Jen mírný nárůst svých příjmů z dotací očekává po úpravě pravidel pro přímé platby a dotace pro zemědělce, na které se v úterý večer shodla koaliční rada, farmář Ladislav Kašpar z Těšetic na Olomoucku. Zemědělec na 25 hektarech pěstuje zeleninu a tvrdí, že si ročně přilepší maximálně o desítky tisíc korun. "Nečekal jsem nic jiného. Logicky vzato, vždy rozhoduje poptávka," řekl Kašpar.

Přímé platby zemědělcům podle dohody koaliční rady nebudou mít omezení pro velké podniky, menší farmáři z nich ale dostanou větší podíl. Klesne také maximální výše investiční dotace. Dosud ministerstvo v návrhu vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027 počítalo s určením maximální výše dotace velkým zemědělským podnikům, v úterý večer proti tomu před úřadem vlády na akci zorganizované Agrární komorou ČR protestovalo několik tisíc lidí.

Dohodnutá pravidla pro dělbu zemědělských dotací podle Kašpara malým farmářům příliš nepomůžou, takže dál budou muset spoléhat hlavně na sebe. Kašpar odhadl, že zatímco nyní dostává ročně na různých dotacích celkem zhruba půl milionu korun, tak po změně pravidel by se dotace mohly zvýšit o desítky tisíc korun. "Mám jen 25 hektarů. Je to sice průměrná výměra v EU, ale tady u nás jsem vlastně zahrádkář," podotkl Kašpar.

Na takzvanou redistributivní platbu, tedy dotaci na podporu prvních 150 hektarů u každé firmy, má jít podle nového návrhu 23 procent z celkové částky na přímé platby. Dosud to bylo deset procent. V režimu ekologického zemědělství by podpora mohla být až 20 000 korun na jeden hektar. Horní limit pro investiční dotaci na jeden projekt bude 30 milionů korun, v minulosti to bylo až 150 milionů, z čehož podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) těžily především velké podniky.*

Přímé platby zemědělcům nebudou mít omezení pro velké podniky, menší farmáři z nich ale dostanou větší podíl. Klesne také maximální výše investiční dotace. V úterý večer se na tom shodla koaliční rada, informoval mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Dosud ministerstvo v návrhu vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027 počítalo s určením maximální výše dotace velkým zemědělským podnikům, v úterý večer proti tomu před úřadem vlády na akci zorganizované Agrární komorou ČR protestovalo několik tisíc lidí.

Na takzvanou redistributivní platbu, tedy dotaci na podporu prvních 150 hektarů u každé firmy, má jít podle nového návrhu 23 procent z celkové částky na přímé platby. Dosud to bylo deset procent. V režimu ekologického zemědělství by podpora mohla být až 20 000 korun na jeden hektar. Horní limit pro investiční dotaci na jeden projekt bude 30 milionů korun, v minulosti to přitom bylo až 150 milionů, z čehož podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) těžily především velké podniky.
Nový návrh podle ministerstva zemědělství umožní výrazně vyšší podporu malých a středních zemědělců. "Jsem rád, že se nám podařilo najít kompromis, který respektuje reálnou situaci v našem zemědělství. Výrazně podpoříme menší zemědělce a ty, kteří chtějí dělat něco navíc pro naši krajinu, současně ale bude zajištěna i dostatečná podpora pro větší podniky, které budou hospodařit v souladu s dotačními pravidly," uvedl Nekula.
Ministerstvo zemědělství návrh schválený na koaliční radě před odesláním Evropské komisi projedná s neziskovými organizacemi a dalšími partnery. Podle Bílého se koaliční rada také dohodla, že po prvním roce fungování nových parametrů jejich nastavení vyhodnotí a případně je upraví pro další období.
Míra spolufinancování Programu rozvoje venkova v příštím dotačním období bude podle návrhu 65 procent, což požadovaly téměř všechny zemědělské organizace, uvedlo také ministerstvo. V končícím programovém období to bylo 35 procent. Podpora tak bude podle ministerstva srovnatelná s dalšími státy Evropské unie a umožní českým zemědělcům zůstat konkurenceschopnými.*

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) bude v příštím roce hospodařit se 42,2 miliardy Kč, meziročně jde o zvýšení o 2,7 miliardy korun. Návrh rozpočtu schválila sněmovna. Hlavním důvodem navýšení rozpočtu fondu je to, že bude rozdělovat i část národních dotací.

