Podstatná je vstřícná komunikace

Vedením Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) byl koncem minulého roku po odvolaném řediteli Tomáši Révészovi pověřen náměstek ministra zemědělství Oldřich Černoch. V čele fondu má být do výběru nového ředitele. Proto jsme se ho zeptali na jeho záměry v této funkci.

Jaké jsou vaše priority ve vedení SZIF? Co považujete za největší problém fondu jako platební agentury? Prioritou je zabezpečení provozu SZIF ve prospěch zemědělců. Platební agentura musí plnit svou úlohu, která se od ní očekává, a proto jsem ihned po nástupu do funkce zahájil jednání, která vedla k zajištění dalšího bezproblémového chodu SZIF. K tomu, aby zemědělská veřejnost v ČR efektivně využila všechny dotační programy EU, je nutné mít nejen úředníky s odborným vzděláním, ale také potřebné technické zázemí v podobě informačních systémů, bez kterých si dnes již nelze představit administraci více než 35 miliard korun, které byly jen v roce 2010 prostřednictvím SZIF zemědělcům v ČR vyplaceny. Mým cílem je také personálně stabilizovat SZIF. Již dnes byla provedena první fáze restrukturalizace s posílením pravomocí náměstků a jednotlivých regionů. Za podstatnou považuji také vstřícnou komunikaci SZIF se zemědělskou veřejností a zavedení kvalitnější zpětné vazby. V neposlední řadě se snažím přispět ke snížení kontrolní zátěže tam, kde je to v rámci platné legislativy možné na minimum. Jinými slovy, veškeré mé kroky by měly vést k zajištění plynulého čerpání evropských peněz žadatelům, s co nejmenší administrativní zátěží pro zemědělce.
Vloni jste získali první místo v anketě Byrokrat roku. Sdělil jste přitom, že příště ho nechcete již obdržet. Již jste provedl nějaké kroky k tomu, abyste tuto "cenu" již nedostali? Součástí této ceny bylo i velké a těžké razítko, které jsem nechal kolovat mezi zaměstnanci SZIF, aby každý zapřemýšlel, jak omezit nežádoucí byrokracii. Za zmínku jistě stojí, že toto razítko nejen únavou materiálu, ale snad i naším tlakem na snižování byrokracie za pár týdnů již puklo. Je třeba si ale také uvědomit, že s objemem několika desetitisíc žádostí ročně a s asi 35 miliardami korun vyplacenými zemědělcům jen v loňském roce, je do jisté míry logicky spojeno určité nepohodlí a požadavky, které mohou zemědělci vnímat jako obtěžující a přehnané. SZIF již nyní v součinnosti s ministerstvem zemědělství, pracovními skupinami monitorovacího výboru a antibyrokratickou komisí pracuje na omezování byrokracie. Snažíme se zlepšit komunikaci se zemědělskou veřejností, vysvětlujeme nutnost některých činností, ale také přehodnocujeme některé dosavadní přístupy a požadavky, aby obdrženou putovní anticenu již SZIF neměl důvod v příštím roce získat.
V rámci zlepšení komunikace se zemědělskou veřejností jste se sešel i se zástupci nevládních organizací. Co z těchto jednání vyplynulo? Sešli jsme se již s většinou nevládních organizací a musím konstatovat, že to jsou velice podnětná jednání. Cílem těchto schůzek je řešit připomínky nevládních organizací k naší práci včetně nastavení pravidelného kontaktu a řešení těchto připomínek, což je na straně nevládních organizací kvitováno. Dále se zabýváme koncepčními otázkami pro zlepšení fungování systému do budoucna. Mezi diskutovaná témata patří například změna způsobu administrace v rámci Programu rozvoje venkova (PRV), která by měla na jedné straně přinést zjednodušení pro žadatele společně se zvýšením kvality služeb a na druhé straně pro SZIF snížení počtu plně administrovaných žádostí. Mezi další diskutovaná témata patří plná elektronizace příjmu žádostí, nastavení kontrol a podobně. Podstatné je, aby žadatel byl při jednání se SZIF chápán jako klient a stanovená pravidla platila pro všechny stejně a všem měřila stejným metrem. Očekávám, že další pravidelná jednání s nevládními organizacemi pomohou řešit společné problémy ke všeobecné spokojenosti.
Jak řešíte otázku sporného informačního systému SZIF? Jak jsem již řekl, po svém nástupu do funkce 9. prosince minulého roku jsem musel okamžitě řešit zabezpečení provozu a podpory informačního systému SZIF, neboť od 1. ledna 2011 nebyl tento provoz smluvně zajištěn. V rámci jednání se stávajícím dodavatelem, společností SAP ČR, s.r.o., se podařilo dosáhnout dohody k zajištění tohoto provozu a současně vytvořit podmínky pro vypsání nového otevřeného zadávacího řízení. Ve stávající smlouvě došlo k dohodě o zlevnění služeb a také o poskytnutí nezbytných oprávnění v rámci autorských práv. Smlouva byla uzavřena pouze na dobu nezbytně nutnou do uzavření smlouvy s dodavatelem, který vzejde z otevřeného výběrového řízení. V nejbližších dnech očekáváme rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v této věci, ale bez ohledu na to, již dnes činíme vše proto, abychom postupovali transparentně a v souladu se zákonem. V současné době již mimo jiné vybíráme poradce pro zadání soutěže a dále byly zahájeny práce na komplexní analýze zajištění informačního systému, kterou vypracují tři nezávislí dodavatelé s doporučením, jak postupovat v budoucím programovém období společné zemědělské politiky (SZP) od roku 2014 do 2020.
