Ministři zemědělství ostatních zemí Evropské unie dávali včera najevo větší pochopení pro odmítavý postoj České republiky a dalších východoevropských států k určení horní hranice přímých plateb pro zemědělce. Novinářům to v Bruselu řekl český ministr Jiří Milek s tím, že asi dvě třetiny zemí unie mají nyní na problematiku podobný pohled jako Praha. Diskuse o podobě přímých plateb pro zemědělce, včetně možnosti určení jejich horní hranice, je součástí začínající debaty o tom, jak bude vypadat společná zemědělská politika EU po roce 2020. V rámci příštího dlouhodobého rozpočtu chce unie nejen udržet své stávající priority, ale v době odchodu Británie z EU také financovat nové politiky, včetně například lepšího řešení migrační problematiky či vyšší bezpečnosti. Společná zemědělská politika přitom představuje asi 40 procent každého unijního rozpočtu.
"Dnes na jednání bylo vidět, že většina zemí dala na naše argumenty. Nechala se přesvědčit a už neprosazují tvrdé zastropování, ale maximálně na dobrovolné bázi," poznamenal ministr Milek. Určení tvrdé horní hranice plateb nyní podle něj už neprosazuje ani Německo nebo Francie. Milkův maďarský kolega Sándor Fazekas na jednání ministerské rady představil společnou pozici zemí Visegrádské skupiny - tedy Česka, Maďarska, Slovenska a Polska - a Chorvatska. Státy se koncem ledna v Budapešti shodly na prohlášení, v němž kromě jiného zdůrazňují, že všechny farmy v EU mají mít k financování shodný přístup. "Naše zemědělství je na vysoké úrovni a myslím, že i EU nám to trochu závidí," podotkl dnes český ministr.*
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobro došli.