Naprostou většinu příjmů SZIF tvoří dotace z evropských fondů, v příštím roce by mělo jít o 30,7 miliardy korun. Státní rozpočt by měl fondu poslat dotaci 11,2 miliardy Kč. Fond následně rozděluje peníze mezi zemědělce nebo potravináře.
Na přímých zemědělských platbách, jako je platba na plochu nebo pro začínající zemědělce, by měl fond v příštím roce rozdělit 21,9 miliardy korun z rozpočtu EU. Na program Mléko do škol potom rozdělí 282,4 milionu Kč, z toho 235 milionů Kč ze státního rozpočtu. Při zachování současných limitů by však bylo třeba dát ze strany státu 270 milionů korun.
Na obdobný program ovoce a zelenina do škol se počítá s 294 miliony Kč, z toho 192 milionů korun má jít také ze státního rozpočtu. Fond by ale potřeboval 220 milionů korun. "Zkrácená dotace ministerstva zemědělství na opatření Společné organizace trhů neodpovídá jak Strategii ČR pro Školní projekt Ovoce a zelenina do škol a Mléko do škol na školní roky 2017/2018 až 2022/2023, tak ani novelizovanému nařízení vlády ČR," uvádí materiál.
Fondu chybí podle navrhovaného rozpočtu 62,8 milionu korun na programy mléko a ovoce a zelenina do škol, ale také 3,1 miliardy korun na proplácení evropského rozvojového programu.
Na marketingovou činnost má jít 200 milionů korun, fondu tak 50 milionů korun na marketingovou činnost chybí.
Fond plánuje mít v příštím roce stejně jako letos 1345 zaměstnanců, na platy, odstupné a další platové finance by mělo jít 716,5 milionu korun.
Státní zemědělský intervenční fond je zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů. Spravuje a kontroluje dotace z Evropského zemědělského záručního fondu, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského rybářského fondu.*

Ministerstvo zemědělství bude v novém evropském programovém období zemědělské politiky navrhovat zavedení vyšších přímých plateb na prvních 133 až 150 hektarů farmy. Po jednání se svým francouzským protějškem Didierem Guillaumem řekl novinářům ministr zemědělství Miroslav Toman. Dodal, že platba na první hektary byla proti zbytku zvýšená minimálně o deset procent.

Průměrná velikost zemědělského podniku v ČR je nejvyšší v EU, jde právě o 133 hektarů. Francie by podle Guillauma chtěla na svém území zvýhodnit farmáře na jejich prvních 52 hektarech, což je tamní průměr. Oba ministři podle Tomana očekávají, že bude nutné řádově dvouleté přechodné období před nástupem nových pravidel. S francouzským ministrem se Toman shodl, že je třeba zachovat evropský zemědělský rozpočet na stávající výši, aby se nezhoršil boj s klimatickou změnou, boj proti erozi či kontroly kvality potravin. Oba ministři nemají stejný náhled na stanovení maximálního limitu proplácení přímých plateb pro jednu farmu - ČR je pro dobrovolnost takového ustanovení, Francie je pro povinné limity.
O zavedení zvýhodněné platby na první hektary usiluje dlouhodobě například Asociace soukromého zemědělství. Podle jejího staršího vyjádření by měl být ale limit podpory nižší, končit by měl na 89 hektarech plochy.
Pravidla nové zemědělské politiky, která by více zvýhodňovala například ekologické přístupy, začnou platit od roku 2021, současná skončí v příštím roce. Pokud by bylo přechodné období dvouleté, znamenalo by to změnu výplat dotací od roku 2023.
V současnosti dostávají zemědělci v Česku na obhospodařovanou plochu a chov zvířat ročně zhruba 32 miliard korun. Převážná část peněz pochází právě z evropských fondů.*

Na obhospodařovanou plochu a chov zvířat dostanou zemědělci dotace zhruba 32 miliard korun, převážná část peněz pochází z evropských fondů. Sdělila to mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Vladimíra Nováková. Finální příjem letošních takzvaných jednotných žádostí ukončil fond v pondělí, podalo je téměř 31 000 zemědělců, tedy skoro všichni v ČR, včetně holdingu Agrofert. Jde o takzvané nárokové dotace. Peníze pro první žádosti se začnou vyplácet letos na podzim, celková výplata potrvá zhruba do léta příštího roku.

