14.10.2011 | 08:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Podporu by měla mít i výroba tepla

Při projednávání návrhu zákona o podporovaných zdrojích energie byl v parlamentu předložen, kromě jiného, pozměňovací návrh na zavedení provozní podpory výroby tepla z biomasy a investiční podpory výroben tepla z obnovitelných zdrojů energie. Smyslem návrhu zákona o podporovaných zdrojích energie je implementovat do české legislativy ustanovení závazné směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, která přináší řadu nových povinností s cílem napomoci v plnění cílů EU do roku 2020 (dosažení 20% podílu energie z OZE na hrubé konečné spotřebě napříč Evropskou unií).

Podporované zdroje

Novela má také odstranit nedostatky dosavadního systému podpory zavedeného předchozím zákonem č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Patří k nim zejména vznik energetickou legislativou nepovolených odchylek u licencovaných subjektů majících v zodpovědnosti provoz přenosové a distribuční soustavy v zemi, dále problémy s celkovou stabilitou rozvodné sítě v ČR vyvolané rychlým nárůstem výkonově nestabilních zdrojů elektřiny z OZE, především fotovoltaických elektráren, a také rychle se zvyšující finanční náklady na podporu zelené elektřiny, které převyšují finanční možnosti konečných zákazníků a ohrožují konkurenceschopnost českého průmyslu.

Národní akční plán
Další vývoj produkce energií z obnovitelných zdrojů popisuje Národní akční plán pro obnovitelné zdroje energie, modelovaný ve střednědobém horizontu do roku 2020, jehož povinnost zpracování má každý členský stát EU. Česká republika svůj plán postavila na záměru dále do budoucna přiměřeně zvyšovat využití OZE pro výrobu elektřiny, tepla a biopaliv v dopravě. Mezi lety 2010 a 2020 by se mělo jednat celkem o více než zdvojnásobení množství objemu energie z OZE asi na 50 TWh, resp. více než 180 PJ za rok. Toto navýšení by vedlo ke splnění asi 13,5 % hrubé konečné spotřeby energie v roce 2020 z obnovitelných zdrojů. Důležité je, že cíl 13,5 % zde není omezen jen na produkci elektřiny z OZE, ale nově i na teplo při jeho centralizované výrobě a distribuci ke konečným spotřebitelům a také na motorové biopalivo v dopravě.
Národní akční plán předpokládá navýšit užití pevné biomasy a bioplynu pro výrobu elektřiny do roku 2020 celkem o 4,2 TWh (o 2 TWh z pevné biomasy a o 2,2 TWh z bioplynu) a přitom současně zvýšit užití těchto zdrojů obnovitelného původu pro výrobu tepla asi o 9 TWh (7,5 TWh z pevné biomasy a 1,5 TWh z bioplynu). Přídavek kapalných biopaliv pro využití v dopravě pak činí 5 TWh. Tyto energetické hodnoty pak vyčísleny v nárocích na biomasu tvoří 15 až 20 milionů tun „nové“ biomasy ročně, tedy asi dvojnásobek současného stavu využívání.

Zapojení zemědělství
Hlavním dodavatelem biomasy a potažmo z ní vyrobených biopaliv by se měla stát zemědělská půda, a až druhotně lesní půda, resp. dendromasa (jak dokládají analýzy potenciálu lesní biomasy). Splnění cílů Národního akčního plánu tak bude znamenat v nadcházejících letech větší zapojení českého zemědělství do energetické produkce s využitím až 1 mil. ha zemědělské půdy na výrobu cíleně pěstované „energetické“ biomasy. I když je to relativně vysoká výměra, podle současné situace zemědělského půdního fondu ČR, který disponuje asi 4,25 mil. ha zemědělské půdy, je to v dlouhodobém horizontu reálné.
Otázkou zůstává, co toto razantní navýšení udělá s cenou vstupních komodit a jak na to bude reagovat současná legislativa, resp. stávající zemědělská dotační politika. Velké rezervy lze hledat např. v podpoře trvalých travních porostů (TTP), jejichž údržba je každým rokem podporována částkou kolem 4,5 mld. Kč. Jde o plochy zabírající zhruba 1 mil. ha zemědělské půdy bez fakticky využitelné produkce biomasy (sena). Zde je možno produkci navýšit a využít ji např. pro výrobu bioplynu.

