Nejdůležitější užitkovou vlastností hospodářských zvířat je plodnost. Pro chovatele dojnic není důležitá jen natalita, ale i délka mezidobí. Počet živě narozených a následně odchovaných telat je významný pro zajištění reprodukce stáda, ovlivňuje počet zástavových telat i výši příjmů za prodaná zvířata a souvisí tak s rentabilitou výroby mléka i hovězího masa. Hlavním zdrojem příjmů v chovu dojnic je ale výroba mléka, jejíž výše přímo souvisí s délkou mezidobí, resp. laktace.
Při příliš dlouhé laktaci se prodlužuje sestupná fáze laktační křivky a období záporné rentability, tj. období, kdy náklady na krmný den převyšují příjmy z denní produkce mléka.
Délka období stání na sucho, kdy jsou příjmy z výroby mléka nulové, se mezi jednotlivými chovateli významně neliší.
Cílem chovatelů je tudíž zkrátit mezibřezost (servis periodu – SP) na co nejkratší období, které je možné s ohledem na prošlechtěnost dojnic, úroveň podmínek chovu a výši užitkovosti.
V publikovaných ekonomických studiích je jako optimální uvažována délka mezidobí jeden rok, což při délce stání na sucho 60 dnů představuje délku laktace 305 dnů.
Ta je označována jako tzv. normovaná laktace.
V praxi je ale dosažení průměrné délky mezidobí 365 dnů u vysokoužitkových dojnic zpravidla nereálné.
Mezidobí a NEB
Dojnice s hlubokou negativní energetickou bilanci (NEB) jsme schopni poměrně spolehlivě identifikovat pomocí sledování vývoje jejich tělesné kondice nebo živé hmotnosti po otelení.
Se situací ve stádě je možné se velmi snadno seznámit i pomocí obsahu tuku v mléce krav v prvních kontrolách po otelení.
Stačí se zaměřit na podíl krav s tučností mléka blížící se k 5 % (záleží na průměrné tučnosti mléka celého stáda) nebo krav se zvýšeným poměrem obsahu tuku a bílkovin v mléce (T:B) nad 1,3.
U takových zvířat se projevuje nedostatek energie přijaté z krmiva a nadměrné odbourávání tělesných tukových zásob, což je doprovázeno vznikem ketózy a výrazným poklesem tělesné kondice. U těchto krav je schopnost zabřeznout velmi nízká a oddálením inseminace až do doby, kdy se pokles BCS (body condition scoring = systém bodování tělesné kondice) zastaví nebo se poměr T:B ustálí na hodnotě kolem 1,2, se projeví snížením inseminačního indexu.
V chovech s velkou četností případů dojnic s výraznými projevy NEB takový postup ale znamená prodloužení SP, což v důsledku delší laktace znamená snížení průměrné denní dojivosti stáda a zvýšení ekonomické ztráty z prodloužení mezidobí.
Ztráta z prodlužování SP se s počtem dnů nad optimální délku mezibřezosti zvyšuje, což je způsobeno jednak poklesem denní dojivosti krav, sníženou natalitou a zvýšenou spotřebou inseminačních dávek (viz tabulka 1), jednak i zkracováním délky jejich produkčního období a tím zvyšováním odpisů krav (náklady na obměnu stáda).
Krávy s dlouhým mezidobím inklinují k nežádoucí nadměrné kondici při zaprahnutí a otelení (4 a více bodů BCS), která bývá příčinou většího působení NEB počátkem laktace a opakovaných problémů se zabřeznutím, což zvyšuje riziko jejich předčasného vyřazení.
A kruh se uzavírá….
Moderní systémy řízení reprodukce
Zkrátit mezidobí včasným vyřazením krav s problémovou reprodukcí (např. pokud nezabřeznou do půl roku po otelení) je účinné, ale ekonomicky ne vždy příznivé. Zvýšený podíl z chovu vyřazených krav zvyšuje náklady na obměnu stáda, což jasně dokumentuje modelový příklad uvedený v tabulce 2.
Pokud se stádo navíc potýká s větším vyřazováním krav z dalších zdravotních důvodů, mohou vysoké odpisy krav zatížit ekonomiku výroby mléka více než nižší průměrná denní dojivost stáda.
Efektivnější je prevence zdravotních poruch a omezení metabolického stresu dojnic po otelení.
Řada opatření k omezení vlivu působení NEB krav jak během rozdojovacího období, tak během celé první třetiny laktace by sama od sebe nebyla dostatečně účinná, pokud chovatelé neuplatňují moderní systémy řízení reprodukce.
Ať už jsou ve stádech využívány programy s hormonálním ošetřením plemenic nebo ne, je vždy nezbytné uplatňovat vhodný systém vyhledávání a evidence říjí, stejně jako průběžně vyhodnocovat nově užívané praktické ukazatele reprodukce. Takovými je např. podíl zabřezlých krav během 21 dnů (anglicky: pregnancy rate), který v sobě zahrnuje jak podíl vyhledaných říjí, tak i míru zabřezávání, dále podíl krav inseminovaných do cílové délky intervalu (např. do 70 dnů po otelení) nebo podíl krav zabřezlých do cílové délky SP (např. do 100 dnů laktace) i podíl krav znovu otelených do 400 dnů (tedy cílové délky mezidobí).
Velmi důležitý je i průměrný počet dnů v laktaci (anglicky: days in milk), jehož vývoj v průběhu roku ukazuje na sezónní výkyvy v zabřezávání.
Vhodná analýza praktických ukazatelů umožní odhalit slabá místa, která jsou příčinou zhoršené reprodukce a zdraví a tím i zhoršené ekonomiky výroby mléka.