"Prostřednictvím této univerzální žádosti zemědělec žádá na přímé platby, kompenzační platby a přechodné vnitrostátní podpory. Jsou to nárokové dotace, jichž se střet zájmů premiéra Andreje Babiše netýká," řekla Nováková. Potvrdila, že o dotace žádají i firmy Agrofertu. "Tyto platby nejsou nikterak ze strany Evropské komise zpochybňované," dodala. Nepotvrdila však, že by mezi žadateli byly i firmy rodiny ministra zemědělství Miroslava Tomana. O tyto dotace podle ní žádají především ti zemědělci, kteří hospodaří na půdě. Peníze budou moct využít například na pěstování brambor, ovoce, zeleniny, chmele a chov krav, ovcí nebo koz na pastvě.
SZIF ročně proplácí na dotacích kolem 40 miliard korun z Evropské unie a z národních zdrojů. Část peněz, které fond musel EU za nesprávné postupy vracet, se pohybovala v řádu promile. Evropské dotace pocházejí z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF), Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a v rámci unijní rybářské politiky i z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF). Od roku 2013 řešil fond zhruba 45 auditů ke společné zemědělské politice.*

Platby pro mladé zemědělce by letos měly vzrůst meziročně zhruba na dvojnásobek na 1694 Kč/ha. Sazbu na evropské dotace podepsal ministr zemědělství Miroslav Toman, informovalo v tiskové zprávě ministerstvo. Náklady se tak vyšplhají na necelých 190 milionů korun. Měly by se také navýšit přímé platby na hektar, které čerpají všichni zemědělci, kteří si o ně požádají a mají výměru vyšší než jeden hektar. Jejich sazba by letos měla být 3388 Kč/ha, loni činila 3378 Kč/ha.

"Evropské předpisy nově umožnily vyplatit mladým zemědělcům až dvojnásobnou částku oproti předchozím rokům. Toho jsme využili v maximální možné míře, protože podpora začínajících zemědělců patří k dlouhodobým prioritám našeho úřadu. Potřebujeme generační obměnu a usnadnit start těm, kteří u nás se zemědělstvím začínají," uvedl Toman. Platby pro mladé se podle úřadu budou týkat zhruba 112 000 hektarů zemědělské půdy, u celkových přímých plateb na plochu jde o 3,5 milionu hektarů. Na přímé platby má letos Státní zemědělský intervenční fond rozpočet 23,1 miliardy korun. Stát letos plánuje vyplácet 70procentní zálohy od 23. října. Platby pro mladé zemědělce můžou čerpat lidé do 40 let, maximální výměra pro platbu pro mladého zemědělce je 90 hektarů. V současné době se diskutuje budoucí zemědělská politika po roce 2020. Stát dlouhodobě odmítá zavádění maxima pro přímé platby pro velké farmy.*

Evropská komise ve snaze pomoci farmářům postiženým nynějšími suchy v Evropě oznámila uvolnění pravidel pro čerpání přímých plateb tak, aby zemědělci mohli peníze využívat už dříve. Mění se také podmínky využívání půdy, více ji bude možné využít k pěstování krmiva pro zemědělská zvířata. "Důsledky trvajícího klimatického vývoje mne znepokojují. Byl jsem v kontaktu s řadou ministrů z postižených zemí, situaci jsme probírali a hodnotili její důsledky," uvedl v tiskové zprávě komisař pro zemědělství Phil Hogan.

Farmáři tak už v polovině října budou moci získat 70 procent přímých plateb a 80 procent plateb souvisejících s rozvojem venkova. Nebudou tedy muset na dostatečné finance čekat až do prosince. Možnost využít více půdy k pěstování krmiva má pomoci chovatelům zemědělských zvířat. Komise také připomněla, že podle pravidel společné zemědělské politiky EU mohou farmáři získat podporu až do výše 80 procent škod způsobených suchy a pomoc vůbec nemusí být komisi oznamována. Komise také společně s členskými státy klimatický vývoj sleduje, včetně využití sítě evropských satelitů.
Vlna veder, která v těchto dnech sužuje nejen ČR, ale též velkou část Evropy, má už na svědomí lesní požáry, nízkou zemědělskou úrodu či zdravotní problémy řady lidí. Meteorologové očekávají tento týden rekordní teploty ve Španělsku, v Portugalsku či v Německu.*

Ministři zemědělství ostatních zemí Evropské unie dávali včera najevo větší pochopení pro odmítavý postoj České republiky a dalších východoevropských států k určení horní hranice přímých plateb pro zemědělce. Novinářům to v Bruselu řekl český ministr Jiří Milek s tím, že asi dvě třetiny zemí unie mají nyní na problematiku podobný pohled jako Praha. Diskuse o podobě přímých plateb pro zemědělce, včetně možnosti určení jejich horní hranice, je součástí začínající debaty o tom, jak bude vypadat společná zemědělská politika EU po roce 2020. V rámci příštího dlouhodobého rozpočtu chce unie nejen udržet své stávající priority, ale v době odchodu Británie z EU také financovat nové politiky, včetně například lepšího řešení migrační problematiky či vyšší bezpečnosti. Společná zemědělská politika přitom představuje asi 40 procent každého unijního rozpočtu.