Podpora je nezbytná
Přesto lze konstatovat, že pokud by tyto zdroje měly být rozvíjeny tak, jak Národní akční plán předpokládá, bez další veřejné podpory nebude energie vyráběná z OZE konkurenceschopná.
Podpora by přitom měla být koncipována tak, aby byla co nejefektivnější, tj. dosáhla stanovených cílů nejméně nákladným způsobem.
Při projednávání návrhu zákona o podporovaných zdrojích energie v parlamentu byl proto předložen pozměňovací návrh, který nově implementuje provozní podporu výroby tepla z biomasy: U zdrojů do 100 kWel. se navrhuje podpora formou garantované výkupní ceny, u zdrojů nad 100 kWel. v podobě příplatku k ceně za vyrobenou silovou elektřinu formou zelených bonusů. V pozměňovacím návrhu se také nově objevuje investiční podpora výroben tepla z obnovitelných zdrojů.
Hlavním motivem návrhu o implementaci podpory tepla z OZE je především snížení nákladů konečných spotřebitelů elektřiny a státního rozpočtu na dosažení cíle podílu obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě (podle směrnice 28/2009/ES). Snížení nákladů bude dosaženo pozitivní motivací k přechodu od nízko účinných technologií výroby elektřiny k účinným systémům kombinované výroby elektřiny a tepla prostřednictvím provozní podpory výroby tepla z OZE. Celková úspora nákladů na straně konečných spotřebitelů elektřiny a státního rozpočtu bude podle expertního propočtu činit 1,2–2 mld. Kč ročně.
Systém podpory tepla je určen pro ekonomickou motivaci využití tepla veškerých licencovaných zdrojů nad 200 kW vyrábějící teplo z obnovitelných nebo druhotných zdrojů. Navržený systém navíc motivuje k maximálně efektivnímu využívání biomasy a brání tak v konečném důsledku také jejímu nedostatku a zdražování. Systém bude zahrnovat zařízení využívající biomasu či bioplyn, připravované geotermální projekty a také využití tepla vznikajícího ve spalovnách při energetickém využití odpadů.
Podpora tepla z OZE již byla jako efektivní nástroj letos zavedena ve Velké Británii, v dalších členských státech o tom probíhá diskuse.

Vyrovnávat disproporce
Současná podpora obnovitelných zdrojů je zaměřena výhradně na podporu výroby elektřiny. Zejména u pevné biomasy, kde značnou část nákladů tvoří provozní náklady na nákup paliva, vzniká konkurenční disproporce mezi podporovanými zdroji vyrábějícími elektřinu a zdroji vyrábějící pouze teplo v čistě tržním prostředí. Často pak dochází k přeplácení biomasy ve prospěch elektráren a teplárny, které v místě slouží často jako jediný zdroj tepla pro města, a obce pak velmi složitě získávají biomasu na zajištění vytápění. Zavedením podpory tepla z OZE by se tato disproporce částečně vyrovnala.
Množství biomasy je regionálně omezené a pro dosažení cílů Národního akčního plánu by bylo vhodné ji využívat s co nejvyšší efektivitou a motivovat např. výrobce elektřiny k vyššímu využívání a k dodávkám tepla. Jeden ze scénářů proto může vypadat i tak, že bez narovnání podmínek pro výrobu energií z OZE a zavedení podpory tepla hrozí to, že teplárny a výtopny využívající obnovitelné zdroje přejdou zpět k fosilním palivům. Fakticky by tedy mohlo dojít k poklesu výroby energie z OZE a nesplnění závazků vůči EU. S tím je spojena i hrozba odstavení některých systémů centrálního zásobování teplem v municipalitách a přechodu na lokální vytápění fosilními palivy.
Navrhovaná podpora tepla by se týkala i tzv. druhotných zdrojů. Zde jde především o spalovny komunálních odpadů a jiná zařízení využívající odpady. Využití tepla a tedy důraz na efektivitu a účinnost je v souladu s evropskou směrnicí o odpadech 2008/98/ES, kde jsou popsány kritéria a podmínky, za kterých je odpad tzv. efektivně energeticky využíván nebo je pouze odstraňován spalováním. Evropské investiční pobídky na výstavbu těchto nových zařízení jsou určeny pouze na výstavbu zdrojů pro energetické využití odpadů. Návrh podpory tepla vytváří podmínky pro integraci zařízení na energetické využití odpadů především do tepelného hospodářství měst, rozvoj a obnovu sítí centrálního zásobování teplem a motivuje k navyšování účinnosti při využití druhotné energie.

