Podtyp viru ptačí chřipky H5N1, který je v ohnisku ptačí chřipky v Trhových Dušníkách na Příbramsku, je odlišný od viru, který se v letech 2003 až 2009 přenesl na lidi v Asii, Indonésii a Egyptě. Pravděpodobnost přenosu je velmi malá, v Česku nikdy k takovému přenosu nedošlo. Uvedla to mluvčí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Štěpánka Čechová. Veterináři ve středu oznámili, že byl v ohnisku prokázán nebezpečný podtyp viru označovaný jako H5N1, který je potenciálně přenosný na člověka.
"Z hlediska přenosu na člověka je pravděpodobnost velmi malá, v ČR k takovému přenosu nikdy nedošlo. V současné době jde podle předběžných analýz o kmen, který sice může budit už svým označením H5N1 u některých lidí obavy, ale jedná se o odlišný subtyp. Nejde o subtyp viru, který se v letech 2003 až 2009 především v oblasti Asie, Indonésie a Egypta přenesl na člověka," napsala Čechová.
V Česku nebyl nikdy prokázán přenos žádného podtypu ptačí chřipky na člověka. V letech 2015 až 2019 byly podle SZÚ hlášeny případy přenosu na člověka především z Egypta a loni odborníci zaznamenali jeden případ v Laosu. Za celou sezónu 2020 až 2021 bylo v zemích EU 14 ohnisek ptačí chřipky vyvolaných podtypem H5N1. "Ani v jenom případě nedošlo k přenosu na člověka," dodala Čechová.
Nákaza virem H5N1 se v Česku potvrdila po více než 14 letech. Lidem, kteří byli v přímém kontaktu s nakaženými zvířaty, bude nařízen lékařský dohled, uvedli hygienici. Do karantény jít nemusejí.
Ptačí chřipku, která je známa již od 19. století jako ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru označovaný jako H5N1 byl poprvé zaznamenán ve Skotsku v roce 1951. U člověka byla tato chřipka poprvé diagnostikována v Hongkongu v roce 1997. Opětovně se vir objevil v prosinci 2003 v Jižní Koreji. V České republice se první případ viru ptačí chřipky H5N1 objevil v roce 2006 u labutě nalezené nedaleko Hluboké nad Vltavou, v červnu 2007 pak byla prokázána také v chovu krocanů na Orlickoústecku.*