Uplatněný systém sběru a vyhodnocení údajů bude závislý na velikosti stáda, na vybavení dojírny, využití pedometrů a koneckonců na zájmu a znalostech chovatelů a jejich partnerů ve službách. Pokud není chov vybaven příslušným počítačovým programem, může chovatel využít bezplatnou službu Českomoravské společnosti chovatelů, a. s., která v rámci projektu Milk Profit Data (MPD) poskytuje na svých internetových stránkách výsledky řady analýz dat z kontroly užitkovosti a inseminace.
Problémy dané ustájením
Úspěšní chovatelé, kteří již zvládli výrobu kvalitních objemných krmiv, systémovou péči o dojnice v rámci uplatňovaných programů veterinární prevence, zavedli efektivní systém evidence a vyhodnocování provozních ukazatelů, dokazují, že i přes často zmiňovanou zápornou genetickou korelaci mezi dojivostí a plodností je možné i při vysoké mléčné užitkovosti nad 10 000 kg mléka za laktaci dosahovat velmi příznivých výsledků reprodukce charakterizovaných průměrnou délkou mezidobí u holštýnských dojnic pod 400 dnů.
Při svém úsilí se bohužel velmi často potýkají s nedostatečnou pohodou krav zejména v okoloporodním (peripartálním) období i ve stájích postavených již po roce 1990. Největší problémy jsou v poddimenzovaných skupinových porodnách krav, kdy není možné udržet stabilitu skupin ani čistotu podestýlky.
Vhodným modelem je skupinové ustájení krav před otelením i během porodu v prostorných kotcích, kdy se do skupiny nepřidává žádné nové zvíře až do otelení poslední dojnice. Zásada nepřidávat nové krávy do skupiny vytvořené alespoň měsíc před očekávaným otelením platí i při přesunu krav při blížícím se porodu do individuálních porodních kotců.
Problémy pokračují i během laktace ve stájích s třířadým uspořádáním boxových loží, kdy je v důsledku větší koncentrace zvířat v kotci omezen prostor u žlabu. U krav před porodem a především po něm by mělo připadat minimálně 75 cm délky žlabu na jeden kus a všechny krávy by měly mít možnost zalehnout v jednom momentu do pohodlných boxů.
Doporučuje se dokonce, aby počet boxových loží byl v rozdoji větší oproti počtu ustájených krav asi o 20 %. Důvodem je především zamezit omezení příjmu krmiva dojnicemi, které jsou již sami zatíženy metabolickým stresem před blížícím se porodem a po otelení i počátkem laktace v důsledku narůstající produkce mléka a těžko se prosazují u žlabu. Podle prof. Rica Grummera klesá příjem sušiny krmiva u krav v období několika dní kolem porodu až na 1,3 % z vlastní živé hmotnosti a během prvního měsíce se zvýší jen na úroveň příjmu během stání na sucho, což je asi 1,8 % živé hmotnosti. Následně je důležité, aby krávy dosáhly maximálního příjmu krmiva (v sušině až 4 % z živé hmotnosti) co nejdříve po otelení. Jakékoliv narušení pohody krav (působení tepelného stresu nevyjímaje) má za následek omezení příjmu krmiva a zvýšené působení NEB.
Začátek je u telat
Ne všichni chovatelé si jsou vědomi také toho, že problémy s plodností dojnic se zakládají již během raného růstu jalovic. Naše nejnovější, dosud nepublikované výsledky do značné míry potvrdily domněnku, že jalovice zapouštěné a zabřezlé ve vyšším věku a tedy i ve vyšší tělesné kondici, se ve zvýšené kondici i telí. To samo už znamená větší výskyt obtížných porodů, poporodních komplikací a výraznější NEB po otelení.
Omezení růstu během raného odchovu telat, ať už v průběhu období mléčné výživy nebo, a to zejména, v době po odstavu, znamená narušení růstové křivky a tudíž prodloužení věku při zapouštění a následně zabřeznutí. Kompenzace růstu v pozdějším období po dosažení pohlavní dospělosti vede často k nežádoucímu zvýšení tělesné kondice v důsledku působení pohlavních hormonů, které přispívají ke zvýšené míře ukládání tuku u jalovic od 14. až 17. měsíce věku.
Vývojem vhodných technologií krmení a ustájení telat s důrazem na snížení infekčního tlaku v období odchovu jalovic se proto zabývá řada předních odborníků z celého světa. Naši chovatelé se s řadou námětů mohli seznámit mj. i během přednášek profesorů Kenneta Nordlunda a Scheily McGuirkové i praktického chovatele dr. Gordona Jonese z amerického Wisconsinu při jejich návštěvách v České republice v rámci několika běhů projektu US-CZ Dairy Plan.
Je potěšující, že zlepšení pohody krav i pohody telat se stává aktuální výzvou pro chovatele, kteří si na výrobu mléka s dlouhodobou perspektivou již značnou sumou investic v nedávné minulosti vsadili.
Příspěvek byl zpracován s využitím výsledků řešení projektů MZE 0002701404, MSM 6046070901 a NAZV – QI91A238.
Klíčové informace
– Vzhledem k opoždění zabřezávání v důsledku působení negativní energetické bilance (NEB) se za cílovou hodnotu délky mezidobí považuje 380 dnů u stád českého strakatého skotu a 400 dnů u stád holštýnských dojnic.
– Průměrné výsledky našich chovatelů za zmíněnými hodnotami značně zaostávají. Příčin je celá řada.
– Častou příčinou zvýšeného působení NEB je snížení příjmu krmiva v důsledku narušení pohody dojnic v okoloporodním období.
Použitá literatura je k dispozici u autora článku.
Ing. Mojmír Vacek, CSc.
Česká zemědělská univerzita v Praze
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i. Praha-Uhříněves