"Dnes na jednání bylo vidět, že většina zemí dala na naše argumenty. Nechala se přesvědčit a už neprosazují tvrdé zastropování, ale maximálně na dobrovolné bázi," poznamenal ministr Milek. Určení tvrdé horní hranice plateb nyní podle něj už neprosazuje ani Německo nebo Francie. Milkův maďarský kolega Sándor Fazekas na jednání ministerské rady představil společnou pozici zemí Visegrádské skupiny - tedy Česka, Maďarska, Slovenska a Polska - a Chorvatska. Státy se koncem ledna v Budapešti shodly na prohlášení, v němž kromě jiného zdůrazňují, že všechny farmy v EU mají mít k financování shodný přístup. "Naše zemědělství je na vysoké úrovni a myslím, že i EU nám to trochu závidí," podotkl dnes český ministr.*

Česká republika odmítá zavedení dotačního limitu evropských přímých zemědělských dotací po roce 2020 pro velké farmy. Nesouhlasí také se zaváděním snižování platby podle velikosti podniku. Uvádí to materiál Ministerstva zemědělství, který schválila vláda premiéra Andreje Babiše. Podobný názor měl předchozí kabinet Bohuslava Sobotky.

"Podpora by měla být zachována zemědělským podnikům bez ohledu na jejich velikost. ČR je v tomto ohledu specifická, kdy disponuje nejen největší průměrnou výměrou zemědělského podniku (133 hektarů), ale i jednou z největších průměrných výměr ekologického podniku (120 ha)," uvádí materiál. Kdyby byl limit zaveden, dotklo by se to podle materiálu podniků s významnou živočišnou a rostlinnou výrobou, které naplňují i mimoprodukční funkce zemědělství.

Vládou schválený dokument definuje pozici ČR pro vyjednávání o budoucnosti evropské zemědělské a potravinářské politiky. Stát by například uvítal pokračování dobrovolných plateb na produkci citlivých komodit. V nich si loni čeští zemědělci řekli o 3,3 miliardy korun.

Na přímých platbách podle plochy zemědělské půdy (SAPS) si loni zemědělci podle údajů ministerstva řekli zhruba o dvanáct miliard korun. Celková suma určená na přímé platby byla 21,9 miliardy korun. V rámci plateb na ozeleňování neboli greening si loni zemědělci řekli o 6,6 miliardy korun.

Další peníze dostávají zemědělci na investiční akce například v evropském zemědělském rozvojovém programu. Zemědělci v současné sedmiletce do roku 2020 mohou čerpat skoro 97 miliard korun. Podíl českého rozpočtu na programu je 35 procent, zbytek představují evropské zdroje. V něm činí dotační limit 150 milionů korun na projekt, což je kritizováno mimo jiné Asociací soukromého zemědělství ČR. Tak velké projekty podle ní krajině neprospívají.*

 

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) bude v příštím roce hospodařit s rozpočtem 34,6 miliardy korun. Včera to schválila vláda. Meziročně jde o snížení zhruba o 3,5 miliardy Kč. Největší část příjmů, přes 34 miliard korun, tvoří dotace. Z Evropské unie jde o 26,6 miliardy korun, ze státního rozpočtu 7,4 miliardy korun.

Další příjmy jsou přibližně 300 milionů korun, fond také plánuje zápůjčku na intervenční nákupy v hodnotě 245,8 milionu Kč.

Na dotace pro zemědělce, potravináře, či lesníky půjde 32 miliard korun. Nejvíce se na výplatách budou podílet opět přímé platby, na žádosti roku 2018 je vyčleněno 23,1 miliardy korun. Na projektová opatření Programu rozvoje venkova bude v následujícím roce určena částka 7,6 miliardy korun. Téměř 1,3 miliardy korun je vyčleněno pro společnou organizaci trhů, největší část půjde na podporu školních projektů, uvedl fond.

Fond zajišťuje především vyplácení agrárních dotací, z jeho rozpočtu se podporuje například i značka kvality potravin, biopotravin či dotovaný projekt Mléko do škol. Podle mluvčí SZIF Vladimíry Novákové je v roce 2018 předpokládaná částka na podporu kvalitních potravin 250 milionů korun. Na správní výdaje byla přidělena dotace 1,8 miliardy korun, dodala.

Na personální výdaje, jako jsou platy, odstupné, školení nebo pojistné, fond vydá 904,4 milionu korun. V příštím roce by fond měl mít 1345 zaměstnanců.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down