJ, což odpovídá asi 0,16 Kč/kWh) s pravidelným ročním navýšením o 2 % z důvodu předpokládané inflace. Oproti výši podpory výroby elektřiny z OZE je tato zhruba 10x nižší. Přesnou výši podpory tepla následně stanoví v cenovém rozhodnutí Energetický regulační úřad.
Podpora obnovitelných zdrojů byla dosud zaměřena výhradně na podporu výroby elektřiny. Zejména u pevné biomasy, kde značnou část nákladů tvoří provozní náklady na nákup paliva, tak vzniká konkurenční disproporce mezi podporovanými zdroji vyrábějícími elektřinu a zdroji vyrábějícími pouze teplo v čistě tržním prostředí. Často pak dochází k přeplácení biomasy ve prospěch elektráren a tepláren, které v místě slouží často jako jediný zdroj tepla pro města, a obce pak velmi složitě získávají biomasu na zajištění vytápění. Zavedením podpory tepla z OZE se tato disproporce alespoň částečně vyrovná.
Jaké jsou scénáře
Množství biomasy je regionálně omezené a pro dosažení cílů NAP by bylo vhodné ji využívat s co nejvyšší efektivitou a motivovat např. výrobce elektřiny k vyššímu využívání a k dodávkám tepla.
Jeden ze scénářů může vypadat i tak, že bez narovnání podmínek pro výrobu energií z OZE a zavedení podpory tepla hrozí to, že teplárny a výtopny využívající obnovitelné zdroje přejdou zpět k fosilním palivům. Fakticky by tedy mohlo dojít k poklesu výroby energie z OZE a nesplnění závazků vůči EU. S tím je spojena i hrozba odstavení některých systémů centrálního zásobování teplem v municipalitách a přechodu na lokální vytápění fosilními palivy.
Z modelace celkových výdajů na systém podpor při zařazení podpory tepla vyplývá zefektivnění vynaložených prostředků při získání většího objemu „absolutní“ energie. Efektivnějším využitím části prostředků původně určených na podporu výroby elektřiny z OZE na podporu tepla bude docházet k několikanásobně vyššímu efektu za stejné prostředky a koneční odběratelé elektrické energie mohou v souhrnu ušetřit až 2 mld. Kč ročně. Aby přitom byl zajištěn jistý strop možné výše podpory tepla, je v novém zákoně zakotveno zavedení mezního poplatku ve výši 50 Kč/GJ dodaného tepla. Příjmy pro financování podpory tepla je možné hledat též v oblasti budoucího prodeje emisních povolenek, v rámci třetího období systému EU ETS, jenž začíná rokem 2013 nebo využitím výnosu z daní z energie. Tím je možno uspořit v nákladech konečných spotřebitelů elektřiny až další 1 mld. Kč.
Řešení podpory tepla z biomasy i bioplynu je aktuální i v souvislosti s plánem ERÚ zastavit od roku 2014 podporu pro nové OZE. Jistou nadějí je, že by se tento plán neměl týkat menších zemědělských bioplynových stanic.
Klíčové informace
– Podpora výroby tepla bude zahrnovat teplo z tuhé biomasy i z bioplynových stanic.
– Perspektivním zdrojem čistého tepla je zejména biomasa – zbytková i cíleně pěstovaná.
– Důvodem pro podporu tepla z OZE jsou ekologické efekty, snížení ceny pro konečné spotřebitele i snížení nákladů státního rozpočtu na podporu OZE.
Ing. Vladimír Stupavský
CZ Biom
