Dvakrát ročně vychází Eurobarometr, zpráva zachycující výsledky průzkumů veřejného mínění v členských i kandidátských zemích Evropské unie. V prvních dnech září zveřejnila Evropská komise v pořadí již 71. Eurobarometr, desátý od našeho vstupu do Evropské unie. Občané unie i ČR odpovídali na otázky od 13. do 26. června. Připomeňme si, že šlo o dobu našeho končícího předsednictví Evropské unii, bylo již po svržení vlády, která předsednictví připravila a začala, a po jmenování nové. Ekonomická krize běžela ve světě naplno a stále více ovlivňovala i naši ekonomiku, včetně zemědělství.
Podle autora české zprávy Pavla Ševely ukázal poslední Eurobarometr, že stále existuje hodně rozdílů mezi původní evropskou patnáctkou a novými členskými státy, tedy desítkou, která vstoupila v roce 2004 (mimo jiné sem patří i Česká republika, Polsko či Slovensko) a dvojkou (Bulharsko a Rumunsko), jež se součástí unie stala zhruba o dva roky později. Skutečnost, že se Evropa i ČR ocitly v krizi, prostupuje celým Eurobarometrem. Hospodářskou situaci v ČR, EU i ve světě a také další vyhlídky hodnotí dotázaní občané ČR spíše pesimisticky. Například zatímco před rokem považovalo hospodářskou situaci v ČR za špatnou a spíše špatnou celkem 60 procent dotázaných, letos toto číslo poposkočilo na 81 procent. Na druhé straně je zajímavé, že stále většina lidí u nás posuzuje kladně (velmi dobře a spíše dobře) svou osobní situaci a finanční situaci své domácnosti. Podle sociologa Ivana Gabala to znamená, že naši občané nejsou na dopady krize připraveni. Spolu s negativními názory na migraci a přistěhovalce to představuje „třaskavou směs,“ obává se Gabal.
Názory na členství v Evropské unii
Je členství státu v unii dobrá, špatná nebo ani špatná, ani dobrá věc? V odpovědích na tuto stále se v Eurobarometru opakující otázku se v posledním průzkumu nejjasněji pro unii vyslovili občané Lucemburska, kteří členství v ní považují ze 79 procent za dobrou a jen ze šesti procent za špatnou věc. Za nimi se v kladném hodnocení EU umístili Nizozemci (72 procent proti sedmi), Španělé (71 a devět procent), Irové (69 a devět procent) a Belgičané (66 a 11 procent). Hned za nimi jsou jako první z obyvatel nových zemí Slovinci (66 a tři procenta), a Rumuni (66 a 13 procent). Za nimi se těsně drží Dánové, Němci, Poláci, Řekové, Litevci a Malťané. Češi se 42 procenty kladných, 13 procenty záporných a 43 procenty neutrálních odpovědí zůstávají již tradičně hluboko pod průměrem evropské sedmadvacítky (ten představuje 53 procent názorů, že EU je dobrá věc, 15 procent odpovědí, že je to věc špatná, a 28 procent nevyhraněných názorů). Horší smýšlení o unii než Češi mají kupodivu Rakušané (41 procent kladných, 19 procent negativních a 38 procent neutrálních názorů), Maďaři (32 procent pozitivních odpovědí a 23 procent negativních), tradičně euroskeptičtí Britové (28 procent kladných a 32 procent negativních odpovědí) a s krizí zápasící Lotyši (25 procent pro unii, 23 procent proti ní).
Věříme víc bruselským než vlastním institucím Naši občané mají dlouhodobě velmi nízkou důvěru ve vlastní národní politické instituce - vládu a parlament. Vládě u nás v červnu důvěřovalo jen 28 procent dotázaných a naopak 70 procent jí nevěřilo. Podobně na tom byl parlament, jemuž nedůvěřovalo dokonce až 78 procent respondentů a naopak důvěru mu vyslovilo jen 20 procent lidí. Přesto je možné říci, že důvěra ve vládu (šlo o úřednický kabinet) v posledním Eurobarometru meziročně stoupla o osm procentních bodů. Jen pro srovnání a potvrzení toho, že nejde zase o tak velkou výjimku: V Evropské unii v průměru nedůvěřuje vlastní vládě 63 a parlamentu 61 procent veřejnosti. Obecně platí, že v původní evropské patnáctce mají občané větší důvěru ve své národní instituce než lidé v nových členských zemích. Přes nepříliš nadšené hodnocení členství v EU, unii jako takové u nás důvěřuje 55, Evropskému parlamentu 49 a Evropské komisi 46 procent občanů. V průměru evropské sedmadvacítky to je 47, 48 a 44 procent.
Zemědělství necháme raději na Evropské unii
Podpora zemědělství patří k několika oblastem, o nichž se dotázaní Češi převážně domnívali, že by se o nich mělo rozhodovat na celoevropské úrovni. Ve srovnání třeba s bojem proti terorismu či proti organizovanému zločinu, které by Evropské unii svěřilo 90, respektive 87 procent dotázaných, není názor na to, kdo by měl rozhodovat o podpoře zemědělství zase tak vyhraněně radikální. Nicméně i tuto oblast by Bruselu nechalo 68 procent respondentů. V v menší míře by unii rozhodování o této oblasti svěřilo jen 26 procent lidí.