Co říkáte návrhu, že ředitele SZIF by měl jmenovat a odvolávat ministr a nikoliv vláda, jak je to mu doposud? Odpověď na tuto otázku je spíše v kompetenci vlády a pana ministra. Domnívám se ale, že současný režim u SZIF není skutečně u ostatních státních fondů v ČR obvyklý. Srovnáním zákonných úprav ostatních významných státních fondů zjistíme, že převažuje řešení, kdy ředitele jmenuje a odvolává příslušný ministr. Vzhledem k politické odpovědnosti ministra zemědělství za výplatu dotací je tedy smysluplné, aby řešení této pravomoci skutečně příslušelo přímo ministerstvu zemědělství v čele s ministrem.
Jak je na tom fond s výplatami jednotlivých plateb? Naše účetní knihy říkají, že vloni SZIF vyplatil na dotacích celkově 35,4 miliardy korun. V rámci přímých plateb jsme zemědělcům vyplatili 18,2 miliardy korun a v Programu rozvoje venkova byly poskytnuty dotace ve výši téměř 16 miliard korun. Sledujeme také vysoký trend růstu dotací projektových opatření, kde se od roku 2008 vyplacená částka zvýšila více než šestinásobně a dosáhla osmi miliard korun. Další zajímavá čísla jsou například v oblasti přímých plateb a rozvoje venkova, kde jsme v loňském roce administrovali 79 tisíc žádostí o dotace. SZIF přitom provedl 136 tisíc platebních operací, to znamená operací spojených s výplatami dotací a podpor v rámci SZP. Počet těchto platebních operací se od roku 2008 zvýšil o 30 procent. Pokud se týká stavu výplat jednotlivých opatření – v současné době již dokončujeme výplaty dotací podle podaných žádostí v roce 2010. Z těch objemově největších titulů je LFA vyplaceno na 99,2 procenta, SAPS na 99,5 procenta a top - up na 97,8 procenta. Dále u opatření AEO, které je podle harmonogramu vždy vypláceno v následujícím roce, jsme výplaty zahájili 14. února 2011 a od tohoto data jsme vyplatili 522 milionů korun (12 procent z celkového objemu žádostí). V neposlední řadě je třeba zmínit prováděné výplaty celého spektra projektových opatření PRV. Zde SZIF po provedení kontrol, týkajících se splnění podmínek poskytnutí dotace, v lednu 2011 proplatil 469 projektů a poskytl dotace v celkové výši 750 milionů korun. Objem výplat projektových opatření PRV od roku 2007 dosáhl částky 14,6 miliardy korun a tím bylo uspokojeno 10 080 žadatelů o poskytnutí dotace.
Mohl byste přiblížit průběh kontrol SZIF, jaké jsou zkušenosti z terénu? Při kontrolách SZIF postupuje tak, aby ověřil plnění podmínek pro poskytnutí dotací, ale zároveň se snaží dbát na to, aby v zájmu všech zúčastněných stran proběhla kontrola rychle a efektivně. Jelikož má EU na kontroly náročná kritéria, je třeba, aby je prováděli zkušení pracovníci se znalostmi zejména z oblasti zemědělství, ekonomiky podniků, techniky a systémů GIS. Nesmíme také zapomínat na to, že ke kontrole nepatří arogance moci, kterou není možné tolerovat a je třeba se jí vyvarovat. Pokud by se do budoucna objevil nějaký případ nepřijatelného chování některého z našich kontrolorů, jsem připraven ho nekompromisně řešit. V rámci samotné praxe převažují v oblasti kontrol pozitivní zkušenosti se zemědělci. Většinou se jedná o schopné hospodáře, kteří plní předepsané podmínky. Ti, kteří podmínky nedodržují, činí tak většinou z nedbalosti, nebo se plně neseznámili s dotačními podmínkami. Ovšem ostudu dělají zemědělcům tzv. „zlatokopové“, jejichž cílem je pouze pobrat dotace a k plnění podmínek se nemají. Jsou to zpravidla spekulanti s pozemky, kteří většinou o stavu některých svých pozemků nemají ani ponětí. Setkali jsme se i s pokusy o podvod, kdy spekulant žádal o dotaci na cizí pozemek. Opakované případy porušování podmínek jsou svázány s nesprávně deklarovanými výměrami zemědělských pozemků. V této oblasti upozorňuji na nezbytnou a důslednou aktualizaci evidence půdních bloků (LPIS), bez níž ke zlepšení nedojde. V oblasti cross compliance jsou často porušovány tzv. dobré zemědělské a environmentální podmínky (GAEC), a to zákaz změny travního porostu na ornou půdu (ČR má vysoké procento zornění a s tím související problémy s erozí) a povinnost udržovat maximální výšku 30 centimetrů travního porostu po 31. říjnu. V oblasti podmínek jednotlivých dotačních titulů nejsou mnohdy v rozporu s pravidly prováděny seče travních porostů v předepsaných termínech. Stejně jako zemědělce, tak i nás zatěžuje neustálý nárůst počtu kontrol. Přestože SZIF provádí minimálně možný počet kontrol vyžadovaný evropskými předpisy, exponenciálně se zvyšuje počet podaných žádostí, a tím také přibývá nová agenda související s dotačními tituly. V této oblasti by mohla pomoci lepší koordinace s ministerstvem zemědělství, jelikož kontrola „malých“ opatření je v porovnání se zanedbatelným objemem vyplacených prostředků velmi drahá. Je tedy nutné vždy dobře zvážit, zda taková opatření zavádět či nikoliv.