České zemědělství se dnes již významně podílí na výrobě energie z obnovitelných zdrojů. „Fytoenergetika“ zahrnuje produkci bioplynu a surovin pro pevná a kapalná biopaliva. Cílem zemědělců je soulad mezi potravinami a energií, při zachování úrodnosti půdy. Do hry však vstoupila konkurence mezi resorty.
Nová předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková se nechala slyšet, že je třeba prolomit těžební limity hnědého uhlí pro teplárny a omezit podporu obnovitelných zdrojů v zemědělství. Ministr zemědělství Ivan Fuksa zastavil administraci žádostí o dotace na bioplynové stanice. Jak hodnotí situaci soukromí zemědělci? Zeptali jsme se Ing. Josefa Stehlíka, předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR.
Ministerstvo zemědělství připravuje akční plán pro biomasu. Cílem je optimalizovat energetické využití biomasy z lesní a zemědělské půdy v ČR, včetně způsobu financování. Co hlavně by měl plán obsahovat?
Akční plán by měl zahrnovat zejména taková opatření, která více podpoří využívání zemědělské i lesní biomasy v místě jejího pěstování a zpracování. Pokud budou vhodně nastaveny parametry, tak by tento způsob využití energetické biomasy mohl výrazně pomoci podnikání na venkově, a to nejen v resortu zemědělství. A prospěch to samozřejmě přinese i krajině a životnímu prostředí.
Vaše asociace podporuje využití především zbytkové biomasy, tj. slámy, odpadů při zpracování plodin a podobně. Znamená to, že by se nemělo rozvíjet pěstování rychlerostoucích dřevin a energetických plodin?
Ano, formou dotací či jinak by mělo být podpořeno zejména využití biomasy, která „zbude“ po sklizni potravinářských či krmných plodin, nebo po jejich zpracování. Velký potenciál má v tomto směru sláma a travní hmota z trvalých travních porostů. Podmínkou je navrácení dostatečného množství organické hmoty zpět do půdy.
Rychlerostoucí dřeviny mají svůj význam, ale dotovány by měly být jen na vymezených lokalitách, například v aktivních záplavových zónách řek. Problematická může být i plošná podpora speciálních energetických bylin, které u nás nemají takovou tradici. Zemědělec nicméně může i bez dotací pěstovat vše, co uzná za vhodné z hlediska ekonomiky a úrodnosti půdy.
Doporučujete lokální produkci, zpracování a využití biomasy. S produkcí a zpracováním asi nebude problém, ale co když městská teplárna nabídne lepší cenu než lokální kotelna?Tato situace může nastat a zemědělec nejspíš udělá to, co pro něj bude ekonomicky výhodné. Ale vlivů na rozhodování bude víc, například to může být i poptávka ze zahraničí. Na cenovou politiku tepláren a elektráren budou muset reagovat i jiní producenti biomasy – lesní závody, dřevařský průmysl – a také uhelné společnosti. Náklady na dopravu pak budou jen jednou z položek kalkulace. Lokální výtopny před konkurencí asi nejlépe ochrání, když se s okolními zemědělci obchodně či majetkově více propojí..
Ministerský plán pro biomasu bude řešit i suroviny pro bioplynové stanice a výrobu motorových biopaliv. Jak se na tom podílejí soukromí zemědělci?
Také mezi našimi členy je mnoho sedláků, kteří vlastní a provozují menší či větší bioplynové stanice a podílejí se přiměřeně i na produkci surovin pro bionaftu a bioetanol. Výroba paliva pro vlastní potřebu, například lisováním olejnin, zatím moc rozšířená není. Možná je to škoda a mohla by zde pomoci větší podpora investic z rozvojových programů ministerstva zemědělství. Zvláště, když cena nafty je dlouhodobě přes třicet korun.
Ministr zemědělství nedávno zastavil příjem žádostí o dotace na bioplynové stanice. Jak tento poměrně nečekaný a zástupci zemědělců kritizovaný krok šéfa resortu hodnotíte?
S rozhodnutím ministra nesouhlasíme především z důvodu nevhodného načasování změny podmínek pro již vyhlášené kolo podávání žádostí. Na druhé straně musí dojít ke změně pravidel pro poskytování dotací na bioplyn. Překotná výstavby bioplynových stanic, jejichž provoz stojí z velké části na pěstování kukuřice, je totiž pro naši republiku dlouhodobě neudržitelná. A to jak z pohledu výroby potravin, tak ochrany půdního fondu a krajiny. A zohlednit by to mělo i ministerstvo zemědělství ve svém akčním plánu pro biomasu.
Připravil Jiří Trnavský