Dotace jsou efektivní
Původní směrnice o podpoře elektřiny vyrobené z OZE (2001/77/ES) požadovala po ČR dosažení 8% podílu elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny. Zmiňovaná evropská směrnice o podpoře využívání energie z OZE požaduje pro Českou republiku dosažení 13% podílu energie z OZE na hrubé domácí spotřebě energie. Neudává tedy pouze podporu energie z OZE ve formě elektřiny, ale uvažuje také podporu tepla a chlazení z OZE, resp. motorových biopaliv. Za této situace je ekonomicky a sociálně smysluplné dosáhnout 13% cíle prostřednictvím co nejefektivnější podpory energií, tedy v systému energetického mixu: elektřina, teplo, biopaliva apod. Podpora tepla by zde měla hrát podstatnou roli.
Úsporných opatření je v tomto případě dosaženo díky vyšší efektivitě výroby energií v kombinované formě, kdy teplo lze vyrábět oproti elektřině s relativní vyšší účinností, následkem čehož je při podpoře jednotkového množství „obnovitelné“ energie nutná nižší celková míra podpory než při výrobě energie pouze ve formě elektřiny. V konečném důsledku by bylo možné s implementací podpory tepla stanoveného závazku k EU dosáhnout při nižších nákladech oproti současnému stavu.
Navržená podpora pro výrobu tepla z OZE je stanovena pro všechny zákonem definované zdroje ve výši 60 Kč/GJ, což odpovídá asi 0,2 Kč/kWh) s pravidelným ročním navýšením 2 % z důvodu předpokládané inflace. Oproti současné výši podpory výroby elektřiny z OZE je tato zhruba 10x nižší.
Z modelace celkových výdajů na systém podpor při zařazení podpory tepla vyplývá zefektivnění vynaložených prostředků při získání většího objemu „absolutní“ energie. Efektivnějším využitím části prostředků původně určených na podporu výroby elektřiny z OZE na podporu tepla by došlo k několikanásobně vyššímu efektu za stejné prostředky a koneční odběratelé elektrické energie mohou v souhrnu ušetřit až 2 mld. Kč ročně. Aby přitom byl zajištěn jistý strop možné výše podpory tepla, je v pozměňovacím návrhu zakotveno zavedení mezního poplatku ve výši 50 Kč/MWh dodané elektřiny. Příjmy pro financování podpory tepla je možné hledat též v oblasti budoucího prodeje emisních povolenek, v rámci třetího období systému EU ETS, jenž začíná rokem 2013 nebo využitím výnosu z daní z energie. Tím je možno uspořit v nákladech konečných spotřebitelů elektřiny další až jednu miliardu korun.

 

Klíčové informace

– Parlament a vláda projednávají zákony a plány, které ovlivní výrobu energie z obnovitelných zdrojů v České republice.
– Nejvýznamnějším dodavatelem energetické biomasy v našich podmínkách bude zemědělství.
– Státem by měla být podporována i výroba tepla z biomasy a druhotných zdrojů
.

 

Ing. Vladimír Stupavský,
CZ Biom – České sdružení pro biomasu

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down